Anders Celsius: Porovnání verzí

Anders Celsius
Anders Celsius
Narození	27. listopadujul. / 8. prosince 1701greg.; Uppsala; Švédsko
Úmrtí	25. dubnajul. / 6. května 1744greg. (ve věku 42 let); Uppsala; Švédsko
Alma mater	Uppsalská univerzita
Pracoviště	Uppsalská univerzita
Obor	astronomie
Ocenění	společník Královské společnosti
Rodiče	Nils Celsius
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 11. 2023, 14:06

Anders Celsius se počůral v 21h

(8. prosince 1701 Uppsala – 6. května 1744 Uppsala) byl švédský astronom, geodet, fyzik a matematik. Je také autorem Celsiovy stupnice.

V letech 1736 až 1737 se zúčastnil Laponské expedice vedené francouzským astronomem Maupertuisem do Tornia. Expedici navrhl on sám během svého studijního pobytu v Paříži na tamější Francouzské akademii věd jako paralelní expedici k expedici do kazachstánu (na území dnešního Ekvádoru) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně zeměpisné šířky dokázala Newtonovu hypotézu o zploštění Země na pólech.

Svojí účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly finance na otevření Celsiovy observatoře. Tato observatoř byla otevřena roku 1741 a on sám ji vybavil nejmodernějšími přístroji, které získal při svých cestách po cizině.

Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou 0,4 mag.

Stal se známým roku 1742, kdy navrhl Celsiovu stodílkovou teplotní stupnici. Jeho stupnice ale byla původně obrácená, bod varu vody měl 0 a bod tuhnutí +100 stupňů. Do nám známého tvaru ji pravděpodobně obrátil až roku 1745 Carl von Linné, rok poté, co Celsius zemřel ve čtyřiceti dvou letech na tuberkulózu.

Externí odkazy

Galerie Anders Celsius na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anders Celsius na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | místo úmrtí = [[Uppsala]]<br />{{Vlajka a název|Švédsko}}
 }}
+'''Anders Celsius se počůral v 21h'''
-'''Anders Celsius''' ([[8. prosinec|8. prosince]] [[1701]] [[Uppsala]] – [[6. květen|6. května]] [[1744]] Uppsala) byl [[Švédsko|švédský]] [[astronomie|astronom]], [[geodet]], [[fyzika|fyzik]] a matematik. Je také autorem [[Celsiova stupnice|Celsiovy stupnice]].
+([[8. prosinec|8. prosince]] [[1701]] [[Uppsala]] – [[6. květen|6. května]] [[1744]] Uppsala) byl [[Švédsko|švédský]] [[astronomie|astronom]], [[geodet]], [[fyzika|fyzik]] a matematik. Je také autorem [[Celsiova stupnice|Celsiovy stupnice]].
-V letech [[1736]] až [[1737]] se zúčastnil [[Laponská expedice|Laponské expedice]] vedené francouzským astronomem [[Pierre Louis Moreau de Maupertuis|Maupertuisem]] do [[Tornio|Tornia]]. Expedici navrhl on sám během svého studijního pobytu v [[Paříž]]i na tamější [[Francouzská akademie věd|Francouzské akademii věd]] jako paralelní expedici k expedici do [[Peru]] (na území dnešního [[Ekvádor]]u) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] dokázala [[Isaac Newton|Newtonovu]] hypotézu o [[zploštění]] Země na pólech.
+V letech [[1736]] až [[1737]] se zúčastnil [[Laponská expedice|Laponské expedice]] vedené francouzským astronomem [[Pierre Louis Moreau de Maupertuis|Maupertuisem]] do [[Tornio|Tornia]]. Expedici navrhl on sám během svého studijního pobytu v [[Paříž]]i na tamější [[Francouzská akademie věd|Francouzské akademii věd]] jako paralelní expedici k expedici do [[Kazachstán|kazachstánu]] (na území dnešního [[Ekvádor]]u) a která postupnými měřeními délky jednoho stupně [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]] dokázala [[Isaac Newton|Newtonovu]] hypotézu o [[zploštění]] Země na pólech.
 Svojí účastí na expedici se stal velmi známým a tak mu švédské úřady poskytly finance na otevření [[Celsiva observatoř|Celsiovy observatoře]]. Tato observatoř byla otevřena roku [[1741]] a on sám ji vybavil nejmodernějšími [[přístroj]]i, které získal při svých cestách po cizině.

Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích

Základní jednotky SI	André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin)

Odvozené jednotky SI	Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber)

Jednotky soustavy CGS	Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky	Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina)

Další jednotky	Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)