Konfirmační zkreslení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Konfirmační zkreslení (někdy též potvrzovací zkreslení, z anglického confirmation bias) je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Je to druh kognitivního zkreslení a častý důvod chybného uvažování. Efekt potvrzovacího zkreslení je silnější u emočně podbarvených záležitostí a u silně zakořeněných názorů. Potvrzovací zkreslení se vztahuje i na paměť (člověk má tendenci si pamatovat spíše to, co je v souladu s jeho názory) a na oblibu informačních zdrojů (člověk upřednostňuje ty, které podporují jeho přesvědčení).

Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně mu věříme, automaticky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Konfirmační zkreslení je tedy tendence vyhledávat fakta, která potvrzují náš názor. David McRaney například poznamenává: “Vaše názory jsou výsledkem mnoha let, kdy jste pozornost věnovali pouze informacím, které vás utvrzovaly ve vašem přesvědčení, a zároveň zcela ignorovali ty, které nabourávaly vaše předem vytvořené dojmy a představy.” [1]

Příkladem může být nákupní chování občanů USA na Amazonu v době před prezidentskými volbami v roce 2008. Badatel Valdis Krebs zjistil, že lidé, kteří již byli rozhodnuti podporovat Obamu, nakupovali knihy, ve kterých se Obama ukazoval v pozitivním světle. Lidé, kteří však byli odpůrci Obamy, kupovali knihy, které jej představovaly v negativním světle. Lidé si tedy kupovali knihy, které již potvrzovaly jejich názor. [2]

Tendenci lidí favorizovat své stávající názory dokázaly psychologické experimenty[kdo?] v 60. letech 20. století. Pozdější výzkum ukázal, že je to způsobeno i tendencí lidí testovat ideje jednostranně, tedy soustředit se na jednu možnost a ignorovat alternativy, což je může vést k nesprávným závěrům. Další možná vysvětlení potvrzovacího zkreslení zahrnují omezenost lidské schopnosti zpracovávat informace, myšlení ve stylu „přání otcem myšlenky“ (wishful thinking) a to, že lidé započítávají jako náklad možnost, že by se mýlili, takže nepřemýšlejí nestranně.

Studie[editovat | editovat zdroj]

Konfirmačnímu zkreslení se věnovala spousta psychologů a vědců. Princip byl vždy víceméně stejný. Výzkumníci předložili skupině lidí falešné studie a sledovali, jak se jejich názor změnil či nezměnil, a jak na téma nahlíželi v souvislosti s tím, jak bylo podáno.

Příklady:

  • Charles G. Lord, Lee Ross, Mark R. Lepper: Biased Assimilation and Attitude Polarization: The Effects of Prior Theories on Subsequently Considered Evidence (1979) [3]
  • Charles S. Tauber, Milton Lodge: Motivated Skepticism in the Evaluation of Political Beliefs (2006) [4]
  • Craig A. Anderson, Mark. R. Lepper, Lee Ross: Perseverance of Social Theories: The Role of Explanation in the Persistence of Discredited Information [5]
  • Wasonova selekční úloha [6]

Důsledkem potvrzovacího zkreslení je přehnaná důvěra ve vlastní názory a možnost, že člověk své názory zachová nebo dokonce posílí, i když se setká s důkazem, který je vyvrací.

Efekt zpětné ráže[editovat | editovat zdroj]

Jedním z důsledků konfirmačního zkreslení je i efekt zpětné ráže (anglickz backfire effect), který způsobuje, že pokud jsme konfrontováni s důkazy, které jsou v konfliktu s našemi pohledy, máme tendenci, držet se našich původních názorů ještě pevněji či je brát do větších extrémů. Ve studii sledující dynamické procesy (Redlawk 2002) zjistil, že subjekty, kterým byly předány negativní materiály na jimi preferovaného politického kandidáta byly na konci experimentu ještě přesvědčenější o jeho podpoře.

Efekt pozoroval také Gollust (2009) v experimentu, ve kterém bylo zjištěno, že republikáni, kteří se stavěli proti politickým krokům, které řešili zdravotní nedostatky sociální pomocí, ještě silněji, pokud byli opatřeni protichůdnými vědeckými nálezy, že diabetes typu 2 je závislý na sociálních podmínkách v sousedství. [1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. backfire effect - The Skeptic's Dictionary - Skepdic.com. www.skepdic.com [online].  [cit. 2017-10-11]. Dostupné online.