Doktor filozofie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstranění nefunkčního url odkazu.
Vřed (diskuse | příspěvky)
Mírně pokráceno a -šablona.
Řádek 1: Řádek 1:
{{Upravit|úvod článku má být pouze shrnutím obsahu}}
{{Možná hledáte|tento=akademickém titulu „doktor filozofie“, kterého lze dosáhnout rigorózní zkouškou|jiné=[[Ph.D.]] – akademický (resp. vědecký) titul „doktor“, kterého lze dosáhnout doktorským studiem}}
{{Možná hledáte|tento=akademickém titulu „doktor filozofie“, kterého lze dosáhnout rigorózní zkouškou|jiné=[[Ph.D.]] – akademický (resp. vědecký) titul „doktor“, kterého lze dosáhnout doktorským studiem}}


'''Doktor filozofie''' (z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|philosophiae doctor}}''), ve zkratce '''PhDr.''' psané před jménem, je [[akademický titul]], který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v [[Česko|Česku]] od zrušení udělování titulu [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]]) i pedagogických věd na příslušných [[fakulta|fakultách]] [[vysoká škola|vysokých škol]]. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul [[magistr]] (Mgr.) a složení [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]] z příslušného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhajoba [[rigorózní práce]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> Dnes se jedná o fakultativní zkoušku (nikoli další studium/vzdělání) zpravidla spojenou s poplatky, nejde o typ studia třetího stupně vysokoškolské soustavy.<ref>{{Citace právního předpisu
'''Doktor filozofie''' (z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|philosophiae doctor}}''), ve zkratce '''PhDr.''' psané před jménem, je [[akademický titul]], který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v [[Česko|Česku]] od zrušení udělování titulu [[Doktor pedagogiky|PaedDr.]]) i pedagogických věd na příslušných [[fakulta|fakultách]] [[vysoká škola|vysokých škol]]. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul [[magistr]] (Mgr.) a složení [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]] z příslušného vědního oboru, jejíž součástí je i obhajoba [[rigorózní práce]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).</ref> Dnes se jedná zpravidla o fakultativní zkoušku spojenou s poplatky, nikoli o další formální studium nejedná se o typ studia třetího stupně vysokoškolské soustavy ([[Ph.D.]] – doktor).<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| číslo = 111/1998 Sb.
Řádek 11: Řádek 10:
}}</ref>
}}</ref>


PhDr. je historicky tradiční titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s doktorátem práv JUDr., doktorátem přírodních věd RNDr., doktorátem všeobecného lékařství MUDr. a doktorátem teologie ThDr. Později přibyl ještě doktorát farmacie PharmDr., doktorát veterinárního lékařství MVDr., doktorát pedagogiky PaedDr. a na technických školách se udílel i doktorát technických věd RTDr., na ekonomických doktorát obchodních věd RCDr. či doktorát sociálně-politických věd RSDr. (na Vysoké škole politické ÚV KSČ, Vojenské politické akademie Kl. Gotwalda v Bratislavě a Vysoké škole politické a sociální). Stejné postavení i obligatorní doktorát zubního lékařství MDDr. nebo historicky (dnes neudílený) doktorát kanonického práva ICDr. Tyto rigorózní doktoráty nemají v západních zemích anglo-saské školní soustavy obdobu.{{Doplňte zdroj}}
PhDr. je historicky titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s dalšími tzv. [[malý doktorát|malými doktoráty]]. Hovorově se tituly získané [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (PhDr., [[Doktor práv|JUDr.]], [[Doktor přírodních věd|RNDr.]] apod.) tedy obecně označují právě jako tzv. malé doktoráty. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu [[Ph.D.]] (titul „doktor“, zkratka z [[latina|lat.]] ''philosophiæ doctor''), což je ale tzv. [[velký doktorát]] (8 v [[ISCED]], ekvivalent dřívějšího [[Kandidát věd|CSc.]] či pozdějšího [[Doktor (titul 1990–1998)|Dr.]]);<ref>Marek Skovajsa: ''Velkovýroba malodoktorů v Česku'', Lidové noviny, 24. října 2009.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

