Říp: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Copyvio, zdroj = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-1/rip-bajna-hora-predku.html#&gid=1&pid=1
Oprava nedostupného zdroje, citační šablony, odkazy, typografie
Řádek 35: Řádek 35:
| commonscat = Hora Říp (natural monument)
| commonscat = Hora Říp (natural monument)
}}
}}
⚫
'''Hora Říp''' ({{Vjazyce2|de|''Sankt Georgsberg''}}) je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od [[Roudnice nad Labem]]. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou svatého Jiří]] vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=hora Říp s rotundou sv. Jiří|ID=143812|datum=20178-04-13}}</ref>
⚫
[[Soubor:Historie sopečné činnosti na území ČR.png|náhled|260x260pixelů|Historie sopečný činnosti v ČR. ]]
⚫
'''Hora Říp''' (německy ''Sankt Georgsberg'') je se svými 455,2 [[nadmořská výška|m n. m.]]<ref name="Chlupáč 2002">Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002</ref> již z daleka viditelný a výrazný vrch 4&nbsp;km jižně od [[Roudnice nad Labem]]; jeho vrchol se nachází v katastrálním území [[Mnetěš]]. Vrchol Řípu s románskou [[Rotunda svatého Jiří (Říp)|rotundou sv. Jiří]] vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo [[Češi|české]] mytologie a&nbsp;historie. Podle [[pověst]]i sem přišel [[praotec Čech]], přehlédl okolní [[krajina|krajinu]] a&nbsp;rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]].<ref>{{MonumNet|název=hora Říp s rotundou sv. Jiří|ID=143812|datum=20178-04-13}}</ref>


== Přírodní poměry ==
== Přírodní poměry ==
⚫
[[Soubor:Historie sopečné činnosti na území ČR.png|náhled|Historie sopečné činnosti v ČR]]


=== Geologie a geomorfologie ===
=== Geologie a geomorfologie ===
Řádek 46: Řádek 46:


=== Magnetické anomálie ===
=== Magnetické anomálie ===
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě [[olivín]]u i&nbsp;[[Magnetit|magnetovec]], což způsobuje lokální magnetické anomálie<ref>Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, [http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf dostupné on-line]</ref> – na hoře lze pozorovat výchylky střelky [[kompas]]u.
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě [[olivín]]u i&nbsp;[[Magnetit|magnetovec]], což způsobuje lokální magnetické anomálie,<ref name="salansky">{{Citace periodika
| příjmení = Šalanský
| jméno = Karel
| titul = Magnetické měření v oblasti Řípu
| periodikum = Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005
| ročník = 39
| strany = 142–147
| url = http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-142-147.pdf
}}</ref> které se projevují výchylkami střelky [[kompas]]u.


=== Prameny ===
=== Prameny ===
Řádek 55: Řádek 63:


=== Ochrana přírody ===
=== Ochrana přírody ===
V roce [[2011]] byla vyhlášena [[přírodní památka]] ''Hora Říp'' k&nbsp;ochraně [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a&nbsp;křovin na vápnitém podloží včetně v&nbsp;místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a&nbsp;živočichů ([[roháč obecný]], [[přástevník kostivalový]] nebo [[lišaj pryšcový]]).<ref name="drusop">{{Citace elektronické monografie | korporace = AOPK ČR | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14034 | titul = PP Hora Říp | vydavatel = AOPK ČR | datum přístupu = 2015-04-01}}</ref>
V roce 2011 byla vyhlášena [[přírodní památka]] ''Hora Říp'' k&nbsp;ochraně [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a&nbsp;křovin na vápnitém podloží včetně v&nbsp;místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a&nbsp;živočichů ([[roháč obecný]], [[přástevník kostivalový]] nebo [[lišaj pryšcový]]).<ref name="drusop">{{Citace elektronické monografie | korporace = AOPK ČR | odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14034 | titul = PP Hora Říp | vydavatel = AOPK ČR | datum přístupu = 2015-04-01}}</ref>


== Historie a mýty ==
== Historie a mýty ==
Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích [[Karel Liebscher|Karla Liebschera]] z doby kolem roku [[1880]].
Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích [[Karel Liebscher|Karla Liebschera]] z doby kolem roku 1880.


