Třída T 53
| Třída T 53 / třída Duperré | |
|---|---|
_during_the_1963_Lobster_War.jpg) Tartu (D636) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 5 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída T 47 |
| Nástupce | La Galissonnière |
| Technické údaje Duperré (1957) | |
| Výtlak | 2750 t (standardní) 3740 t (plný) |
| Délka | 128,6 m |
| Šířka | 12,7 m |
| Ponor | 5,4 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 převod. turbíny |
| Rychlost | 34 uzlů |
| Posádka | 346 |
| Výzbroj | 6× 127mm kanón (3×2) 6× 57mm kanón (3×2) 2× 20mm kanón (2×1) 6× 550mm torpédomet (2×3) 1× 375mm protiponorkový raketomet Bofors (6 hl.) |
| Radar | DRBI 10, DRBV 22A, DRBC 30 |
| Technické údaje Duperré (1974) | |
| Výtlak | 2800 t (standardní) 3900 t (plný) |
| Délka | 132,8 m |
| Výzbroj | 1× 100mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) 4× MM.38 Exocet (4×1) 2× 550mm torpédomet (2×1) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | DRBV 22A, DRBV 50 |
| Sonar | DUBV 43, DUBV 23 |
Třída T 53 (jinak též třída Duperré) byla třída torpédoborců francouzského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy T 47, vybavenou modernější elektronikou a mírně modifikovanou výzbrojí. Třídu tvořilo pět torpédoborců, zařazených do služby v letech 1957–1958. Šestý La Galissonnière byl postaven podle změněného projektu a tvoří samostatnou třídu. Čtyři byly vyřazeny v letech 1977–1981, pouze modernizovaný Duperré sloužil až do roku 1992.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Jednotky třídy T 53:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Duperré (D633) | 1954 | 2. července 1955 | 8. října 1957 | přestavěn na protiponorkovou loď, vyřazen 1992 |
| La Bourdonnais (D634) | 1954 | 15. října 1955 | březen 1958 | 1977 vyřazen |
| Forbin (D635) | 1954 | 15. října 1955 | 1. února 1958 | 1981 vyřazen |
| Tartu (D636) | 1954 | 2. prosince 1955 | 5. února 1958 | 1980 vyřazen |
| Jauréguiberry (D637) | 1954 | 5. listopadu 1955 | červenec 1958 | 1977 vyřazen |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Hlavňovou výzbroj plavidel tvořilo šest dvouúčelových 127mm kanónů ve dvoudělových věžích, šest protiletadlových 57mm kanónů ve dvoudělových věžích a dva 20mm kanóny. Údernou výzbrojí byly dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Protiponorková výzbroj se změnila a tvořil ji jeden šestihlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost byla 34 uzlů.
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
La Bourdonnais, Forbin, Tartu a Jauréguiberry během své služby neprodělaly žádnou větší modernizaci. Pouze u nich byl zvětšen můstek a instalován bojový informační systém SENIT 2. Na přelomu 70. a 80. let byly vyřazeny.
Duperré sloužil v letech 1967–1971 jako neozbrojené plavidlo pro zkoušky vlečného sonaru. Následně byla loď v letech 1972–1974 výrazně přestavěna do podoby protiponorkového plavidla. Byla z ní sejmuta veškerá výzbroj a v její zadní části vznikl hangár a přistávací plocha pro protiponorkový vrtulník Westland Lynx. Novou výzbroj tvořil jeden 100mm kanón, dva 20mm kanóny, čtyři protilodní střely MM.38 Exocet a dva pevné 550mm torpédomety. Pro detekci ponorek sloužil pevný trupový sonar DUBV 23 a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponorku DUBV 43, spouštěný ze zádě. Dne 13. dubna 1978 Duperré ztroskotal u Brestu na mělčině a byl dva roky opravován. Vyřazen byl roku 1992.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída T 53 na Wikimedia Commons
