Douglas Bader

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Douglas Bader
„Dogsbody“
Douglas Bader jako Squadron Leader, okolo r. 1940
Douglas Bader jako Squadron Leader, okolo r. 1940
Narození 10. února 1910
Spojené království St John's Wood, Londýn
Úmrtí 5. září 1982 (ve věku 72 let)
Chiswick, Londýn
Civilní činnost zaměstnanec společnosti Shell, aktivista v oblasti tělesného postižení
Vojenská kariéra
Hodnost Group Captain (plukovník)
Doba služby 1928-1933
1939-1946
Sloužil Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Složka Vlajka Royal Air Force Royal Air Force
Velel 242. peruť
Duxfordské křídlo
Tangmerské křídlo
sektor North Weald
Války druhá světová válka
Bitvy bitva o Dunkirk
bitva o Británii
Vyznamenání

rytířský stav (od r. 1976)

Stužka Řádu Britského impéria (občanská skupina) Řád britského impéria (komandér)
Stužka Řádu za vynikající službu se sponou za dvojí udělení Řád za vynikající službu se sponou
Stužka Záslužného leteckého kříže, se sponou Záslužný letecký kříž se sponou
Douglas Bader

Sir Douglas Robert Steuart Bader CBE, DSO & Bar, DFC & Bar, (10. února 19105. září 1982) byl anglický válečný pilot, který proslul v době bitvy o Británii za druhé světové války, kdy byl též přezdívaný „stíhací eso RAF“. Bylo mu tehdy započteno 20 osobních sestřelů nepřátelského letounu, čtyři sestřely společné, šest pravděpodobných osobních sestřelů a jeden pravděpodobný společný sestřel. 11 nepřátelských strojů navíc poškodil. K jeho mimořádnému věhlasu ve Velké Británii – roku 2002 byl například zvolen 47. největším Britem historie – přispěl i mimořádný osobní příběh, neboť Bader přišel při havárii roku 1931 o obě nohy a jako první známý takto postižený vojenský pilot se vrátil k aktivní službě. Navíc, roku 1941 byl sestřelen nad Francií okupovanou Němci, byl zajat a poslán do zajateckého tábora Colditz. I přes své postižení se několikrát pokusil o útěk, vždy však neúspěšně. Tábor i s Baderem osvobodila až v dubnu 1945 americká armáda. O svém životě napsal knihu Reach for the Sky, která byla i zfilmována. Po válce pracoval v ropném průmyslu a věnoval se charitativní činnosti ve prospěch tělesně postižených.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jackson, Robert. Douglas Bader. London: Littlehampton Book Services, 1983. ISBN 978-0-213-16857-5.
  • Lucas, Laddie. Flying Colours: The Epic Story of Douglas Bader. London: Hutchinson Publishing Group, 1981. ISBN 0-09-146470-6.
  • Mackenzie, S. P. Bader's War. London: Spellmount Publishers, 2008. ISBN 978-0-7524-5534-1.