Lázně Libverda: Porovnání verzí
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
* '''[[Přírodní park Peklo]]''' |
* '''[[Přírodní park Peklo]]''' |
||
== Partnerská města |
== Partnerská města == |
||
* {{flagicon|POL}} [[Mirsk]] |
* {{flagicon|POL}} [[Mirsk]] |
||
* {{flagicon|POL}} [[Świeradów-Zdrój]] |
* {{flagicon|POL}} [[Świeradów-Zdrój]] |
||
Verze z 1. 3. 2010, 16:00
Šablona:Infobox české obce a městaObec Lázně Libverda (německy Bad Liebwerda) je lázeňské místo na severu České republiky, v okrese Liberec Libereckého kraje. Leží v Jizerských horách, asi 1 km severně od Hejnic, 13 km východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. Ve vsi je mateřská a speciální škola.
Původní německé jméno Liebverde má patrně význam „líbezný ostrůvek uprostřed bažin“. Existují však i jiné výklady původu jména.
Historie
První zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou ve 14. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. Později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá tažení.
Samotné lázně začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikaly první léčebná zařízení a kdy byl také roku 1785 podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fedorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840–43 v lázních pobýval také Josef Jungmann a později mimo jiné Franz Kafka, Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.
Zajímavosti a pamětihodnosti
- Výletní restaurace Obří sud
- Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783 – 1808)
- Dvoukřídlá kolonáda (1. polovina 19. století)
- Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem
- Obec je jedním z výchozích bodů cesty na Smrk
- Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny)
- Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery
- Přírodní památka Klečoviště na Smrku
- Přírodní park Peklo
Partnerská města
Odkazy
Literatura
- Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002, ISBN 80-86424-18-9
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Libverda na Wikimedia Commons