Proroctví svatého Malachiáše

Proroctví o papežích, někdy nazývané Proroctví o posledním papeži (latinsky Prophetia Sancti Malachiae Archiepiscopi, de Summis Pontificibus, doslova Proroctví svatého arcibiskupa Malachiáše o nejvyšších kněžích) je řada 112 krátkých a nejasných výroků v latině, které údajně předpovídají osudy katolických papežů (spolu s několika vzdoropapeži), počínaje Celestýnem II. (zvoleným do úřadu r. 1143), konče papežem označeným jako „Petr Římský“ – Petrus Romanus, jehož pontifikát bude údajně předcházet zničení města Říma.^[1]^[2] Poprvé je v roce 1595 vydal benediktinský mnich Arnold Wion (či Wyon), který proroctví připsal svatému Malachiáši, arcibiskupovi z Armaghu z 12. století.^[3]^[4]

Vzhledem k přesnému popisu papežů až do roku 1590 a nejasnosti u papežů následujících historici usuzují, že údajné středověké proroctví je podvrh, který vznikl krátce před vydáním. Jako podvrh ho označili i někteří katoličtí teologové.^[5]^[6]^[7]

Původ

Proroctví bylo poprvé vydáno roku 1595 Ardnoldem Wionem, benediktinským historikem, jako část druhé knihy jeho pětidílného díla Lignum vitæ, ornamentum, & decus Ecclesiae, in quinque libros divisum (Strom života).^[3] Wion připisoval tento seznam sv. Malachiášovi (vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, 1095–1148). Podle něho roku 1139 Malachiáš navštívil v Římě papeže Inocence II. Za svého pobytu v Římě měl Malachiáš údajně vidění budoucích papežů, které zaznamenal ve formě prorockých výroků. Tento rukopis byl prý pak uložen v římském archívu, kde údajně ležel zapomenut až do svého znovuobjevení kolem roku 1590.

Na druhé straně ale v Malachiášově životopise od Bernarda z Clairvaux není o proroctví zmínka a není ani zmíněno nikde jinde před vydáním roku 1595. Odborníci, včetně posledních vydání Catholic Encyclopedia,^[8] proto proroctví považují za podvrh z konce 16. století.

Výklad

Nejstarší výklad latinských symbolů, jimiž jsou v proroctví označeni či charakterizováni budoucí papežové, podal španělský dominikán Alfonso Chacón (latinsky Alphonsus Ciacconius) hned v prvním vydání z roku 1595, ale pouze pro prvních 74 papežů s Urbanem VII. (1590), Chacónovým současníkem, jako posledním.^[9]^[10] I z toho důvodu bývá někdy Alfonso Chacón označován jako možný autor proroctví.^[11] Následovaly další výklady těchto symbolů, jejichž autoři se bez ohledu na dobu a svůj postoj k pravosti proroctví shodovali v tom, že tyto symboly neztrácejí na zajímavosti.^[12] Aktuálnost proroctví dokládají i reakce médií při volbě „posledního“ 112. papeže.^[13]^[14]

Následující tabulka obsahuje jednotlivé výroky proroctví a jejich výklad (1) uvedený ve čtyřdílné studii Antonína Podlahy Proroctví „sv. Malachiáše“ o římských papežích, která se opírá o různé zdroje (výklady výroků 1–4,^[9] 5–42,^[15] 43–87,^[16] 88–112^[17]). Další možné výklady (2) jsou uvedeny s citací.

Papež č.	Jméno (Období)	Civilní jméno	Heslo (Výklad Chacónův) (Překlad)	Odkaz nebo vysvětlení
165.	Celestýn II. (1143–1144)	Guido de Castello	1 Ex castro Tiberis (Typhernas.) (Ze zámku na Tibeře)	(1) Pocházel z umbrijského města Tiferna, známého jako Città di Castello, na břehu řeky Tibery.
166.	Lucius II. (1144–1145)	Gherardo Caccianemici del Orso	2 Inimicus expulsus (De familia Caccianemica.) (Nepřítel vyhnán)	(1) Pocházel rodiny Caccianemica, tj. „zažeň nepřátele!“ (cacciare znamená honit, lovit, a nemici je italský výraz pro nepřátele).
167.	Evžen III. (1145–1153)	Bernardo dei Pagnelli di Montemagno	3 Ex magnitudine montis (Patria Ethruscus oppido Montis magni.) (Z mocné hory)	(1) Heslo se vztahuje k papežovu příjmení, „di Montemagno“ (narodil se v Gran-monte, tj. veliký vrch).
168.	Anastasius IV. (1153–1154)	Corrado di Suburra	4 Abbas Suburranus (De familia Suburra.) (Opat ze Suburrů)	(1) Narodil se v Římě v ulici „regio suburrae“ a byl opatem kláštera sv. Rufa na jednom z římských předměstí (lat. suburbinum).
