Třída Durance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Durance
HMAS Success
HMAS Success
Obecné informace
Uživatelé Argentinské námořnictvo
Australské námořnictvo
Francouzské námořnictvo
Saúdské královské námořnictvo
Typ zásobovací tanker
Lodě 8
Osud aktivní (2016)
Technické údaje Durance (A629)
Výtlak 7600 t (standardní)
17 800 t (plný)
Délka 157,2 m
Šířka 21,2 m
Ponor 10,8 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 19 uzlů
Dosah 9000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 159
Výzbroj 2× 40mm kanón Bofors (2×1)
Letadla 1 vrtulník
Radar 2× DRBN 38
Technické údaje třídy Boraida
Výtlak 10 500 t (plný)
Délka 135 m
Šířka 18,7 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 20 uzlů
Posádka 140
Výzbroj 4× 40mm kanón DARDO (2×2)

Třída Durance je třída zásobovacích tankerů francouzského námořnictva, kterou používají rovněž námořnictva Argentiny, Austrálie a Saúdské Arábie. Plavidla jsou schopna na otevřeném moři zásobovat válečné lodě topným olejem, motorovou naftou, leteckým palivem, pitnou vodou, municí, potravinami a náhradními díly. Celkem bylo, v různých modifikacích, postaveno osm jednotek této třídy. V roce 2016 jsou všechny jednotky stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Tanker Var při zásobování amerického raketového křižníku USS Anzio

V letech 19761990 bylo do služby zařazeno pět jednotky této třídy, pojmenovaných Durance (A 629), Meuse (A 607), Var (A 608), Marne (A 630) a Somme (A 631).[1] Všechny postavila francouzská loděnice Arsenal de BrestBrestu. Šestý modifikovaný tanker HMAS Success (OR 304), byl postaven v letech 19801986 australskou loděnicí Vickers Cockatoo pro Austrálii.[2]

Na třídu Durance navazují též mírně zmenšené tankery Boraida (902) a Yunbou (904), postavené pro Saúdskou Arábii francouzskou loěnicí CN la Ciotat v Marseilles. Do služby byly zařazeny v letech 19841985.[3] Saúdskoarabské tankery se liší například tím, že mají jen jednu doplňovací pozici na každém boku.[4]

Po vyřazení Durance z řad francouzského námořnictva tanker roku 1999 zakoupila Argentina, která ho do služby zařadila jako ARA Patagonia.[4]

Jednotky třídy Durance:[5][6]

Jméno Uživatel Spuštěna Vstup do služby Status
Durance (A629) Francie
(Argentina)
1975 1. prosince 1976 provozován argentinským námořnictvem jako ARA Patagonia (B-1), aktivní
Meuse (A607) Francie 1978 2. srpna 1980 aktivní
Var (A608) Francie 1981 29. ledna 1983 aktivní
Marne (A630) Francie 1985 16. ledna 1987 aktivní
Somme (A631) Francie 1987 7. března 1990 aktivní
HMAS Success (OR 304) Austrálie 1984 23. dubna 1986 aktivní
Boraida (902) Saúdská Arábie 1983 29. února 1984 aktivní
Yunbou (904) Saúdská Arábie 1984 29. srpna 1985 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Každá z lodí může najednou zásobovat tři další lodě. Každá je na každém boku vybavena dvěma pozicemi pro doplňování kapalných a pevných zásob během plavby, na každém boku je jeden prostředek pro dopravu těžkých břemen, přičemž třetí zásobovací stanoviště je na zádi. Vertikální zásobování provádí palubní vrtulník.[4] Dle skladby zásob se jednotlivé lodě poněkud liší.

Jméno Topný olej Motorová nafta Letecké palivo Pitná voda Munice Potraviny Náhradní díly
Durance[7] 7500 t 1500 t 500 t 130 t 150 t 170 t 50 t
Meuse[4] 5000 t 3200 t 1800 t 130 t 150 t 170 t 50 t
Var, Marne, Somme[4] 5090 t 3310 t 1090 t 260 t 180 t  ? 15 t
Success[2]
8220 t[p 1]
1131 t 259 t 170 t 183 t 45 t
Tanker HMAS Success při zásobování výsadkové lodi USS Tarawa

Var, MarneSomme mají zvětšený můstek, prostory pro ubytování štábu a 45 vojáků přepadového oddílu a mohou tak sloužit jako zásobovací a velitelské lodě (BCR – Batiments de Commandement et de Revitaillement).[4] Původní obrannou výzbroj, složenou z 20mm a 40mm kanónů, v 90. letech nahradily tři 20mm kanóny a dvě dvojitá odpalovací zařízení Simbad pro protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Mistral.[4]

Na zádi tankerů je plošina a hangár pro uskladnění jednoho transportního vrtulníku. Dříve se používal typ SA 319B Alouette III, po jeho vyřazení především SA 365F Dauphin či Lynx.[4] Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick PC2.5 V400 o výkonu 15 500 kW.[4] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 19 uzlů. Dosah je 9000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[8]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

ARA Patagonia v přístavu Ushuaia v Ohňové zemi

Australský tanker Success byl nasazen jak v první válce v Zálivu roku 1991, tak roku 1999 při mezinárodní intervenci ve Východním Timoru.[9]

V říjnu 2009 se tankeru Somme podařilo 500 kilometrů od somálského pobřeží zajmout skupinu pěti somálských pirátů, kteří se ho pokusili unést v domnění, že jde o obyčejnou civilní nákladní loď.[10]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj uvádí množství „paliva“, což zřejmě zahrnuje jak topný olej, tak motorovou naftu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)  [Dále Pejčoch (2008)]
  2. a b [Pejčoch, 2008, s. 24.]
  3. [Pejčoch, 2008, s. 318.]
  4. a b c d e f g h i CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 185. (česky)  
  5. Class Durance Fleet Oiler [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Class Boraida Fleet Oiler [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 133. (česky)  
  8. Durance Class Multi-Product Replenishment Oilers, France [online]. Naval-technology, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. HMAS Success [online]. Royal Australian Navy, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Pirates hit navy ship 'in error' [online]. BBC, rev. 2009-10-07, [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. (česky)  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky)  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]