Hovorově se tituly získané [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (PhDr., [[Doktor práv|JUDr.]] apod.) obecně označují jako tzv. [[malý doktorát|malé doktoráty]]. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu – [[Ph.D.]] (titul „doktor“, zkratka je však utvořena z [[latina|lat.]] ''philosophiæ doctor''), což je ale tzv. [[velký doktorát]] (8 v [[ISCED]], dříve [[Kandidát věd|CSc.]]);<ref>Marek Skovajsa: ''Velkovýroba malodoktorů v Česku'', Lidové noviny, 24. října 2009.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů
| titul = Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783
| datum přístupu = 2016-03-18
| datum přístupu = 2016-03-18
| vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
| vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky
}}</ref> tento vědecký titul Ph.D. (doktor) je však dosahován dalším, tříletým či čtyřletým studiem v [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] završený sepsáním a obhajobou disertace (nikoli rigoróza), nejedná se tedy o ekvivalent titulu PhDr. (doktor filozofie), což je stále titul [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské úrovně]] (7 v [[ISCED]]), tedy označuje de facto stejnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] jako Mgr. ([[magistr]]).
}}</ref> tento vědecký titul Ph.D. (doktor) je však dosahován po ukončení [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterského studia]] dalším tříletým či čtyřletým doktorským studiem v příslušném [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] završený sepsáním a obhajobou [[disertační práce]] (tedy není dosahován v rámci rigorózního řízení), nejedná se tedy o ekvivalent titulu PhDr. (doktor filozofie), což je stále titul magisterské úrovně (7 v [[ISCED]]), který označuje de facto stejnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] jako Mgr. ([[magistr]]).

Nositel titulu magistr (Mgr.) mohl též v minulosti požádat na některých fakultách i o to, pakliže to umožňoval příslušný vnitřní předpis školy, aby mu byla stejná předložená [[diplomová práce|magisterská (diplomová) práce]] rovněž uznána i jako [[rigorózní práce]], podrobnosti většinou upravoval pokyn [[rektor]]a, pokyn [[děkan]]a atp. Od této praxe se kvůli zabránění dehonestace tohoto titulu v posledních letech upustilo,{{Doplňte zdroj}} obzvláště tradiční univerzity a především jejich filozofické fakulty dbají striktně na sepsání již zcela nové práce, která nesmí být pouze rozšířením práce magisterské a ani není povolen kompilační charakter.{{Doplňte zdroj}} Slovenské univerzity navíc požadují do některých rigorózních prací nezbytně zahrnout i terénní výzkum (např. pedagogický empirický výzkum na dosažení doktorátu pedagogiky PaedDr.).{{Doplňte zdroj}}


[[Rigorózní zkouška|Rigorózum]] je ovšem v těchto případech v Česku i Slovensku finančně podmíněno – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy.<ref>{{Citace právního předpisu
Nositel titulu magistr (Mgr.) mohl též v minulosti požádat na některých fakultách i o to, pakliže to umožňoval příslušný vnitřní předpis školy, aby mu byla stejná předložená [[diplomová práce|magisterská (diplomová) práce]] rovněž uznána i jako [[rigorózní práce]], podrobnosti většinou upravoval pokyn [[rektor]]a, pokyn [[děkan]]a atp. [[Rigorózní zkouška|Rigorózum]] je ovšem v těchto případech v Česku i Slovensku finančně podmíněno – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| číslo = 111/1998 Sb.
Řádek 38: Řádek 33:
}}</ref>
}}</ref>


Doktorát filozofie (PhDr.) a ostatní doktoráty („[[malý doktorát|rigorózní doktoráty]]“ i ty „[[velký doktorát|disertační doktoráty]]“) se běžně v písemné podobě zkracují na „dr.“ před jménem (v případě těch „disertačních“ se též případně užívá klasického „Dr.“).
Doktorát filozofie PhDr. (a ostatní rigorózní doktoráty) se v běžném písemném projevu zkracuje na dr. (uváděno před jménem) a to i v případě disertačního doktorátu Ph.D. (v Čechách) či PhD. (na Slovensku, event. ArtD.).{{Doplňte zdroj}} V západních zemích je oficiální praxe{{Doplňte zdroj}} uvádět Dr. před jménem jen v případě nositele disertačního doktorátu, přičemž se pak již nižší tituly neuvádějí - např. Dr. Jan Novák nebo Jan Novák, Ph.D. a nikoli např. PhDr. Jan Novák, Ph.D. nebo dokonce Mgr. Jana Novotná, Ph.D. apod.