169.	Hadrián IV. (1154–1159)	Nicholas Breakspear	5 De rure albo (Vilis natus in oppido Sancti Albani.) (Z bílého venkova)	(1) Pocházel z venkova (de rure) u města Saint Albans.
	Viktor IV. Vzdoropapež (1159–1164)	Ottaviano Monticello	6 Ex tetro carcere (Fuit Cardinalis S. Nicolai in carcere Tulliano.) (Z krutého žaláře)	(1) Titulární kardinál u baziliky s. Nicolai in carcere. (2) Byl kardinálem v Tullianské věznici.^[18]
	Paschalis III. Vzdoropapež (1164–1168)	Guido di Crema	7 Via Transtiberina (Guido Cremensis Cardinalis S. Mariae Transtiberim.) (Cesta za Tiberu)	(1) Titulární kardinál u baziliky s. Mariae in Transtiberim.
	Kalixtus III. Vzdoropapež (1168–1178)	Giovanni Di Strumi	8 De Pannonia Tusciae (Antipapa. Hungarus natione, Episcopus Card. Tusculanus.) (Z Tuskánských Uher)	(1) Pocházel z Uher (lat. Pannonia), byl vzdoropapežem Viktorem IV. jmenován kardinálem biskupem tuskulským.
170.	Alexandr III. (1159–1181)	Orlando Bandinelli Paparoni	9 Ex ansere custode (De familia Paparona.) (Od husy strážkyně)	(1) Pocházel z rodiny Paperona; vlašské slovo papero znamená husa. Výkladů podává A. Podlaha několik.^[15]
171.	Lucius III. (1181–1185)	Ubaldo Allucingoli	10 Lux in ostio (Lucensis Card. Ostiensis.) (Světlo ve dveřích nebo světlo v ústí)^[18]	(1) Narodil se ve městě Lucca a byl biskupem v Ostii (ostium znamená lat. dveře či vchod).
172.	Urban III. (1185–1187)	Umberto Crivelli	11 Sus in cribo (Mediolanensis, familia cribella, quae Suem pro armis gerit.) (Osivo v sítu)	(1) Původním jménem Lambert Cribelli (cribrum znamená síto), ve znaku měl vepře (lat. sus).
173.	Řehoř VIII.(1187)	Alberto De Morra	12 Ensis Laurentii (Card. S. Laurentii in Lucina, cuna, cuius insignia enses falcati.) (Laurentův meč)	(1) Byl titulárním kardinálem baziliky s. Laurentii a ve znaku měl dva lvy a dva meče (lat. enses).
174.	Klement III. (1187–1191)	Paolo Scolari	13 De Schola exiet (Romanus, domo Scholari.) (Ze školy vyjde)	(1) Původním jménem Paolo Scolari.
175.	Celestýn III. (1191–1198)	Giacinto Bobone	14 De rure bouensi (Familia Bouensi.) (Z kraje bovenského nebo z kraje skotu)^[18]	(1) Původním jménem Hyacint Bobo (de rure znamená pochází z rodu...).
176.	Inocenc III. (1198–1216)	Lotario dei Conti di Segni	15 Comes Signatus (Familia Comitum Signiae.) (Podepsán hrabě)	(1) Z rodu hrabat (conti) Segni.
177.	Honorius III. (1216–1227)	Cencio Savelli	16 Canonicus de latere (Familia Sabella, Canonicus S. Ioannis Lateranensis.) (Kanovník od Lateránů)	(1) Kanovník u lateránského kostela.
178.	Řehoř IX. (1227–1241)	Ugolino dei Conti di Segni	17 Auis Ostiensis (Familia Comitum Signiae Episcopus Card. Ostiensis.) (Pták z Ostie)	(1) Před svým zvolením papežem byl biskupem v Ostii a jeho rodinný erb obsahuje orla.
179.	Celestýn IV. (1241)	Goffredo Castiglioni	18 Leo Sabinus (Mediolanensis, cuius insignia Leo, Episcopus Card. Sabinus.) (Sabinský lev)	(1) Z rodu Castiglione (castus lat. cudný, lione italsky lev). Sabinus (Sabiňané vynikali cudností) se vztahuje k první části jména. (2) Byl biskupem v Sabině a ve znaku měl lva.^[18]
180.	Inocenc IV. (1243–1254)	Sinibaldo Fieschi	19 Comes Laurentius (domo flisca, Comes Lauaniae, Cardinalis S. Laurentii in Lucina.) (Hrabě Laurent)	(1) Rodem hrabě (comes) z Lavagna, titulární kardinál u baziliky sv. Vavřince (s. Laurentii).
