Bělbog: Porovnání verzí
→Zdroje: * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Bělboh}} |
doplněna literatura |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
== Zdroje == |
== Zdroje == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Rozum |
|||
| jméno = Jan |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Slovanské bájesloví |
|||
| vydavatel = vl.n. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1857 |
|||
| počet stran = 22 |
|||
| vydání = |
|||
| url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e7022360-0a63-11dd-9084-000d606f5dc6 |
|||
| kapitola = Bělbog |
|||
| strany = 12 |
|||
| url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ef841c80-96f7-11e6-9328-005056825209 |
|||
}} |
|||
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Bělboh}} |
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Bělboh}} |
||
Verze z 25. 12. 2016, 13:13
Bělbog (nebo Bělobog, Bělovít, Bělun, Bialbog, Bjelobog, Bylun, Білобог, Бялбог, Белун, Беловит, doslova bílý bůh) byl slovanský bůh dobra a dne.
Bělbog patří mezi významnější sluneční bohy a také mezi nejstarší. Jeho jméno je představitelem moci světla, v protikladu s neodmyslitelně spjatým Černobogem. Úloha tohoto boha je bezpochyby pozitivní, což vyplývá z jednoznačně kladného postavení bílé barvy u Slovanů. Když chtěl někdo v minulosti něco pochválit, spojil to s bílou barvou (bílý šohaj, bílé děvče, bílá ves…). V okolí Běloruska je Bělbog známý jako Belun, který se zjevuje v podobě starce s dlouhou bradou v bílém oděvu. Rád pomáhá žencům při práci a dává jim bohaté dary. Zjevuje se jen přes den, vyvádí zbloudilé z lesa. Bělbog je personifikací světla a jeho moci. Ve tmě se člověk „ztratí“, světlo vede k cíli. Zároveň je také bohem přibývající poloviny roku. V době zimního slunovratu vždy porazil Černoboga a převzal od něho kontrolu nad řízením vývoje. V den letního slunovratu se boj opakoval, avšak vítězem byl tentokrát Černobog.
Toponyma
Dalším svědectvím o existenci Běloboha je několik toponym z různých míst osídlených Slovany. V Česku to jsou Bělbožice a Bilobožnycja na Ukrajině. V polské Metryce Koronnej je zapsána villa Byaloboze, která patřila k městu Stobnica (dnes Stopnica). Mimořádně zajímavé je pojmenování dvou známých vrchů v Horní Lužici Bieleboh (hornoluž. Běłobóh) a Czorneboh (hornoluž. Čornobóh) nedaleko českoněmeckých hranic. Pojmenováni těchto vrchů je ovšem až novodobé, došlo k němu v období romantismu[zdroj?] (Czorneboh se původně nazýval Schleifberg nebo Praschwiza, nové jméno je poprvé zmíněno roku 1783 v díle německého jazykovědce Karla Gottlob Antona; název Bieleboh je doložen až roku 1804, ještě v roce 1746 se nazýval Hohe Wald).
Jazyk
Základ slova Bělbog pochází ze srbštiny a bulharštiny[1].
Zdroje
Reference
- ↑ Š. Kulišić. Српски митолошки речник. Bělehrad: Nolit, 1970. Kapitola Бели бог, s. 21-22. (Srbsky)
Literatura
- ROZUM, Jan. Slovanské bájesloví. Praha: vl.n., 1857. 22 s. Dostupné online. Kapitola Bělbog, s. 12.
- Bělboh ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích