Rohozná (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rohozná
Náves s kaplí sv. Václava
Náves s kaplí sv. Václava
Znak obce RohoznáVlajka obce Rohozná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel409 (2023)[1]
Rozloha11,42 km²[2]
Katastrální územíRohozná u Jihlavy
Nadmořská výška554 m n. m.
PSČ588 44
Počet domů190 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRohozná 113
588 44 Rohozná u Jihlavy
ourohozna@tiscali.cz
StarostkaŠtěpánka Šteflová
Oficiální web: www.obec-rohozna.cz
Rohozná
Rohozná
Další údaje
Kód obce587796
Kód části obce140490
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rohozná (německy Rohosna) se nachází v okrese Jihlavakraji Vysočina. Žije zde 409[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Rohosen (1370), Rohozna (1379, 1415, 1654). Místní jméno vzniklo patrně z přídavného jména rohozný (rákosový).[4] Existuje však i teorie, podle níž název pochází od rohatých peněz, které se zde razily v době těžby stříbra.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, kdy Kucz a Jekel z Rohozné byli v letech 1369-1372 dlužni ženě jihlavského měšťana Peška z Pelhřimova 38 grošů. Koncem 14. století tvořila Rohozná součást panství řečického. V jejím čele stál rychtář, který od roku 1425 sídlil v Jihlavě.[5] Od poloviny 16. století tvořila Rohozná součást pelhřimovského panství, kdy jej od Jana Trčky z Lípy získal Adam Říčanský z Říčan.[6] Tehdejší rohozenské rychtáře však nepojil k vrchnosti žádný jiný závazek než povinnosti svého úřadu a proto se jim říkalo rychtáři svobodní.[5]

Počátkem 17. století postihla obec tragická událost - mor. Když mor pominul, zůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se chtěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší měšťané Pelhřimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto způsobem připadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelhřimov.[6]

V roce 1715 přichází významný pelhřimovský měšťan Josef Ignác Pichman návrhem, aby se odlehlé dvory včetně Rohozné pronajaly, a zlepšila se tak jejich prosperita. Nájemcem rohozenského dvora, dosavadní majitel zdejší hospody, měl napříště odvádět městu peněžní úrok (25-40zl.), a poplatek z vyšenkovaného piva a kořalky.[5]

Za vlády Marie Terezie byl zaveden tzv. Raabův systém, který postupně vedl k tomu, že vrchnostenské dvory byly zrušeny a většina půdy se rozdělila mezi dědičné nájemce. Roku 1788 byl tento systém dokončen též v Pelhřimově. Rohozná se rozrostla o nové domy a část zdejších pastvin byla přenechána obcím jako obecní majetek.[5]

V důsledku Stadionova prozatímního obecního zřízení z 20. března 1849 byly i v Rohozné zřízeny dva samosprávné orgány. Jednak širší orgán obecního výboru a jednak užší orgán purkmistra (starosty). Mezi významné rohozenské starosty patřili např. lesmistr Václav Herget, mlynář Josef Bezděkovský z tzv. Dolního mlýna[7] či chalupník Václav Rod.[5]

Sbor dobrovolných hasičů vznikl 16. listopadu 1890. První představitelé byli zvoleni až 22. března 1891, v té době byla postavena kolna pro čtyřkolovou stříkačku. V roce 1935 došlo k výstavbě hasičského skladiště. 30. září 1994 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. K roku 2013 má 68 členů.[8] V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zlatou cihlu kategorie A za obnovu/rekonstrukci památkově chráněných objektů a památek místního významu za opravu kaple sv. Václava.[9]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Skalní formace přírodní památky Čertův hrádek

Rohozná leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Hojkova, 14 km jihozápadně od Jihlavy, 4 km západně od Dolní Cerekve, 4 km severně od Batelova, 6 km severovýchodně od Horní Cerekve, 3 km východně od Těšenova a 4,5 km jihovýchodně od Nového Rychnova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejích podcelků Pacovská pahorkatina a Humpolecká vrchovina, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Rohozenská kotlina a Čeřínecká vrchovina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 554 metrů.[11]

Nejvyšší bod, Čertův hrádek (714 m n. m.), leží na severní hranici katastru obce. V severozápadní části stojí Lísek (645 m n. m.) a jižně od Rohozné Nad Loukami (603 m n. m.). Obcí protéká potok Rohozná, do níž se na východně vlévá Dolnohuťský potok, na němž se rozkládá rybník Klechtavec.[12] Na území Rohozné se nachází přírodní památka Čertův hrádek s ochranou význačného geologického a geomorfologického útvaru a zbytků přirozených jedlobukových porostů.[13] Po obou stranách cesty od hájovny Starý Hamr k lesním pozemkům roste 22 památných dubů letních.[14]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 477 žen. 908 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 892 římských katolíků, 20 evangelíků a 3 židé.[15]

Vývoj počtu obyvatel Rohozné[16]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 860 941 911 873 868 915 805 593 596 473 438 373 357 354 391

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Rohozná u Jihlavy. Její součástí jsou místní části Familie, Sedlíšťky, Kopaniny a Šance.[6] Rohozná je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Přehled rohozenských rychtářů, starostů a předsedů MMV[5][editovat | editovat zdroj]