181.	Alexandr IV. (1254–1261)	Renaldo dei Signori di Ienne	20 Signum Ostiense (De comitibus Signiae, Episcopus Card. Ostiensis.) (Znamení z Ostie)	(1) Jménem hrabě Segni, kardinál-biskup Ostijský.
182.	Urban IV. (1261–1264)	Jacques Pantaleon	21 Hierusalem Campaniae (Gallus, Trecensis in Campania, Patriarcha Hierusalem.) (Jeruzalém z Champagne)	(1) Původem z Troyes v Champagni, později patriarcha Jeruzalémský.
183.	Klement IV. (1265–1268)	Guido Fulcodi	22 Draco depressus (cuius insignia Aquila unguibus Draconem tenens.) (Drak ponížený)	(1) V jeho erbu byl orel drtící draka.
184.	Řehoř X. (1271–1276)	Tebaldo Visconti	23 Anguinus uir (Mediolanensis, Familia vicecomitum, quae anguae pro insigni gerit.) (Hadí člověk)	(1) V erbu rodiny had (aunguis).
185.	Inocenc V. (1276)	Pierre de Tarentaise	24 Concionatur Gallus (Gallus, ordinis Praedicatorum.) (Francouzský kazatel)	(1) Rodem Francouz (Gallus), člen kazatelského řádu.
186.	Hadrián V. (1276)	Ottobono Fieschi	25 Bonus Comes (Ottobonus familia Flisca ex Comitibus Lauaniae.) (Dobrý hrabě (nebo společník))	(1) Původní jméno Octobonus Fieschi, hrabě (comes).
187.	Jan XXI. (1276–1277)	Pedro Julião	26 Piscator Thuscus (antea Ioannes Petrus Episcopus Card. Tusculanus.) (Tuskánský rybář)	(1) Původním jménem Petr, kardinál-biskup Tuskulský. Slovo piscator znamená rybář a zastupuje křestní jméno Petr (apoštol Petr byl rybář).
188.	Mikuláš III. (1277–1280)	Giovanni Gaetano Orsini	27 Rosa composita (Familia Ursina, quae rosam in insigni gerit, dictus compositus.) (Skládaná růže)	(1) Pocházel z rodu Orsini, který měl ve znaku růži (rosa) a pro spořádanost mravů byl nazýván Compositus, tj. spořádaný.
189.	Martin IV. (1281–1285)	Simone de Brion	28 Ex teloneo liliacei Martini (cuius insignia lilia, canonicus, & thesaurarius S. Martini Turonen.) (Z celnice Martina z Lilií)	(1) Byl strážcem pokladu (telonearius) kostela sv. Martina v Toursu a měl ve znaku lilii.
190.	Honorius IV. (1285–1287)	Giacomo Savelli	29 Ex rosa leonina (Familia Sabella insignia rosa a leonibus gestata.) (Ze lví růže)	(1) V jeho erbu jsou dva lvi (leo), svírající růži (rosa).
191.	Mikuláš IV. (1288–1292)	Girolamo Masci	30 Picus inter escas (Picenus patria Esculanus.) (Datel v krmení).	(1) Narodil se ve městě Ascoli Piceno (Asculum Picenum).
192.	Celestýn V. (1294)	Pietro Di Murrone	31 Ex eremo celsus (Vocatus Petrus de morrone Eremita.) (Z pouště povýšený)	(1) Strávil tři roky na poušti (in eremo), z níž byl povýšen na papežský stolec.
193.	Bonifác VIII. (1294–1303)	Benedetto Caetani	32 Ex undarum benedictione (Vocatus prius Benedictus, Caetanus, cuius insignia undae.) (Z daru vln)	(1) Jméno Benedikt, měl v erby vlny (undae).
194.	Benedikt XI. (1303–1304)	Nicholas Boccasini	33 Concionator patereus (qui uocabatur Frater Nicolaus, ordinis Praedicatorum.) (Kazatel patarejský)	(1) Jméno Mikuláš je symbolizované výrazem Patareus, což je město Patara, kde se narodil svatý Mikuláš. Papež byl členem kazatelského řádu.
195.	Klement V. (1305–1314)	Bertrand de Got	34 De fessis aquitanicis (natione aquitanus, cuius insignia fessae erant.) (Z pásek akvitánských)	(1) Původem z Akvitánie, v erbu měl tři vodorovné pásky (fasciae).
196.	Jan XXII. (1316–1334)	Jacques Duese	35 De sutore osseo (Gallus, familia Ossa, Sutoris filius.) (Z hubeného ševce)	(1) Syn obuvníka (lat. sutor) z rodu Ossa.
	Mikuláš V. Vzdoropapež (1328–1330)	Pietro Rainallucci di Corvaro	36 Coruus schismaticus (qui uocabatur F. Petrus de corbario, contra Ioannem XXII. Antipapa Minorita.) (Schizmatická vrána)	(1) Pocházel ze vsi Corbario a byl příčinou církevního rozkolu (schisma).
