Alexander Hess: Porovnání verzí
+ Kategorie:Úmrtí na Floridě; + vojenský letec link, typo interpunkce |
leteckých pozorovatelů + redlink |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k [[Československé letectvo|letectvu]]. Nejprve prošel kursem leteckých pozorovatelů ve [[Vojenské letecké učiliště Cheb|Vzduchoplaveckém učilišti]] v [[Cheb]]u, a po povýšení na [[nadporučík]]a letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v [[Olomouc]]i. V roce 1924 absolvoval [[pilot]]ní výcvik následovaný kursem pro piloty [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]], načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce [[Letecký pluk 1 „Tomáše Garrigua Masaryka“|leteckého pluku č. 1]], dislokované na letišti [[Letiště Praha-Kbely|Praha-Kbely]]. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele [[Letka (letectvo)|letky]]. Krátce také, již v hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitána]], působil u [[Československý letecký detachement v Kumboru|detašmánu československých letadel]] v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]] v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], vybaveného [[Plovákový letoun|plovákovými letouny]] určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti [[Štábní kapitán (Československo)|štábního kapitána]] na III. (leteckém) odboru [[Ministerstvo národní obrany (Československá republika)|MNO]] a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u [[Francouzské letectvo|letectva]] [[Francie]]. Byl povýšen na [[major]]a a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k [[Letecký pluk 4|leteckému pluku č. 4]] jako velitel [[Peruť (letecká jednotka)|peruti]].<ref name=vojos /> |
Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k [[Československé letectvo|letectvu]]. Nejprve prošel kursem [[Letecký pozorovatel|leteckých pozorovatelů]] ve [[Vojenské letecké učiliště Cheb|Vzduchoplaveckém učilišti]] v [[Cheb]]u, a po povýšení na [[nadporučík]]a letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v [[Olomouc]]i. V roce 1924 absolvoval [[pilot]]ní výcvik následovaný kursem pro piloty [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]], načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce [[Letecký pluk 1 „Tomáše Garrigua Masaryka“|leteckého pluku č. 1]], dislokované na letišti [[Letiště Praha-Kbely|Praha-Kbely]]. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele [[Letka (letectvo)|letky]]. Krátce také, již v hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitána]], působil u [[Československý letecký detachement v Kumboru|detašmánu československých letadel]] v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]] v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], vybaveného [[Plovákový letoun|plovákovými letouny]] určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti [[Štábní kapitán (Československo)|štábního kapitána]] na III. (leteckém) odboru [[Ministerstvo národní obrany (Československá republika)|MNO]] a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u [[Francouzské letectvo|letectva]] [[Francie]]. Byl povýšen na [[major]]a a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k [[Letecký pluk 4|leteckému pluku č. 4]] jako velitel [[Peruť (letecká jednotka)|peruti]].<ref name=vojos /> |
||
Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku [[Rychlostní závod o cenu presidenta republiky|Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky]] v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem [[Aero A-11]].<ref name="LukeŠ" /> Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,{{#tag:ref|V titulcích uveden jako „Saša Hess“.<ref name="csfd" />|group="p"}}<ref name="LukeŠ">{{Citace elektronické monografie |
Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku [[Rychlostní závod o cenu presidenta republiky|Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky]] v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem [[Aero A-11]].<ref name="LukeŠ" /> Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,{{#tag:ref|V titulcích uveden jako „Saša Hess“.<ref name="csfd" />|group="p"}}<ref name="LukeŠ">{{Citace elektronické monografie |
Verze z 30. 3. 2016, 14:20
Alexander Hess (4. května 1898 - 10. srpna 1981) byl český vojenský letec a důstojník československé armády a letectva, známý především svým velením 310. československé stíhací peruti Royal Air Force v době bitvy o Británii.
