Množina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rv – experiment
→‎Často kladené otázky: o mohutnosti + náhrada otázek prostým sdělením, tvrzením
Řádek 39: Řádek 39:
</gallery>
</gallery>


== Často kladené otázky ==
{{Upravit část|viz [[Wikipedie:CWN#Wikipedie není návodem, průvodcem ani učebnicí]]}}
'''Může množina obsahovat některé prvky vícekrát?'''


Ne. Pokud je potřeba pracovat se souhrny obsahujícími více „stejných“ předmětů (např. stůl a čtyři židle), je lepší používat pojem [[multimnožina]] nebo [[kolekce (informatika)|kolekce]], zavedený v [[matematická informatika|informatice]]. Pokud se prvky mohou opakovat a záleží na jejich pořadí (jako např. u písmen ve slově [[ABBA]]), jedná se o [[posloupnost]].
Množina (prostá) nemůže obsahovat žádný prvky vícekrát. Pokud je potřeba pracovat se souhrny obsahujícími více „stejných“ předmětů (např. stůl a čtyři židle), je lepší používat pojem [[multimnožina]] nebo [[kolekce (informatika)|kolekce]], zavedený v [[matematická informatika|informatice]]. Pokud se prvky mohou opakovat a záleží na jejich pořadí (jako např. u písmen ve slově [[ABBA]]), jedná se o [[posloupnost]].


Množinou není každý soubor prvků, byť v běžném jazyce se to tak chápe. V matematice vede vytváření libovolných souhrnů prvků k [[paradox]]ům ,například neexistuje množina obsahující všechny množiny, jak říká [[Russellova antinomie]]. Proto jsou libovolné souhrny nazývány ''[[Třída (matematika)|třídou]]'' a jenom některé třídy jsou potom množinami. Množina je takový souhrn prvků, který je sám prvkem nějaké třídy.
'''Je každý soubor prvků množina?'''


== Mohutnost množin==
V běžném jazyce ano (pokud nevytváříme nekonečné množiny, jejichž prvky jsou jiné množiny). V matematice vede vytváření libovolných souhrnů prvků k [[paradox]]ům (například neexistuje množina obsahující všechny množiny [[Russellova antinomie]]). Aby se jim zabránilo, jsou libovolné souhrny nazývány ''[[Třída (matematika)|třídou]]'' a jenom některé třídy jsou množinami (množina je souhrn prvků, který je sám prvkem nějaké třídy).
Podle počtu prvků se mluví o [[mohutnost]]i množin. Nelze tedy hovořit o velikosti, jde o jinou veličinu, s jinou definicí. Základní stupně mohutnosti jsou 3:

*množiny '''konečné''' mohutnosti, mají konečný počet prvků
'''Která množina je větší? Je víc celých čísel, nebo celých sudých čísel?'''
* množiny nekonečné

*'''spočetné''' - nekonečné a označitelné přirozenými řísly, všechny tedy mají shodný počet prvkůnapř. celá čísla, celá kladná (přirozená), racionální čísla atp.
Je jich stejně mnoho v tom smyslu, že se dají na sebe vzájemně jednoznačně ([[bijektivní zobrazení|bijektivně]]) zobrazit.
* [[kontinuum]], mohutnosti '''kontinua''' - mají počet prvků spojitě nekonečný, tj. nekonečně mohutnější, než spočetné množiny, např. celý interval mezi dvěma čísly, reálná čísla, komplexní čísla, počet bodů úsečky, počet bodů ve vesmíru.

'''Jak se porovnávají velikosti množin? Existují větší a menší nekonečna?'''

Množiny jsou stejně veliké, pokud se dají na sebe vzájemně jednoznačně zobrazit. Pokud se jedna množina dá [[prosté zobrazení|prostě]] zobrazit do druhé, ale opačně ne, říkáme, že druhá množina je větší (neboli má větší [[mohutnost]]). V tomto smyslu opravdu existují větší i menší nekonečna. Například množina [[Reálné číslo|reálných čísel]] je větší (t.j. má větší [[mohutnost]]) než množina [[přirozené číslo|přirozených čísel]]. Množina přirozených čísel je však stejně veliká (t.j. má stejnou [[mohutnost]]) jako množina všech [[racionální číslo|racionálních čísel]].

'''Existuje největší nekonečno?'''

