Přeskočit na obsah

Papežská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o instrumentálním hymnu z roku 1869 od Charlese Gounoda zavedeném Piem XII.. O hymnu s textem od westminsterského arcibiskupa Michaela kardinála Wisemana, který je v české verzi Jana Nepomuka Škroupa a Josefa Antonína Šrůtka a s dalšími úpravami označován a používán v českých zemích jako papežská hymna, pojednává článek Tam, kde stojí církve skála.
Marche pontificale
Pontifikální pochod
HymnaVatikánVatikán Vatikán
SlovaRaffaello Lavagna, 1991
HudbaCharles Gounod, 1869
Přijata16. října 1949
instrumentální verze
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Papežská hymna (také pontifikální hymna, původně francouzsky Marche Pontificale, tj. pontifikální pochod, nebo italsky Inno e Marcia Pontificale, tj. pontifikální pochod a hymna) je oficiální hymna Vatikánu a Svatého stolce. Je užívaná při slavnostních příležitostech papežem a jeho zástupci.

Hudbu složil Charles Gounod v roce 1869 u příležitosti výročí intronizace papeže Pia IX.[1][2] Skladba byla původně čistě instrumentální. Velký úspěch měla již při prvním provedení 11. května 1869 při oslavách papežova jubilea na náměstí sv. Petra a stala se velmi oblíbenou.

16. října 1949 ji papež Pius XII. prohlásil za vatikánskou státní hymnu.[3] Nahradila tak původní hymnu Marcia Trionfale, kterou složil Viktorin Hallmayer v roce 1857. Ta byla Vatikánskou znělkou od vzniku samostatného státu v roce 1929. Jako hymna byl Pontifikální pochod proveden poprvé na Štědrý den roku 1949. Přibližně v té době složil na Gounodovu hudbu varhaník Antonio Allegra italský text (Roma immortale di Martiri e di Santi), který se stal velmi oblíbeným. Latinský text složil až v roce 1991 Raffaello Lavagna (O felix Roma – o Roma nobilis).

Vznikla i celá řada jiných textů pro původní melodii v různých jazycích, žádný z nich ale není oficiální a při oficiálních příležitostech se hraje skladba pouze instrumentálně.

Italský text (1949)

[editovat | editovat zdroj]

Roma immortale di Martiri e di Santi,
Roma immortale accogli i nostri canti:
Gloria nei cieli a Dio nostro Signore,
Pace ai Fedeli, di Cristo nell'amore.

A Te veniamo, Angelico Pastore,
In Te vediamo il mite Redentore,
Erede Santo di vera e santa Fede;
Conforto e vanto a chi combatte e crede,

Non prevarranno la forza ed il terrore,
Ma regneranno la Verità, l'Amore.

Salve Salve Roma, patria eterna di memorie
Cantano le tue glorie, mille palme e mille altari
Roma degli Apostoli, Madre guida dei redenti
Roma luce delle genti, il mondo spera te!

Salve Salve Roma la tue luce non tramonta
Vince l'odio e l'onta lo splendor di tua beltà
Roma degli Apostoli, madre guida dei redenti
Roma luce delle genti, il mondo spera te!

Latinský text (1991)

[editovat | editovat zdroj]

Chorus
O felix Roma – o Roma nobilis:
Sedes es Petri, qui Romae effudit sanguinem,
Petri cui claves datae sunt regni caelorum.
Pontifex, Tu successor es Petri;

Pontifex, Tu magister es tuos confirmans fratres;
Pontifex, Tu qui Servus servorum Dei,
hominumque piscator, pastor es gregis,
ligans caelum et terram.

Pontifex, Tu Christi es Vicarius super terram,
rupes inter fluctus, Tu es pharus in tenebris;
Tu pacis es vindex, Tu es unitatis custos,
vigil libertatis defensor; in Te potestas.

Vox acuta, vox altera ab acuta:
Tu Pontifex, firma es petra, et super petram
hanc aedificata est Ecclesia Dei.

Vox media, vox gravis:
Pontifex, Tu Christi es Vicarius super terram,
rupes inter fluctus, Tu es pharus in tenebris;
Tu pacis es vindex, Tu es unitatis custos,
vigil libertatis defensor; in Te potestas.

Chorus
O felix Roma – O Roma nobilis.

  1. www.vatican.va [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  2. Inno. www.vaticanstate.va [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  3. Uffici di Presidenza S.C.V. Pontifical Anthem and it's story [online]. c2007-2009 [cit. 2009-08-21]. Anglicky. Dostupný z WWW: <http://www.vaticanstate.va/EN/State_and_Government/General_informations/Anthem.htm Archivováno 8. 6. 2009 na Wayback Machine.>.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]