Doktor přírodních věd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z RNDr)
Skočit na: Navigace, Hledání

Doktor přírodních věd (z lat. rerum naturalium doctor, zkratka RNDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný v oblasti přírodních věd. Udělován je převážně na přírodovědeckých fakultách některé z českých a slovenských vysokých škol. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul magistr (Mgr.) a složení rigorózní zkoušky ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhájení rigorózní práce.[1] Dnes se jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky.[2]

Titul RNDr. však není výsledkem doktorského studia (doktor – Ph.D., 8 v ISCED), jedná se stále o magisterskou úroveň vysokoškolského vzdělání (7 v ISCED, master's degree), přičemž případné doktorské studium, resp. tzv. velký doktorát, je dosahován dalším, většinou čtyřletým, studiem v doktorském studijním programu.[3][4]

Pokud to umožňuje vnitřní předpis školy, resp. příslušný rigorózní řád, může nositel titulu magistr (Mgr.) případně požádat o to, aby mu byla stejná předložená magisterská (diplomová) práce rovněž uznána i jako rigorózní práce. Rigorózum je ovšem v těchto případech v Česku finančně podmíněno – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy.[5][6] Rovněž absolvent příslušného doktorského studijního programu, pokud to umožňují příslušné vnitřní předpisy, může případně požádat o uznání své disertační práce jako práce rigorózní, podrobnosti většinou upravuje pokyn rektora, pokyn děkana atp.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1953[editovat | editovat zdroj]

Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce 1920.[7] Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul doktora filosofie. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul RNC.rerum naturalium candidatus), musel obhájit vědeckou rozpravu (disertaci) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky (rigorosa), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo obstál s vyznamenáním, obstál, nebo neobstál, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl promován doktorem přírodních věd.[8]

Po roce 1953[editovat | editovat zdroj]

Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[9] akademické tituly udělovány (pouze tzv. profesní označení) a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966 (dle zákona doktor přírodovědy). Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul RNDr. (dle zákona doktor přírododních věd) nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.[10]

Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 akademický titul RNDr., tak jako ostatní fakultativní malé doktoráty, zrušen.[11] Místo toho byl po absolvování školy udělován titul magistra,[12] obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání doktorátu, obtížnější. Boloňský proces pak sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas s tímto stavem byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998, tento titul opět udělován, a to nyní po dodatečné a zpoplatněné rigorózní zkoušce – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální studium.[1] Tento stav, kdy se uděluje jak RNDr. (doktor přírodních věd), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou kvalifikaci (magisterskou úroveň, 7 v ISCED, master's degree), však bývá předmětem kritiky.[13]

Vyšší kvalifikaci (8 v ISCED, doctor's degree) vhodnou primárně pro vědeckou činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. „postgraduální studium“ (doktor – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv. „vědeckou aspiranturu“ (kandidát věd – CSc.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b § 46 odst. 5 písm. c) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
  2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5, [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  3. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009
  4. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  5. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 3, [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  6. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 5, [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  7. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit
  8. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.
  9. § 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol
  10. § 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
  11. § 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
  12. § 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  13. KVAČKOVÁ, Radka. RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor. idové noviny (Lidovky.cz) [online]. 2014-06-12. Dostupné online.