Ne, neexistuje. Pro libovolně velkou množinu existuje množina, která má větší [[mohutnost]]. Například množina všech jejích podmnožin.


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 16. 1. 2015, 19:42

Množina je soubor objektů, chápaný jako celek. Objekty množiny se nazývají prvky množiny. Charakterizující vlastnost množiny je, že je jednoznačně určena svými prvky (ale nevšímá si jejich pořadí ani žádné další struktury). Množina, neobsahující žádné prvky se nazývá prázdná množina. V matematice existuje abstraktní teorie množin, zkoumající množiny z formálního hlediska.

Slova G. Cantora:

Množina je souhrn objektů, které jsou přesně určené a rozlišitelné a tvoří součást světa našich představ a myšlenek; tyto objekty nazýváme prvky množiny.


Obecně

V matematice množiny často značíme velkými písmeny, její prvky malými. Je-li prvek prvkem množiny , píšeme:

Prázdnou množinu značíme symbolem:

Množina je obvykle určena výčtem jejích prvků nebo definováním charakteristické vlastnosti prvků množiny.

Při popisu výčtem prvků postupujeme tak, že vypíšeme všechny prvky, které patří do dané množiny, např. množinu obsahující prvky 1, 2, 5, 8 vyjádříme jako . Při zadání množiny výčtem prvků nezáleží na pořadí prvků, tzn. množina je totožná s množinou .

Při definování množiny pomocí charakteristické vlastnosti určíme vlastnost, která je charakteristická pro prvky, které patří do dané množiny. Např. množinu obsahující samohlásky latinské abecedy můžeme zapsat jako . Taková množina pak obsahuje prvky (tento zápis, který je ekvivalentní předchozímu, zadává množinu výčtem prvků). U takové definice množiny (charakteristickou vlastností) musíme však být opatrní, protože můžeme snadno dostat paradox. Například množina všech takových množin, které neobsahují sama sebe, je zjevně nesmysl, protože z definice se má sama obsahovat právě když se sama neobsahuje.

Právě takové důvody vedly na začátku 20. století ke vzniku axiomatické teorie množin, ve které jsou položena přesná pravidla o tom, co množina je a co není. V současnosti je takových axiomatických teorií několik, nejpoužívanější je Zermelo-Fraenkelova teorie množin (ZF).

V takových axiomatizovaných teoriích množin, obvykle nesmí množina obsahovat jiné prvky, než zase jenom množiny a nic jiného. K sestavení dalších množin nám postačí prázdná množina. Můžeme tak získat například množiny:

je množina obsahující prázdnou množinu

je množina obsahující prázdnou množinu a množinu obsahující prázdnou množinu.

Pokud nám to axiomy dané teorie množin dovolí, můžeme zkonstruovat i nekonečné množiny, například:

Základní množinové operace


Množina (prostá) nemůže obsahovat žádný prvky vícekrát. Pokud je potřeba pracovat se souhrny obsahujícími více „stejných“ předmětů (např. stůl a čtyři židle), je lepší používat pojem multimnožina nebo kolekce, zavedený v informatice. Pokud se prvky mohou opakovat a záleží na jejich pořadí (jako např. u písmen ve slově ABBA), jedná se o posloupnost.

Množinou není každý soubor prvků, byť v běžném jazyce se to tak chápe. V matematice vede vytváření libovolných souhrnů prvků k paradoxům ,například neexistuje množina obsahující všechny množiny, jak říká Russellova antinomie. Proto jsou libovolné souhrny nazývány třídou a jenom některé třídy jsou potom množinami. Množina je takový souhrn prvků, který je sám prvkem nějaké třídy.

Mohutnost množin

Podle počtu prvků se mluví o mohutnosti množin. Nelze tedy hovořit o velikosti, jde o jinou veličinu, s jinou definicí. Základní stupně mohutnosti jsou 3:

  • množiny konečné mohutnosti, mají konečný počet prvků
  • množiny nekonečné
  • spočetné - nekonečné a označitelné přirozenými řísly, všechny tedy mají shodný počet prvkůnapř. celá čísla, celá kladná (přirozená), racionální čísla atp.
  • kontinuum, mohutnosti kontinua - mají počet prvků spojitě nekonečný, tj. nekonečně mohutnější, než spočetné množiny, např. celý interval mezi dvěma čísly, reálná čísla, komplexní čísla, počet bodů úsečky, počet bodů ve vesmíru.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Link FA