197.	Benedikt XII. (1334–1342)	Jacques Fournier	37 Frigidus Abbas (Abbas Monasterii fontis frigidi.) (Studený opat)	(1) Byl opatem (abbas) v cisterciáckém klášteře Fontfroide (Fons frigidus).
198.	Klement VI. (1342–1352)	Pierre Roger	38 De rosa Attrebatensi (Episcopus Attrebatensis, cuius insignia Rosae.) (Z růže arraské)	(1) Byl biskupem v Arrasu (lat. Atrebatae) a v erbu měl růži.
199.	Inocenc VI. (1352–1362)	Etienne Aubert	39 De montibus Panmachii (Cardinalis SS. Ioannis & Pauli. T. Panmachii, cuius insignia sex montes erant.) (Z hor Pammachiových)	(1) Narodil se v Montu u Beyssacu a byl titulárním kardinálem u baziliky s. Pammachii.
200.	Urban V. (1362–1370)	Guglielmo De Grimoard	40 Gallus Vicecomes (nuncius Apostolicus ad Vicecomites Mediolanenses.) (Francouzský vikomt)	(1) Rodem Francouz (Gallus), legát vévody (vicecomes) milánského.
201.	Řehoř XI. (1370–1378)	Pierre Roger de Beaufort	41 Nouus de uirgine forti (qui uocabatur Petrus Belfortis, Cardinalis S. Mariae nouae.) (Nový z „panenské pevnosti“ nebo Nový z panny silné)^[18]	(1) Byl z rodiny z Beauforte a titulárním kardinálem u baziliky s. Virginis Mariae novae (Santa Maria Nova).
	Klement VII. Vzdoropapež (1378–1394)	Robert, Count of Geneva	42 Decruce Apostilica (qui fuit Presbyter Cardinalis SS. XII. Apostolorũ cuius insignia Crux.) (Z apoštolského kříže)	(1) Byl titulárním kardinálem u baziliky Dvanácti svatých apoštolů (ss. apostolorum) a měl v erbu kříž (crux).
	Benedikt XIII. Vzdoropapež (1394–1423)	Peter de Luna	43 Luna Cosmedina (antea Petrus de Luna, Diaconus Cardinalis S. Mariae in Cosmedin.) (Luna cosmedinská)	(1) Příjmení Luna, byl titulárním kardinálem baziliky s. Maria in Cosmedin.
	Klement VIII. Vzdoropapež (1423–1429)	Gil Sanchez Munoz	44 Schisma Barchinonium (Antipapa, qui fuit Canonicus Barchinonensis.) (Schizmatik z Barcelony)	(1) Vzdoropapež (schisma), dříve kanovníkem v Barceloně.
202.	Urban VI. (1378–1389)	Bartolomeo Prignano	45 De inferno praegnanti (Neapolitanus Pregnanus, natus in loco quae dicitur Infernus.) (Z pekla jako místa narození)	(1) Příjmení Prignano, pocházel z Neapole symbolizované Vesuvem (infernum praegnans).
203.	Bonifác IX. (1389–1404)	Pietro Tomacelli	46 Cubus de mixtione (familia tomacella à Genua Liguriae orta, cuius insignia Cubi.) (Kostková směsice)	(1) Pocházel z šlechtického rodu Cybo, v jehož znaku je směs kostek.
204.	Inocenc VII. (1404–1406)	Cosmo Migliorati	47 De meliore sydere (vocatus Cosmatus de melioratis Sulmonensis, cuius insignia sydus.) (Z lepší hvězdy)	(1) Jméno Megliorati, ve svém znaku měl hvězdu.
205.	Řehoř XII. (1406–1415)	Angelo Correr	48 Nauta de Ponte nigro (Venetus, commendatarius ecclesiae Nigropontis.) (Plavec od černého mostu)	(1) Byl rodem z Benátek, přímořského města (nauta znamená plavec) a působil v Negroponte.
	Alexandr V. Vzdoropapež (1409–1410)	Pietro Philarges	49 Flagellum solis (Graecus Archiepiscopus Mediolanensis, insignia Sol.) (Sluneční bič)	(1) V jeho erbu bylo slunce a byl arcibiskupem při milánské katedrále svatého Ambrože - atributem sv. Ambrože jsou důtky (flagellum).
	Jan XXIII. Vzdoropapež (1410–1415)	Baldassarre Cossa	50 Ceruus Sirenae (Diaconus Cardinalis S. Eustachii, qui cum ceruo depingitur, Bononiae legatus, Neapolitanus.) (Jelen Sirénin)	(1) Narodil se v Neapoli, zvané také Parthenope jako jedna ze Sirén, a byl titulárním kardinálem u baziliky sv. Eustacha - atributem sv. Eustacha je jelen.
