Oxymóron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Oxymoron)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Oxymoron (rozcestník).

Oxymóron (z řeckého ὀξύμωρος, spojením oxys „ostrý“ + móros „tupý“), někdy též protimluv, je v lingvistice spojení slov, jejichž význam se navzájem vylučuje – např. „ohlušující ticho“, „svítání na západě“ (Otokar Březina). Při striktním výkladu použitých slov by oxymóron tvořilo logický spor[pozn. 1], paradox.

Oxymóron se záměrně používá v poezii jako básnický prostředek, mimo to se tento výraz někdy používá pro označení vyjádření, která kritik považuje za chybná, případně tím sdělí svůj názor na věc (např. tím, že spojení „poctivý politik“ označí za oxymóron, chce vyjádřit, že všechny politiky považuje za nepoctivé).

Opakem oxymóra v lingvistickém smyslu je tautologie, případně pleonasmus.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Oxymóron nemusí být výrok, ale lze ho na pravdivý nebo nepravdivý výrok doplnit. Např. zborcené harfy tón je žádný nebo zborcené harfy tón je nějaký. ÚSUDEK: (1) Harfa, která je zborcená, nevydává tón. (2) Tón zborcené harfy je žádný. POSTUP DŮKAZU SPOREM: Nejprve dáme negaci závěru k premise a v závěru označíme spor: (1) Harfa, která je zborcená, nevydává tón. (2) Není pravda, že tón zborcené harfy je žádný. (3) A a negace A. Ukazuje se, že negace závěru tvoří spor s premisou a úsudek je tedy správný.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]