== Historie ==
== Historie ==
=== Do roku 1953 ===
=== Do roku 1953 ===
Doktorát filozofie bylo původně možné v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] získat po absolvování tří [[rigorózní zkouška|rigorózních zkoušek]], které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na [[Filozofická fakulta|filosofických fakultách]] ([[filosofie]], [[matematika]] a [[fyzika]], všeobecné [[dějiny]]). Po [[Lev Thun-Hohenstein|Thunových]] školských reformách byl roku [[1872]] vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení [[disertační práce]], jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla opět z [[filosofie]], ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či jednoho z přírodovědeckých oborů – botaniky, zoologie nebo mineralogie). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku [[1950]] i v [[Československo|Československu]], v oblasti přírodních věd byl ale udělován titul [[doktor přírodních věd]].<ref>{{Citace monografie
Doktorát filozofie bylo původně možné v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] získat po absolvování tří [[rigorózní zkouška|rigorózních zkoušek]], které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na [[Filozofická fakulta|filosofických fakultách]] ([[filosofie]], [[matematika]] a [[fyzika]], všeobecné [[dějiny]]). Po [[Lev Thun-Hohenstein|Thunových]] školských reformách byl roku [[1872]] vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení [[disertační práce]], jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla opět z filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a [[latina]] nebo [[řečtina]]; [[klasická filologie]] a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, [[chemie]] či jednoho z přírodovědeckých oborů – [[botanika|botaniky]], [[zoologie]] nebo [[mineralogie]]). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku [[1950]] i v [[Československo|Československu]], v oblasti [[přírodní vědy|přírodních]] [[věda|věd]] byl ale udělován titul [[doktor přírodních věd]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Petráň
| příjmení = Petráň
| jméno = Josef
| jméno = Josef
Řádek 69: Řádek 64:


=== Po roce 1990 ===
=== Po roce 1990 ===
Po [[sametová revoluce|revoluci]] byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 akademický titul PhDr., tak jako ostatní ''fakultativní [[malý doktorát|malé doktoráty]]'', zrušen. Místo toho byl po absolvování školy udělován titul [[magistr]]a,<ref>§ 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2341 Dostupné online.]</ref> obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání [[doktorát]]u, obtížnější. [[Boloňský proces]] pak sjednotil [[Evropa|evropské]] vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas s tímto stavem byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998, tento titul opět udělován, a to nyní po dodatečné a zpoplatněné [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušce]] – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální [[studium]]. Tento stav, kdy se uděluje jak PhDr. (doktor filozofie), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] ([[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterskou úroveň]], 7 v [[ISCED]], ''master's degree''), však bývá předmětem kritiky.<ref>{{Citace elektronického periodika
Po [[sametová revoluce|revoluci]] byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 akademický titul PhDr., tak jako ostatní ''fakultativní [[malý doktorát|malé doktoráty]]'', zrušen. Místo toho byl po absolvování školy udělován titul [[magistr]]a,<ref>§ 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2341 Dostupné online.]</ref> obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání [[doktorát]]u, obtížnější. [[Boloňský proces]] pak sjednotil [[Evropa|evropské]] vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas s tímto stavem byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998 tento titul znovu zaveden, a to nyní po dodatečné a zpoplatněné [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušce]] – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální [[studium]]. Tento stav, kdy se uděluje jak PhDr. (doktor filozofie), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] ([[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterskou úroveň]], 7 v [[ISCED]], ''master's degree''), však bývá předmětem kritiky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kvačková
| příjmení = Kvačková
| jméno = Radka
| jméno = Radka

Verze z 25. 8. 2017, 23:49

Tento článek pojednává o akademickém titulu „doktor filozofie“, kterého lze dosáhnout rigorózní zkouškou. Možná hledáte: Ph.D. – akademický (resp. vědecký) titul „doktor“, kterého lze dosáhnout doktorským studiem.