206.	Martin V. (1417–1431)	Oddone Colonna	51 Corona ueli aurei (familia colonna, Diaconus Cardinalis S. Georgii ad uelum aureum.) (Koruna se zlatým závojem)	(1) Byl titulární kardinál u baziliky s. Giorgio in Velabro (lat. Sancti Georgii ad velum aureum) a měl v erbu sloup s korunou.
207.	Evžen IV. (1431–1447)	Gabriele Condulmaro	52 Lupa Coelestina (Venetus, canonicus antea regularis Coeleſtinus, & Episcopus Senẽsis.) (Vlčice celestinská)	(1) Byl kanovníkem coelestinským a jako biskup sienský měl ve znaku vlčici (lupa).
	Felix V. Vzdoropapež (1439–1449)	Amadeus vévoda Savojský	53 Amator Crucis (qui uocabatur Amadaeus Dux Sabaudiae, insignia Crux.) (Milovník kříže)	(1) Jméno Amadeus (lat. amator), měl ve znaku kříž.
208.	Mikuláš V. (1447–1455)	Tommaso Parentucelli	54 De modicitate Lunae (Lunensis de Sarzana, humilibus parentibus natus.) (Ze střídmosti Měsíce)	(1) Narodil se ve městě Luna v Tuscii v nešlechtické a nebohaté rodině (de modicitate).
209.	Kalixtus III. (1455–1458)	Alfonso Borgia	55 Bos pascens (Hispanus, cuius insignia Bos pascens.) (Pasoucí se tur)	(1) V jeho erbu je pasoucí se býk.
210.	Pius II. (1458–1464)	Enea Silvio de Piccolomini	56 De Capra & Albergo (Senensis, qui fuit à Secretis Cardinalibus Capranico & Albergato.) (Od kozy a hostince)	(1) Byl sekretářem kardinála Domenico Capranica (capra) a kardinála Albergatiho (albergo).
211.	Pavel II. (1464–1471)	Pietro Barbo	57 De Ceruo & Leone (Venetus, qui fuit Commendatarius ecclesiae Ceruiensis, & Cardinalis tituli S. Marci.) (Od jelena a lva)	(1) Byl biskupem cervijským a ve znaku měl lva.
212.	Sixtus IV. (1471–1484)	Francesco Della Rovere	58 Piscator minorita (Piscatoris filius, Franciscanus.) (Minoritský rybář)	(1) Byl z rodiny rybáře a člen řádu minoritů.
213.	Inocenc VIII. (1484–1492)	Giovanni Battista Cibò	59 Praecursor Siciliae (qui uocabatur Ioãnes Baptista, & uixit in curia Alfonsi regis Siciliae.) (Předchůce ze Sicílie nebo Sicilský)	(1) Jméno papeže Jan Křtitel je v symbolu vyjádřeno výrazem předchůdce (praecursor), rád se zdržoval na sicilském dvoře.
214.	Alexandr VI. (1492–1503)	Rodrigo de Borgia	60 Bos Albanus in portu (Episcopus Cardinalis Albanus & Portuensis, cuius insignia Bos.) (Albanský býk v přístavu)	(1) Byl kardinálem-biskupem albanským a portským, ve znaku měl býka.
215.	Pius III. (1503)	Francesco Todeschini Piccolomini	61 De paruo homine (Senensis, familia piccolominea.) (Z malého muže)	(1) Jméno Piccolomini (it. piccolo znamená malý, homo člověk).
216.	Julius II. (1503–1513)	Giuliano Della Rovere	62 Fructus Iouis iuuvabit (Ligur, eius insignia Quercus, Iouis arbor.) (Jupiterovo ovoce pomůže)	(1) Jméno Julián (Juliánus lat. mladý) je v symbolu vyjádřeno slovesem juvabit (tj. bude těšit), v rodném erbu měl dub, strom zasvěcený Jovu.
217.	Lev X. (1513–1521)	Giovanni de Medici	63 De craticula Politiana (filius Laurentii medicei, & scholaris Angeli Politiani.) (Z Politijského roštu nebo z mřížky politianské)^[18]	(1) Byl žákem Politiana, v jehož přísné kázni (craticula znamená metla) vyrostl. Jiní překládají craticula jako rošt a vztahují souvislost k papežově otci Vavřinci a k faktu, že papež byl v klášteře sv. Vavřince vychován.
218.	Hadrián VI. (1522–1523)	Adriaan Florensz Boeyens	64 Leo Florentius (Florẽtii filius, eius insignia Leo.) (Florentský Lev)	(1) Měl ve znaku dva lvy a byl synem Florentia.
