Anděl (stanice metra): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Změna tabulky
Řádek 4: Řádek 4:
{|
{|
|Otevřena 
|}
|2.11.1985 
|}
{|
|Otevřena
|2.11.1985
|-
|-
|Dřívější název
|Původní název
|Moskevská 
|Moskevská
|-
|-
|Navrhovaný název 
|Navrhovaný název
|Lidická 
|Lidická
|-
|-
|Typ stanice 
|Typ stanice
|Trojlodní ražená pilířová 
|Trojlodní ražená pílířová
|-
|-
|Hloubka 
|Hloubka
|35,4 m 
|35,6 m
|-
|-
|Eskalátor 
|Eskalátor
|ano 
|ano
|-
|-
|Linka 
|Bezbariérový přístup 
|<nowiki>{{</nowiki>Linka B (metro v Praze)
|ne 
|-
|-
|Bezbariérový přístup
|Povodeň 2002
|ano 
|ne
|}
|}
|}

[[Soubor:Metro Andel 2005-03-26 02.jpeg|náhled|Střední tunel stanice]]
[[Soubor:Metro Andel 2005-03-26 02.jpeg|náhled|Střední tunel stanice]]
[[Soubor:Metro Andel 2005-03-26 03.jpeg|náhled|Eskalátory]]
[[Soubor:Metro Andel 2005-03-26 03.jpeg|náhled|Eskalátory]]

Verze z 10. 9. 2014, 18:04

 
Otevřena 2.11.1985
Původní název Moskevská
Navrhovaný název Lidická
Typ stanice Trojlodní ražená pílířová
Hloubka 35,6 m
Eskalátor ano
Linka  {{Linka B (metro v Praze)
Bezbariérový přístup ne
Střední tunel stanice
Eskalátory

Stanice metra Anděl (zkratka AN[1]) je stanice metra nacházející se v Praze, ve čtvrti Smíchov u rušné křižovatky Anděl. Její ražba začala v roce 1980 a pod názvem Moskevská (předtím navrhována také jako Lidická) byla otevřena 2. listopadu 1985. Přejmenována na dnešní název byla stanice 22. února 1990.[2] Je třetí nejvytíženější stanicí pražského metra (po I. P. Pavlova a Dejvické) – v roce 2008 zde byl denní obrat cestujících (nástup+výstup) přes 101 tis.[3]

Charakteristika stanice

Anděl je trojlodní podzemní ražená stanice (35,4 m pod povrchem) s 27 páry prostupů a plnou délkou středního tunelu. Stanice je 145 m dlouhá, z toho jen nástupiště dosahuje 110 m a šířky 18 m. Z něj vedou dva eskalátorové tunely, napojující se do dvou vestibulů (severní a jižní).

Stanice se začala razit roku 1980, její výstavby se zúčastnili sovětští inženýři a architekti (např. Lev Nikolajevič Popov), zatímco pracovníci československého Metrostavu budovali v Moskvě stanici Pražská. Obě stanice měly představit styl stanic v "družebním" městě. Proto je stanice zdobena inkrustacemi a v prostoru nástupiště jsou umístěny bronzové odlitky, zobrazující tradiční motivy socialistického realismu, jako „přátelství“ se SSSR, dobývání vesmíru apod. Tyto odlitky byly po sametové revoluci v roce 1989 sejmuty, ale po krátké době několika měsíců opět vsazeny, protože se došlo k názoru, že historii nelze vymazat. Občas se stávají cílem nájezdu vandalů, kteří je již jednou znehodnotili potřísněním červenou barvou vyhozenou z okénka vozu v igelitovém pytlíku, proto jsou dnes některé značně poškozeny. Moskevská stanice Pražská (nebyla přejmenována) byla vyzdobena keramickými tvarovkami a vzbuzovala v moskevském metru značnou pozornost.

Za stanicí se nachází technologický tunel v délce 117,5 m; pod vestibuly jsou umístěny strojovny eskalátorů. Do celé stanice patří 163 místností. Celkový obestavěný prostor činí 81 690 m³.

Vestibuly

Severní vestibul je povrchový, nachází se u křižovatky Anděl a je součástí budovy Zlatý Anděl. Do roku 1999 tu stál betonový a prosklený, známý především kamennou mozaikou s panoramatem Moskvy z roku 1985. V roce 2000 musel být severní výstup dočasně i kvůli tomuto uzavřen. Eskalátory, které do něj ústí jsou dlouhé 59,5 m a na výšku dosahují 29,75 m; eskalátorový tunel se mírně odchyluje od osy stanice.

Jižní vestibul je podpovrchový, umístěný u Ženských domovů a v oblasti známé jako Na Knížecí, se stejnojmenným autobusovým nádražím, využívaným jak pro městskou tak pro dálkovou dopravu. Ve vestibulu se nachází bronzová plastika s velkým nápisem Moskva - Praha, který připomíná předlistopadovou éru a česko-sovětskou spolupráci při výstavbě pražského metra. Je konstruován jako jedna hala s mnoha výstupy na povrch s pevnými schodišti a někdy i jedním eskalátorem, která je na severním konci zakončena eskalátorovým tunelem s třemi eskalátorovými rameny o délce 61,6 m a výšce 30,8 m vedoucím na nástupiště stanice.

Design stanice

Celkový průřez nástupiště této stanice je podobný střechám pravoslavných kostelů. Bílá barva mramoru určuje barvu sněhu. V Moskvě je Andělu nejpodobnější nejspíš stanice metra Rimskaja.

Povodně v roce 2002

I stanice Anděl byla zasažena pětisetiletou vodou. Bylo tak nutno vyměnit technologická zařízení, podhledy, některé obklady, osvětlení a kompletně vyčistit eskalátory a to v šibeničním termínu. Naopak všechny kamenné obklady musely být zachovány, aby se nezměnil charakter stanice.

V důsledku velkého tlaku vody došlo také k popraskání obkladového koelginského mramoru pilířů a k jeho povrchovému narušení, které se v současnosti projevuje černými čmouhami.

Využití stanice

  • 1986: obrat osob 21 300 cestujících v ranní špičce, z toho nastupujících 11 500 a výstup 9 500.
  • 2000: obrat osob 74 600 cestujících denně, z toho nastupujících 37 660 a výstup 39 640.


Reliéfy

Reliéfy na západní koleji (směr Černý Most):

Reliéfy na východní koleji (směr Zličín):

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy


← směr Černý Most Metro v Praze směr Zličín
· · · ·
{{{předchozí}}} Anděl {{{následující}}}
Černý Most Bezbariérový přístupRajská zahrada Praha-Rajská zahrada (železniční zastávka) Bezbariérový přístupHloubětín Bezbariérový přístupKolbenova Bezbariérový přístupVysočanská Praha-Vysočany (nádraží) Bezbariérový přístupČeskomoravskáPalmovka Bezbariérový přístupInvalidovnaKřižíkovaFlorenc  Bezbariérový přístupNáměstí Republiky Praha Masarykovo nádražíMůstek  Bezbariérový přístupNárodní třída Bezbariérový přístupKarlovo náměstí Bezbariérový přístupAnděl Bezbariérový přístupSmíchovské nádraží Praha-Smíchov (nádraží) Bezbariérový přístupRadlickáJinoniceNové Butovice Bezbariérový přístupHůrka Bezbariérový přístupLužiny Bezbariérový přístupLuka Bezbariérový přístupStodůlky Bezbariérový přístupZličín Bezbariérový přístup