Lotfi Zadeh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lotfi Zadeh
Zadeh, L.A. 2005.jpg
Narození 4. února 1921
Baku
Úmrtí 6. září 2017 (ve věku 96 let)
Berkeley
Alma mater Massachusettský technologický institut
Columbia School of Engineering and Applied Science
Zaměstnavatelé Kalifornská univerzita v Berkeley
Kolumbijská univerzita
Ocenění IEEE James H. Mulligan, Jr. Education Medal (1973)
A. C. Eringen Medal (1976)
Hammingova medaile (1992)
IEEE Medal of Honor (1995)
Richard E. Bellman Control Heritage Award (1998)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lotfi Aliasker Zadeh (4. února 1921[1]6. září 2017) byl matematik, počítačový vědec, elektrotechnik, výzkumník umělé inteligence a profesor počítačových věd na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Nejvíce je znám pro svůj návrh fuzzy matematiky, skládající se ze souvisejících konceptů fuzzy množiny [2], fuzzy logiky [3], fuzzy algoritmů [4], fuzzy sémantiky [5], fuzzy jazyků [6], fuzzy řízení [7], fuzzy systémů [8], fuzzy pravděpodobnosti [9], fuzzy událostí [9] a fuzzy informace. [10]

Je zakládajícím členem Euroasijské akademie. [11]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Baku v Azerbajdžánu, jeho otec byl novinář íránsko-azerbajdžánského původu, matka pediatr rusko-židovského původu. [12][13][14][15] V Baku tři roky navštěvoval základní školu.

V roce 1931 se rodina přestěhovala do Teheránu, kde dalších osm let chodil do místní střední školy. Přestože ovládal lépe ruštinu než perštinu, složil v Íránu zkoušky na univerzitu a umístil se jako třetí nejlepší v celé zemi. V roce 1942 dokončil Teheránskou univerzitu jako jeden ze tří absolventů oboru elektrotechnika. Když později Spojené státy americké, Sovětský svaz a Velká Británie napadly Írán, který byl tehdy spojencem Německa, Zadeh obchodoval s americkými vojáky, kterým dodával hardware a stavební materiály. [16]

Roku 1943 Zadeh se rozhodl emigrovat do Spojených států, kam se dostával složitou cestou přes Káhiru, kde čekal na loď a na potřebné dokumenty k cestě. Do USA se dostal v polovině roku 1944 a nastoupil na Massachusettský technologický institut, kde nastoupil jako postgraduální student. V USA si změnil prostřední jméno na Asker.

Na Massachusettském technologickém institutu získal v roce 1946 magisterský titul v elektrotechnice. Následně odešel na Kolumbijskou univerzitu, protože jeho rodiče se přestěhovali do New Yorku. Kolumbijská univerzita jej přijala jako doktoranda, titul z elektrotechniky zde získal roku 1949, následující rok se stal asistentem.

Na Kolumbijské univerzitě vyučoval deset let, až byl v roce 1957 povýšen na řádného profesora. V roce 1959 přesídlil na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. Roku 1965 zde vydal práci na téma fuzzy množin, ve které detailněji studuje matematiku fuzzy teorie množin. V roce 1973 navrhl teorii fuzzy logiky.

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Podle Google Scholar byly Zadehovy práce k září 2015 citovány 150 852 krát, z toho práce o fuzzy množinách 58 251 krát. [17]

Fuzzy množiny a systémy[editovat | editovat zdroj]

Ve své teorii Zadeh navrhoval použítí charakteristické funkce s rozsahem intervalu [0,1] fungující na doméně všech možných hodnot. Navrhl nové operace na počtu logiky a ukázal, že fuzzy logika je zobecněním klasické a booleovské logiky. Navrhl také fuzzy čísla jako zvláštní typ fuzzy množin, stejně jako odpovídající pravidla pro konzistentní matematické operace. [18]

Další práce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 spolu s Johnem Ragazzinim vyvinuli metodu Z transformace v diskrétním zpracování časových signálů. Tato metoda je i na počátku 21. století standardem v oblasti digitálního zpracování signálu, digitálního ovládání a dalších diskrétních systémech používaných v průmyslu a výzkumu.

Jeho nejnovější práce zahrnuje výpočetní techniky se slovy a vnímáním.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Zadeh je ženatý s Fay Zadeh, kterou poznal na univerzitě v Íránu, mají spolu dvě děti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lotfi A. Zadeh na anglické Wikipedii.

  1. http://diaspora.gov.az/index.php?options=content&id=619
  2.  "Fuzzy sets"(1965). Information and Control 8 (3): 338–353. doi:10.1016/S0019-9958(65)90241-X. 
  3.  "Fuzzy logic = computing with words"(1996). IEEE Transactions on Fuzzy Systems 4 (2): 103–111. doi:10.1109/91.493904. 
  4.  "Fuzzy algorithms"(1968). Information and Control 12 (2): 94–102. doi:10.1016/S0019-9958(68)90211-8. 
  5.  "Quantitative fuzzy semantics"(1971). Information Sciences 3 (2): 159–176. doi:10.1016/S0020-0255(71)80004-X. 
  6.  "Note on fuzzy languages"(1969). Information Sciences 1 (4): 421–434. doi:10.1016/0020-0255(69)90025-5. 
  7.  "A Rationale for Fuzzy Control"(1972). Journal of Dynamic Systems, Measurement, and Control 94: 3. doi:10.1115/1.3426540. 
  8. Toward a theory of fuzzy systems [online]. 1969, [cit. 2014-12-09]. [1]. (anglicky) 
  9. a b  "Fuzzy probabilities"(1984). Information Processing & Management 20 (3): 363–372. doi:10.1016/0306-4573(84)90067-0. 
  10.  "Toward a theory of fuzzy information granulation and its centrality in human reasoning and fuzzy logic"(1997). Fuzzy Sets and Systems 90 (2): 111–127. doi:10.1016/S0165-0114(97)00077-8. 
  11. Eurasian Academy Official Site
  12.  "Fuzzy logic—a personal perspective"(2015-05-21). Fuzzy Sets and Systems 281: 4–20. doi:10.1016/j.fss.2015.05.009. 
  13. "Jews in Computer & Information Science" on the JINFO.org website
  14. Анвар Унугви "Жанет Селимова" (Mamoirs of Lotfi A. Zadeh's cousin in Baku, theatrical director, professor Zhanet Selimova).
  15. Gale, Thomson. Lotfi Asker Zadeh Biography World of Computer Science
  16. McNeil & Freiberger, p.19
  17. http://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?arnumber=06052364
  18. McNeil & Freiberger, passim

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]