Život
Po složení maturitní zkoušky v roce 1916 byl odveden do rakousko-uherské armády a v postavení jednoročního dobrovolníka a později kadeta u c. a k. pěších pluků č. 88 a 102 prodělal ve funkci velitele čety boje na ruské a italské frontě. Utrpěl několik zranění a v září 1918 byl povýšen do hodnosti poručíka a přeložen k týlovému praporu 102. pěšího pluku ve štýrském městě Hartberg. Po skončení první světové války a návratu do vlasti se přihlásil k další činné službě v československé armádě, kde nastoupil službu u pěšího pluku č. 48 v Benešově. Již 31. 12. 1918 byl demobilizován a začal studovat strojnictví na ČVUT v Praze, 30. června 1919 však byl povolán k další službě v armádě, a do dubna roku 1920 sloužil u pěšího pluku č. 17, nejprve v Jindřichově Hradci a později v Žilině.[1]
Prvního května 1920 se dobrovolně přihlásil k letectvu. Nejprve prošel kursem leteckých pozorovatelů ve Vzduchoplaveckém učilišti v Chebu, a po povýšení na nadporučíka letectva byl převelen k letecké rotě 1 leteckého pluku č. 2 dislokované v Olomouci. V roce 1924 absolvoval pilotní výcvik následovaný kursem pro piloty stíhacích letounů, načež nastoupil k 33. stíhací letce leteckého pluku č. 2. Od ní byl v září 1924 přeložen k 2. pozorovací letce leteckého pluku č. 1, dislokované na letišti Praha-Kbely. Již 31. ledna 1925 byl jmenován velitelem 32. stíhací letky a následovalo několik dalších umístění ve funkci velitele letky. Krátce také, již v hodnosti kapitána, působil u detašmánu československých letadel v Boce Kotorské v Království SHS, vybaveného plovákovými letouny určenými k vlekání terčů pro výcvik protiletadlového dělostřelectva. Mezi lety 1934 a 1937 působil jako výcvikový referent v hodnosti štábního kapitána na III. (leteckém) odboru MNO a v roce 1936 absolvoval studijní stáž u letectva Francie. Byl povýšen na majora a po absolvování kursu pro velitele oddílů a vojskových těles přeložen k leteckému pluku č. 4 jako velitel peruti.[1]
Veřejnou známost v meziválečném období mu zjednalo i působení v oblasti sportovního letectví, zahájené již jeho účastí na IV. ročníku Rychlostního závodu o cenu prezidenta republiky v roce 1926, v jehož kategorii „C“ zvítězil s letounem Aero A-11.[2] Téhož roku ztvárnil také hlavního hrdinu v československém leteckém filmu „Slavia L-BROX aneb Románek letcův“,[p 1][2] uvedeném do kin roku 1927.[3]
Ve 30. letech se národní reprezentační družstva pod jeho vedením úspěšně zúčastnila XI. olympijských her roku 1936 v Berlíně a roku 1937 IV. ročníku Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu.[1]
V době mnichovské krize a československé mobilizace na podzim 1938 byl velitelem polní stíhací peruti III/4,[p 2] složené ze stíhacích letek č. 46, 47 a 48 a vybavené Aviemi B-534.[1][4]
Po německé okupaci českých zemí se nesmířil se vzniklou situací, při nuceném rozpouštění své jednotky, dislokované tehdy na letišti v Pardubicích, vyzval její mužstvo a důstojníky k zapojení do odboje, a v lednu 1940 unikl z tzv. Protektorátu do exilu. Ve Francii, kam dospěl 21. února 1940, působil od půli dubna na základně letectva v Chartres, kde probíhal výcvik československých stíhačů na francouzských strojích. Po zahájení německého útoku na západní frontě se podílel na vzdušné obraně této základny jako příslušník lokální Escadrille légere de défense Chartres,[5] ale vzhledem k překotnému vývoji situace se již nedostal k prvoliniové jednotce. Po kolapsu francouzského odporu se, spolu se skupinou dalších československých letců, mezi 19. a 23. červnem 1940 přesunul z Bordeaux do Falmouthu v Cornwallu na palubě lodi Arry Scheffer.[1]
Ve Spojeném království se tato skupina stala základem pro vznik 310. (československé) peruti Royal Air Force, jejímž prvním československým velitelem[p 3] se Alexander Hess, v hodnosti Squadron Leader, 12. července 1940 stal, přestože jeho tehdejší věk (42 let) značně převyšoval obvyklou hranici pro aktivní stíhací piloty.[p 4] V čele této jednotky, vybavené stroji Hawker Hurricane, a operující ze základny RAF Duxford, se od 26. srpna 1940 účastnil bitvy o Británii. Během bitvy mu byly dva nepřátelské letouny přiznány jako sestřelené a jeden jako poškozený, a ačkoliv byl sám 15. září sestřelen během velkého střetnutí mezi stíhači RAF a Luftwaffe nad Londýnem,[p 5] neutrpěl zranění a podařilo se mu zachránit padákem. Za své zásluhy a iniciativu v boji byl dekorován Československým válečným křížem a 27. října 1940 britským Záslužným leteckým křížem (DFC), kterým byl oceněn jako jeden ze dvou historicky prvých Čechoslováků.