<gallery>
<gallery>
Řádek 66: Řádek 74:
</gallery>
</gallery>


Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a&nbsp;v&nbsp;rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je [[Indoevropané|indoevropské]] a&nbsp;jeho původ tak sahá až do [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Znamená prostě ''Hora''. Vychází z&nbsp;keltského „rib“ tzv.&nbsp;„žebro“ tj.&nbsp;žebro země.<ref name="Trestik">TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7.&nbsp;–&nbsp;10.&nbsp;století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str.&nbsp;72–73</ref> Slovo Říp je identické se starým nordickým ''rip'' – skála, hora. Veršovaný německý překlad [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]] ze 14. století mluví o ''Rieff''.<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens</ref>
Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a&nbsp;v&nbsp;rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je [[Indoevropané|indoevropské]] a&nbsp;jeho původ tak sahá až do [[Doba bronzová|doby bronzové]]. Znamená prostě ''Hora''. Vychází z&nbsp;keltského „rib“ tzv.&nbsp;„žebro“ tj.&nbsp;žebro země.<ref name="trestik">{{Citace monografie
| příjmení = Třeštík
| jméno = Dušan
| odkaz na autora = Dušan Třeštík
| titul = Mýty kmene Čechů (7.–10. století)
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Oraga
| rok = 2003
| počet stran =
| isbn = 80-7106-646-X
| strany = 72–73
}}</ref> Slovo Říp je identické se starým nordickým ''rip'' – skála, hora. Veršovaný německý překlad [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]] ze 14. století mluví o ''Rieff''.<ref name="oberpfalcer">{{Citace periodika
| příjmení = Oberpfalcer
| jméno = Fratišek
| odkaz na autora = František Jílek-Oberpfalcer
| titul = Die Ortsnamen des Kuhländchens
| periodikum = Naše řeč
| odkaz na periodikum = Naše řeč
| rok = 1928
| ročník = 12
| číslo = 8
| strany = 181–189
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521
| jazyk = česky
}}</ref>


Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem [[12. století|12.&nbsp;století]] kronikář [[Kosmas]], pokládá právě horu Říp (''Rip'') a&nbsp;její okolí za místo, kde se usadili první [[Slované]] vedení [[praotec Čech|praotcem Čechem]] při příchodu do nové vlasti a&nbsp;kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi ([[latina|latinsky]] ''Boemus''). V&nbsp;časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení [[Čechy|Čech]] a&nbsp;horizont, jehož lze dohlédnout z&nbsp;jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.<ref name="Trestik"/>
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem [[12. století|12.&nbsp;století]] kronikář [[Kosmas]], pokládá právě horu Říp (''Rip'') a&nbsp;její okolí za místo, kde se usadili první [[Slované]] vedení [[praotec Čech|praotcem Čechem]] při příchodu do nové vlasti a&nbsp;kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi ({{Vjazyce2|la|''Boemus''}}). V&nbsp;časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení [[Čechy|Čech]] a&nbsp;horizont, jehož lze dohlédnout z&nbsp;jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.<ref name="trestik"/>


Pověst o&nbsp;praotci Čechovi rozvinul v&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]] [[Václav Hájek z Libočan|Václav Hájek z&nbsp;Libočan]], podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v&nbsp;nedaleké [[Ctiněves|Ctiněvsi]] (1,5&nbsp;km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku&nbsp;[[1894]] [[Alois Jirásek]] ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od [[Petr Piťha|Petra Piťhy]] v knize ''Paměť a naděje''.
Pověst o&nbsp;praotci Čechovi rozvinul v&nbsp;16.&nbsp;století [[Václav Hájek z Libočan|Václav Hájek z&nbsp;Libočan]], podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v&nbsp;nedaleké [[Ctiněves|Ctiněvsi]] (1,5&nbsp;km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku&nbsp;1894 [[Alois Jirásek]] ve ''Starých pověstech českých.'' Nejnovější zpracování je od [[Petr Piťha|Petra Piťhy]] v knize ''Paměť a naděje.''