219.	Klement VII. (1523–1534)	Giulio de Medici	65 Flos pilei aegri (Florentinus de domo medicea, eius insignia pila, & lilia.) (Květ z koulí nebo květ nemocného globu)^[18]	(1) Pocházel z Florencie (flos), ve znaku měl pět pilulek (pilae) a vyzáblou tvář nemocného (aegri). (2) Florenťan z rodu Medici, měl ve znaku koule a lilie.^[18]
220.	Pavel III. (1534–1549)	Alessandro Farnese	66 Hiacinthus medicorum (Farnesius, qui lilia pro insignibus gestat, & Card. fuit SS. Cosme, & Damiani.) (Hyacint lékařů)	(1) Měl ve znaku květy hyacintů (nebo lilie) a byl titulárním kardinálem u baziliky sv. Kosmy a Damiána, patronů lékařů.
221.	Julius III. (1550–1555)	Giovanni Maria Ciocchi del Monte	67 De corona montana (antea vocatus Ioannes Maria de monte.) (Z věnce horského)^[18]	(1) Jmenoval se de Monte a měl ve znaku korunu.
222.	Marcel II. (1555)	Marcello Cervini	68 Frumentum flocidum (cuius insignia ceruus & frumetum ideo floccidum, quod pauco tempore uixit in papatu.) (Načechraná pšenice, nebo pápěrková pšenice)^[18]	(1) V jeho erbu byl jelen ležící v bujném obilí. (2) Pápěrková, protože panoval krátkou dobu.^[18]
223.	Pavel IV. (1555–1559)	Giovanni Pietro Caraffa	69 De fide Petri (antea vocatus Ioannes Petrus Caraffa.) (Z Petrovy víry)	(1) Z původního jména Petr Caraffa, v symbolu použito křestní jméno a poslední část příjmení fa it. fè lat. fides.
224.	Pius IV. (1559–1565)	Giovanni Angelo de Medici	70 Esculapii pharmacum (antea dictus, Io. Angelus Medices.) (Lék lékařův/Aeskulapův)	(1) Jeho jméno Angelo vyjádřeno symbolem pharmacon, protože rostlina angelica je léčivá a jméno Medici (ital. lékař) znamená boha lékařů Aeskulapa.
225.	Pius V. (1566–1572)	Antonio Michele Ghisleri	71 Angelus nemorosus (Michael vocatus, natus in oppido Boschi.) (Anděl z hájku)	(1) Původním jménem Michael (proto angelus), pocházel z městečka Bosco (vlašské bosco znamená háj, lat. nemus).
226.	Řehoř XIII. (1572–1585)	Ugo Boncompagni	72 Medium corpus pilarũ (cuius insignia medius Draco, Cardinalis creatus a Pio IIII. qui pila in armis gestabat.) (Polovina těla koule)	(1) Měl ve znaku draka, který byl ve starších představách beznohý, měl pouze trup (medium corpus). Krom toho měl ve znaku koule (pilas). (2) Ve znaku měl půl draka a kardinálem byl zvolen Piem IV., který měl ve znaku koule.^[18]
227.	Sixtus V. (1585–1590)	Felice Pereti	73 Axis in medietate signi (qui axem in medio Leonis in armis gestat.) (Osa mezi znameními nebo osa uprostřed znaku)^[18]	(1) Ve znaku měl sekeru (axis) uprostřed zvířetníkového obrazu (signum) lva. (2) Ve znaku měl osu (pás) prostředkem lva.^[18]
228.	Urban VII. (1590)	Giovanni Battista Castagna	74 De rore coeli (qui fuit Archiepiscopus Rossanensis in Calabria, ubi mana colligitur.) (Z rosy nebes)	(1) Byl arcibiskupem v Rossaně na Sicilii ((2) v Kalábrii^[18]), jméno města upomíná na latinské ros tj. rosa.
229.	Řehoř XIV. (1590–1591)	Niccolo Sfondrati	75 Ex antiquitate Urbis (Ze starobylosti města)	(1) Výklady různé - narozen v Miláně, starobylém městě; oba rodiče starobylého původu. (2) Biskup v Cremoně, označované i jako Staré město. Další výklad vychází z předpokladu, že Chacón sepsal proroctví za cílem zvolení kardinála Girolama Simoncelliho na papežský stolec. Simoncelli byl biskupem v Orvietu, lat. urbs vetus.^[19] Zvolen byl ale Sfondrati, jehož otec a děd byli senátoři v Miláně (senátor z lat. senex tj. starý).^[20]
230.	Inocenc IX. (1591)	Giovanni Antonio Facchinetti	76 Pia ciuitas in bello (Zbožné město ve válce)	(1) Narozen v Bologni, která byla ve válečných dobách nazývaná zbožnou obcí (starší výraz pro Bolognu Bononie - bonus znamená zbožný).^[19] (2) Před svou pontifikací byl jeruzalémským patriarchou.^[21]
231.	Klement VIII. (1592–1605)	Ippolito Aldobrandini	77 Crux Romulea (Kříž Romulův^[19] nebo Římský kříž^[22])	(1) Výklady různé - znak v erbu rodu připomíná papežský kříž; smířil Jindřicha IV. s římskou církví.