Doktor filozofie (z lat. philosophiae doctor), ve zkratce PhDr. psané před jménem, je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v Česku od zrušení udělování titulu PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách vysokých škol. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul magistr (Mgr.) a složení rigorózní zkoušky z příslušného vědního oboru, jejíž součástí je i obhajoba rigorózní práce.[1] Dnes se jedná zpravidla o fakultativní zkoušku spojenou s poplatky, nikoli o další formální studium – nejedná se o typ studia třetího stupně vysokoškolské soustavy (Ph.D. – doktor).[2]

PhDr. je historicky titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s dalšími tzv. malými doktoráty. Hovorově se tituly získané rigorózní zkouškou (PhDr., JUDr., RNDr. apod.) tedy obecně označují právě jako tzv. malé doktoráty. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu – Ph.D. (titul „doktor“, zkratka z lat. philosophiæ doctor), což je ale tzv. velký doktorát (8 v ISCED, ekvivalent dřívějšího CSc. či pozdějšího Dr.);[3][4] tento vědecký titul Ph.D. (doktor) je však dosahován po ukončení magisterského studia dalším tříletým či čtyřletým doktorským studiem v příslušném doktorském studijním programu završený sepsáním a obhajobou disertační práce (tedy není dosahován v rámci rigorózního řízení), nejedná se tedy o ekvivalent titulu PhDr. (doktor filozofie), což je stále titul magisterské úrovně (7 v ISCED), který označuje de facto stejnou kvalifikaci jako Mgr. (magistr).

Nositel titulu magistr (Mgr.) mohl též v minulosti požádat na některých fakultách i o to, pakliže to umožňoval příslušný vnitřní předpis školy, aby mu byla stejná předložená magisterská (diplomová) práce rovněž uznána i jako rigorózní práce, podrobnosti většinou upravoval pokyn rektora, pokyn děkana atp. Rigorózum je ovšem v těchto případech v Česku i Slovensku finančně podmíněno – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy.[5][6]

Doktorát filozofie (PhDr.) a ostatní doktoráty („rigorózní doktoráty“ i ty „disertační doktoráty“) se běžně v písemné podobě zkracují na „dr.“ před jménem (v případě těch „disertačních“ se též případně užívá klasického „Dr.“).

Historie

Do roku 1953

Doktorát filozofie bylo původně možné v Rakousku získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na filosofických fakultách (filosofie, matematika a fyzika, všeobecné dějiny). Po Thunových školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení disertační práce, jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla opět z filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či jednoho z přírodovědeckých oborů – botaniky, zoologie nebo mineralogie). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v Československu, v oblasti přírodních věd byl ale udělován titul doktor přírodních věd.[7][8][9] Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul PhC. (philosophiae candidatus).

Po roce 1953

Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[10] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul PhDr. (dle zákona doktor filosofie) nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.[11]

Po roce 1990

Po revoluci byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 akademický titul PhDr., tak jako ostatní fakultativní malé doktoráty, zrušen. Místo toho byl po absolvování školy udělován titul magistra,[12] obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání doktorátu, obtížnější. Boloňský proces pak sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas s tímto stavem byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998 tento titul znovu zaveden, a to nyní po dodatečné a zpoplatněné rigorózní zkoušce – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální studium. Tento stav, kdy se uděluje jak PhDr. (doktor filozofie), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou kvalifikaci (magisterskou úroveň, 7 v ISCED, master's degree), však bývá předmětem kritiky.[13] Navíc zde vedle toho existuje standardní mezinárodní titul Ph.D. (doktor), jakožto titul, který značí vědce, ten se však správně píše za jménem (oddělen čárkou). Právě tuto kvalifikaci (8 v ISCED, doctor's degree) vhodnou primárně pro vědeckou, resp. pedagogickou, činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. „postgraduální studium“ (doktor – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv. „vědeckou aspiranturu“ (zmíněný kandidát věd – CSc.).

Reference

  1. § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
  2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  3. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009.
  4. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  5. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 3. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  6. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  7. PETRÁŇ, Josef, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 176–178. 
  8. DURDÍK, Petr. Doktor. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 773–775.
  9. Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. Dostupné online. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. Dostupné online.
  10. § 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
  11. § 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
  12. § 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  13. KVAČKOVÁ, Radka. RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor. idové noviny (Lidovky.cz) [online]. 2014-06-12. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo PhDr. ve Wikislovníku