[p 6] Postavení velitele 310. peruti zastával do konce února 1941, kdy funkci velitele jednotky předal S/Ldr Františku Weberovi, a po povýšení na podplukovníka letectva začal od 1. března vykonávat funkci československého styčného důstojníka u velitelství Fighter Command v Bentley Priory nedaleko Stanmore. V této funkci byl povýšen do britských hodností Wing Commander a později Group Captain. Ke dni 1. ledna 1942 opustil Bentley Priory i Royal Air Force, a stal se československým leteckým atašé nejprve na ambasádě ve Washingtonu, a posléze mezi zářím 1945 a únorem 1946 zastával tutéž funkci v Ottawě. Již 7. března 1945 byl povýšen do hodnosti plukovník letectva.[1]
Po návratu do Československa nejprve od května 1946 krátce působil na ministerstvu národní obrany jako přednosta „Studijní skupiny při velitelství letectva“,[p 7][8] a poté byl od 30. 11. 1946 jmenován velitelem letectva Vojenské oblasti 2 (v srpnu 1947 přejmenováno na II. letecký sbor) se stanovištěm velitelství v Českých Budějovicích. Po únorovém převratu byl již 27. 2. 1948 odeslán na dovolenou a k 1. červnu 1948 přeložen do výslužby.[1]
V červnu 1948 odešel podruhé ilegálně do exilu a v roce 1949 se stal členem Rady svobodného Československa. Pracoval pak jako technický poradce společnosti Pan American World Airways na letištích La Guardia a Johna Fitzgeralda Kennedyho až do roku 1965, kdy odešel do důchodu. Zemřel v roce 1981 a pohřben je v československém oddělení Brookwoodského hřbitova u Londýna.[1]
Po roce 1989 byl v Československu posmrtně rehabilitován a 10. září 1991 mu byla in memoriam udělena hodnost generálmajora.[1]
Poznámky
- ↑ V titulcích uveden jako „Saša Hess“.[3]
- ↑ Krycí jméno útvaru znělo „Kazatel“.
- ↑ Systém velení byl, podobně jako v jiných perutích RAF tvořených exulanty ze zemí evropského kontinentu, zpočátku na úrovni peruť a letka duální, existoval vždy velitel československý a britský. Britským velitelem 310. peruti byl jmenován S/Ldr Douglas Blackwood.
- ↑ Air Chief Marshal Sir Hugh Dowding, tehdejší velitel Fighter Command (Velitelství stíhacího letectva), prosazoval zásadu, že žádný velitel stíhací peruti v boji by neměl překročit věk dvaceti šesti let.[6]
- ↑ Jeho přemožitelem byl pravděpodobně Oberleutnant Walter Horten, příslušník Jagdgeschwader 26.[7]
- ↑ Druhým téhož dne vyznamenaným byl npor.let./Pilot Officer Emil Fechtner, taktéž příslušník 310. peruti.
- ↑ Jejím úkolem bylo shromažďování nejnovějších poznatků o vývoji letectva ve světě.
Reference
- ↑ a b c d e f g h i RAJLICH, Jiří. HESS Alexander. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 93-94.
- ↑ a b LUKEŠ, Petr. Hledání ztraceného času a letec Saša Hess. [online]. iDNES.cz (blog), 2011-08-24 [cit. 2015-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Slavia L - Brox [online]. ČSFD.cz [cit. 2015-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Letiště Pardubice: Mnichovská krize
- ↑ RAJLICH, Jiří. Na nebi sladké Francie: Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945. Svazek 1. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-03-9. Kapitola Bojové jednotky u nichž operovali českoslovenští stíhači, s. 59.
- ↑ BUNGAY, Stephen. The Most Dangerous Enemy: A History of the Battle of Britain. Londýn: Aurum Press, 2009. ISBN 978 1 84513 481 5. Kapitola The Men, s. 163. (anglicky)
- ↑ PRICE, Alfred. Battle of Britain Day: 15 September 1940. [s.l.]: Endeavour Press Ltd., 2015. Kapitola Chapter Four: The Mid-Afternoon Attack on London, 1.45 p.m. to 3.45 p.m. . (anglicky) Formát epub.
- ↑ FIDLER, Jiří; RAJLICH, Jiří. Soumrak králů vzduchu: Československé vojenské letectvo 1945-1950. 1. vyd. Praha: Ares, 2000. 106 s. ISBN 80-86158-24-1. Kapitola Vyšší letecká velitelství, s. 45.
Literatura
- Alexander Hess: Byli jsme v bitvě o Anglii (původně New York: 1943; později reprint Praha: 1947, 1990, 2006)
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexander Hess
- Alexander Hess na www.aces.safarikovi.cz
- Alexander Hess na www.valka.cz
- Narození 1898
- Úmrtí 1981
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Českoslovenští letci
- Čeští filmoví herci
- Čeští stíhací piloti
- Příslušníci Royal Air Force
- Československé perutě v RAF
- Českoslovenští generálové
- Osobnosti československého odboje během druhé světové války
- Čeští emigranti a exulanti
- Úmrtí na Floridě