232.	Lev XI. (1605)	Alessandro Ottaviano De Medici	78 Undosus uir (Muž vln nebo Člověk jenž pomine jako vlna).	(1) Pomíjivost mořské vlny jako symbol délky jeho pontifikátu, který trval pouhých 27 dní. (2) Za jeho pontifikátu zuřily velké bouře na moři a zátopy na pevnině.^[19]
233.	Pavel V. (1605–1621)	Camillo Borghese	79 Gens peruersa (Plémě zvrhlé^[18] nebo zkorumpovaná rodina^[23])	(1) Více výkladů - za jeho pontifikátu se Čechové, gens perversa (sic!), vzbouřili proti Rakousku; symbol papežova nepotismu; jeho původní jméno bylo Šavel. (2) Na erbu měl draka a orla, kteří jsou podle některých interpretací gens perversa.^[24]
234.	Řehoř XV. (1621–1623)	Alessandro Ludovisi	80 In tribulatione pacis (V narušení míru)	(1) Jeho vláda koresponduje s vypuknutím třicetileté války.
235.	Urban VIII. (1623–1644)	Maffeo Barberini	81 Lilium & rosa (Lilie a růže)	(1) Výkladů více - pocházel z Florencie (flos znamená květy), která měla ve znaku lilii; za jeho vlády byla válka mezi Francií (lilie) a Anglií (růže). (2) V erbu měl včely sbírající med z lilií a růží; anglický král Karel I. Stuart (ve znaku růže) oddán s francouzskou (lilie) Henriettou Marií Bourbonskou.^[25]^[26]
236.	Inocenc X. (1644–1655)	Giovanni Battista Pamphili	82 Iucunditas crucis (Příjemnost z kříže)	(1) Byl pontifikován na svátek Povýšení sv. Kříže. (2) Za jeho pontifikátu ukončená třicetiletá válka; ve znaku měl holubici s olivovou ratolestí.^[25]
237.	Alexandr VII. (1655–1667)	Fabio Chigi	83 Montium custos (Strážce hor)	V jeho rodinném erbu je 6 vrcholů hor s hvězdou nad nimi.
238.	Klement IX. (1667–1669)	Giulio Rospigliosi	84 Sydus Olorum (Z labutí hvězdy)	„Hvězda“ se vztahuje k papeži Alexandru VII. (erb); slovní hříčka s příjmením Alexandra: Chigi → Cigni (ital. Labuť).
239.	Klement X. (1670–1676)	Emilio Altieri	85 De Flumine Magno (Od Velké Řeky).	Pocházel z Říma.
240.	Inocenc XI. (1676–1689)	Benedetto Odescalchi	86 Bellua Insatiabilis (Nenasytná šelma).	Inocenc měl v erbu symbol lva.
241.	Alexandr VIII. (1689–1691)	Pietro Ottoboni	87 Poenitentia Gloriosa (Nádherné pokání)	Jeho křestní jméno bylo „Pietro“ – Petr. Apoštol Petr se kál po trojitém zapření Pána.
242.	Inocenc XII. (1691–1700)	Antonio Pignatelli del Rastrello	88 Rastrum in Porta (Hrábě ve dveřích)	Hříčka s příjmením – Rastrum – Rastrello – v italštině „hrábě“.
243.	Klement XI. (1700–1721)	Giovanni Francesco Albani	89 Flores Circumdati (Obklopen květinami)	Byl kardinálem s titulem od sv. Marie v Aquiru. Tvrzení, že Urbino, místo jeho narození, má ve znaku věnec z květů není pravdivé, jedná se o standardní znak pro hrabství v Itálii.
244.	Inocenc XIII. (1721–1724)	Michelangelo dei Conti	90 De Bona Religione (Z dobrého náboženství)	Slov. hříčka s jeho zvoleným jménem – Innocent.
245.	Benedikt XIII. (1724–1730)	Pietro Francesco Orsini	91 Miles in Bello (Voják ve válce).
246.	Klement XII. (1730–1740)	Lorenzo Corsini	92 Columna Excelsa (Vznešený (čnící) sloup)	Jako kardinál měl titul ze sv. Petra v Chains: jméno Petr se odvozuje od řeckého „petros“ – „skála“. Podle Nového Zákona – „Ty jsi Petr (skála), a na ní postavím svou Církev“. Hist.: Klement byl neuznaný architekt, nechal postavit mnoho chrámů a často se vměšoval do jejich stavebního procesu. Zachránil sloupoví z Parthenónu pro jeho kapli v Mantui.