== Stavby na vrcholu ==
== Stavby na vrcholu ==
Řádek 76: Řádek 108:
[[Soubor:Říp, Boumova chata (02).jpg|náhled|Boumova chata]]
[[Soubor:Říp, Boumova chata (02).jpg|náhled|Boumova chata]]
{{Viz též|Rotunda svatého Jiří (Říp)}}
{{Viz též|Rotunda svatého Jiří (Říp)}}
⚫
Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;[[17. století|17.]] a&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;století]] stal oblíbeným poutním místem; od poloviny [[19. století|19.&nbsp;století]] byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp;70.&nbsp;letech [[19. století|19.&nbsp;století]]. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;[[neděle|neděli]] před [[svátek|svátkem]] [[svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]] ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]]), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.


⚫
Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;17. a&nbsp;18.&nbsp;století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19.&nbsp;století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp; sedmdesátých letech 19.&nbsp;století. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;neděli před svátkem [[svatý Jiří|svatého Jiří]] (24.&nbsp;dubna), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.
⚫
Na vrchol vede několik značených [[Turistika|turistických]] cest. Roku&nbsp;[[1907]] byla v&nbsp;sousedství rotundy postavena turistická [[Boumova chata]], která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co [[Mohamed]]u [[Mekka]], to Čechu Říp!“

⚫
Na vrchol vede několik značených [[Turistika|turistických]] cest. Roku&nbsp;1907 byla v&nbsp;sousedství rotundy postavena turistická [[Boumova chata]], která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co [[Mohamed]]u [[Mekka]], to Čechu Říp!“


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
* Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a&nbsp;procesí pořádaných různými organizacemi.
* Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a&nbsp;procesí pořádaných různými organizacemi.
* Na podzim pořádá klub roudnických [[cyklistika|cyklistů]] „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
* Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
* Roku&nbsp;[[1868]] zde byl vyzvednut a&nbsp;do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300&nbsp;jezdců a&nbsp;cestu lemoval špalír družiček s&nbsp;košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>.
* Roku 868 zde byl vyzvednut a&nbsp;do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a&nbsp;cestu lemoval špalír družiček s&nbsp;košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>.
* Hora a&nbsp;rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]].
* Hora a&nbsp;rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]].
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]].
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]].
* Podle názvu [[hora|hory]] je pojmenován pár [[vlak]]ů (rychlíky) jezdící mezi [[Praha|Prahou]] a [[Děčín]]em.
* Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a [[Děčín]]em.
* Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.<ref>[http://www.hora-rip.eu/ hora-rip.eu]</ref>
* Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.<ref>[http://www.hora-rip.eu/ hora-rip.eu]</ref>
[[Soubor:View from Říp hill (Roudnice Viewpoint) at Říp, Czech Republic.JPG|náhled|Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)]]
[[Soubor:View from Říp hill (Roudnice Viewpoint) at Říp, Czech Republic.JPG|náhled|Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)]]

Verze z 24. 8. 2018, 10:53

Říp
Hora Říp od jihu
Hora Říp od jihu
Vrchol455,2 m n. m.
Prominence234 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČesko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice50°23′11″ s. š., 14°17′21″ v. d.
Říp
Říp
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepel → Ohře → Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka.[4]

Přírodní poměry

Historie sopečné činnosti v ČR

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie,[6] které se projevují výchylkami střelky kompasu.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[7]

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[8]

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.

  • Říp od východu
    Říp od východu
  • Říp od severozápadu
    Říp od severozápadu
  • Kostelík sv. Jiří na Řípu
    Kostelík sv. Jiří na Řípu

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[9] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[10]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[9]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v  sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“

Zajímavosti

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
  • Roku 868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[11].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[12]
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. ↑ a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  6. ↑ ŠALANSKÝ, Karel. Magnetické měření v oblasti Řípu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Roč. 39, s. 142–147. Dostupné online. 
  7. ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  8. ↑ AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 72–73. 
  10. ↑ OBERPFALCER, Fratišek. Die Ortsnamen des Kuhländchens. Naše řeč. 1928, roč. 12, čís. 8, s. 181–189. Dostupné online. 
  11. ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  12. ↑ hora-rip.eu

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Říp&oldid=16339389“