V úřadu Jméno
1600, 1615 Krkavec Petr
1789 Dvořák Matěj, čp. 27
1789, 1790, 1792, 1796 Kadlec Josef, čp. 1
1801, 1803, 1805, 1806, 1807 Rod Jan Nepomucký, čp. 34
1810 Sova Jan Nepomucký, čp. 26
1813, 1814 Kadlec Václav, čp. 22
1820, 1821 Vonderka Matěj, čp. 11
1824 Rod Václav, čp. 23
1826 Dvořák Vojtěch, čp. 12
1838 Dedera Jan, čp. 28
1843 Bezděkovský Josef, čp. 1
1852, 1853, 1856, 1859 Dvořák Matěj, čp. 27
1862 Máca Matěj, čp. 14
1865 Zeman Jan, čp. 13
1868 Dvořák František, čp. 12
1871 Jiroušek Jan, čp. 4
1874 Marek František, čp. 33
1880 Zeman Jan, čp. 13
1880-1883 Dedera Matěj, čp. 13
1883-1886 Herget Václav
1886-1890 Bezděkovský František, čp. 38
1890-1896 Jiroušek Josef, čp. 13
1896-1900 Beran František, čp. 9
1900 Jiroušek Josef, čp. 13
1900- 1903 Venkrbec František, čp. 30
1903-1910 Razima Matěj, čp. 23
1910-1913 Bezděkovský Josef, čp. 36
1913 Rod Václav, čp. 25
1914-1923 Bezděkovský Josef, čp. 36
1923-1945 Rod Václav, čp. 25
1945 Hanzal Josef , čp. 32
1950-1957 Rod Josef, čp. 150
1957-1964 Brinke Miroslav, čp. 112
1964-1976 Kochrda Bohuslav, čp. 137
1976-1990 Nevěčný Karel, čp. 84
1990-1998 Přech Jan, čp. 154
1998-2014 Venkrbec František, čp. 86
2014 - dosud Šteflová Štěpánka

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2014 stojí starostka Štěpánka Šteflová.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 303 50,17 9 9 KSČM František Venkrbec
2006–2010 299 89,63 9 8 KSČM
1 Josef Bezděkovský
František Venkrbec
2010–2014 310 87,10 9 6 Zástupci občanských sdružení
2 SNK II
1 SNK I
František Venkrbec
2014–2018 318 82,39 9 7 Nezávislí kandidáti
2 SNK v Rohozné
Štěpánka Šteflová

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2007.[17]

Znak: V modrém štítě z prostředního vrchu stříbrného trojvrší s červenou svatojakubskou mušlí vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, stříbrné a na zlatých násadách, provázené třemi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí.

Vlajka: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, modrý, bílý, červený a bílý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1. Z horního bílého pruhu vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, bílé a na žlutých násadách, provázené třemi vyrůstajícími žlutými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde husí farma Josefa Třísky,[18] Bezděkovský mlýn, ekologická farma manželů Řezníčkových[19], Svatební salon Elegance[20] a Svatební salon Noiva.[21] Dále tu sídlí firmy POROS, spol. s r.o., RYHOS s.r.o., PEKOZ-plus, s.r.o., Huegli Tech Eastern Europe s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s.[22] Obcí prochází silnice III. třídy č. 1335 z Nového Rychnova k Dolní Cerekvi.[23] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Jaromír Herna. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Nový Rychnov, Batelov, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Počátky, Vyskytná, Horní Cerekev, Jihlávka, Lovětín a Jindřichův Hradec.[24] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5129 z Nového Rychnova do Jezdovic a č. 5090 k Čeřínku.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Od 50. let 20. století dojíždějí místní děti do základní školy v Batelově, předtím zdejší děti chodily do škol v Dolní Cerekvi či v Novém Rychnově.[25] Sídlí zde i knihovna a Sbor dobrovolných hasičů Rohozná.[26] Sportovní klub Rohozná hraje v roce 2014/2015 fotbalovou IV. třídu skupinu B v okrese Jihlava.[27]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 575. 
  5. a b c d e f g ŠTEFLOVÁ A KOL.:, Štěpánka. Rohozná slovem i obrazem 1369-2019. Jihlava: Astera G Jihlava, 2019. 117 s. ISBN 978-80-87677-16-2. S. 14–16. 
  6. a b c O obci: Historie a památky: Rohozná. www.obec-rohozna.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  7. Bezděkovský mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  8. KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/9. Jihlavské listy. 9. listopadu 2012, roč. 23, čís. 87, s. 17. ISSN 1212-740X. 
  9. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  10. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  11. Rohozná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  12. Rohozná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  13. Čertův hrádek [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  14. Duby v Rohozné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 56. 
  16. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 78. Dostupné online. 
  17. Udělené symboly – Rohozná [online]. 2007-011-30 [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  18. Rohozenská husa [online]. Rohozenská husa, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  19. Bezděkovský mlýn, ekostatek rodiny Řezníčkovy. Prodej hovězího masa, obilí, brambor.. www.bezdekovskymlyn.cz [online]. [cit. 2023-09-21]. Dostupné online. 
  20. Svatební salon Elegance [online]. Svatební salon Elegance, 2007-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  21. Svatební salon Noiva [online]. Svatební salon Noiva, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  22. Rohozná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  23. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  24. Rohozná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  25. POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  26. SDH Rohozná [online]. SDH Rohozná, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  27. A3B - IV.tř. mužů, skupina B [online]. FAČR, 2014-10-27 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]