247.	Benedikt XIV. (1740–1758)	Marcello Lambertini	93 Animal Rurale (Venkovské zvíře)
248.	Klement XIII. (1758–1769)	Carlo Rezzonico	94 Rosa Umbriae (Růže z Umbrie)	Byl kardinálem s titulem ze sv. Marie v Aracoeli. Panna Marie je representována růží.
249.	Klement XIV. (1769–1774)	Lorenzo Giovanni Vincenzo Antonio Ganganelli	95 Ursus Velox (Hbitý medvěd)	Ve znaku rodiny Ganganelli je běžící medvěd.
250.	Pius VI. (1775–1799)	Giovanni Angelico Braschi	96 Peregrinus Apostolicus (Apoštolský poutník)	Poslední dva roky svého života prožil ve vyhnanství – exilu, jako vězeň francouzské revoluce.
251.	Pius VII. (1800–1823)	Barnaba Chiaramonti	97 Aquila Rapax (Chamtivý orel)	Jeho pontifikát byl zastíněn Napoleonem, v erbu Napoleona je orel.
252.	Lev XII. (1823–1829)	Annibale Sermattei della Genga	98 Canis et Coluber (Pes a Zmije).	„Pes“ a „had“ jsou obvyklé pro inzultaci a Lev byl obecně nenáviděn. Dále slovní hříčka s příjmením: Sermattei – Serpente – italsky „had“.
253.	Pius VIII. (1829–1830)	Francesco Saverio Castiglioni	99 Vir Religiosus (Nábožný Muž).	Další ze slovních hříček, odkaz na papežovo zvolené jméno „Pius“.
254.	Řehoř XVI. (1831–1846)	Mauro, nebo Bartolomeo Alberto Cappellari	100 De Balneis Etruriae (Z Etrurijských Lázní)	Papež Řehoř XVI. patřil k kamaldulskému mnišskému řádu. Ten pocházel ze dvou klášterů – jedním z nich byl Fonte Buono (italsky „dobré zřídlo“).
255.	Pius IX. (1846–1878)	Giovanni Maria Mastai Ferretti	101 Crux de Cruce (Kříž křížů)	Pius IX. Utrpěl spoustu porážek, ale největším „křížem“ pro něj muselo být sjednocení Itálie (pod savojskou dynastií), kvůli kterému papežský stát ztratil své území. Erb Savojských obsahuje stříbrný kříž v červeném poli.
256.	Lev XIII. (1878–1903)	Gioacchino Pecci	102 Lumen in Caelo (Světlo na nebi)	V jeho znaku je vycházející hvězda.
257.	Pius X. (1903–1914)	Giuseppe Sarto	103 Ignis Ardens (Spalující oheň)	Byl zapáleným obhájcem katolické víry, obnovy, a také velký bojovník proti moderním omylům, včetně hereze modernismu.
258.	Benedikt XV. (1914–1922)	Giacomo Della Chiesa	104 Religio Depopulata (Smrt náboženství)	Vládl během první světové války a bolševické revoluce v Rusku.
259.	Pius XI. (1922–1939)	Achille Ratti	105 Fides Intrepida (Neohrožená víra)	Bojoval proti nacismu, fašismu i komunismu.
260.	Pius XII. (1939–1958)	Eugenio Pacelli	106 Pastor Angelicus (Andělský pastýř)	Může odkazovat na jeho roli během 2. světové války, např. pomoc židům.
261.	Jan XXIII. (1958–1963)	Angelo Giuseppe Roncalli	107 Pastor et Nauta (Pastýř a Námořník)	Byl patriarchou Benátek, námořnického města.
262.	Pavel VI. (1963–1978)	Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini	108 Flos Florum (Květ květů)	Květiny v erbu.
263.	Jan Pavel I. (1978)	Albino Luciani	109 De Medietate Lunae (Z poloviny Měsíce)^[27]	Jeho rodné jméno se dá přeložit jako „z bílého světla“. V den jeho narození byl měsíc přesně v půli a den jeho zvolení papežem byl den po poslední čtvrti.
264.	Jan Pavel II. (1978–2005)	Karol Wojtyla	110 De Labore Solis (Ze zatmění Slunce, nebo z námahy slunce nebo z plodnosti slunce)^[28]	V den jeho narození i v den jeho pohřbu nastalo zatmění Slunce.
265.	Benedikt XVI. (2005–2013; rezignoval na papežský úřad)	Joseph Ratzinger	111 Gloria Olivae (Sláva Olivy)^[29]
266.	František (2013–2025)	Jorge Mario Bergoglio	112 Petrus Romanus (Petr – Říman) In persecutione extrema S.R.E. sedebit Petrus Romanus, qui pascet oues in multis tribulationibus: quibus transactis ciuitas septicollis diruetur, et Iudex tremendus iudicabit populum suum. Finis. (Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci Petrus Romanus, který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. Konec.)^[30]