Paradox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obecném filozofickém pojmu. Další významy jsou uvedeny na stránce Paradox (rozcestník).

Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá.

Podobný paradoxu je oxymoron, v němž však nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.

Paradoxy ve filosofii[editovat | editovat zdroj]

V dějinách filosofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:

V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filosof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filosof Raymond Ruyer a další.

Příklady paradoxů[editovat | editovat zdroj]

  • Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout?
  • Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
  • Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv?
  • Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat.
  • Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat.
  • Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno.
  • Tento výrok je nepravdivý.
  • Kréťan Epimenidés: Vše, co tvrdí Kréťané, je nepravdivé.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]