Moby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Moby (rozcestník).
Moby
Moby v roce 2009
Moby v roce 2009
Základní informace
Rodné jméno Richard Melville Hall
Jinak zvaný Voodoo Child, Barracuda, Brainstorm, UHF, The Brotherhood, DJ Cake, Lopez, Mindstorm, Schaumgummi, Pippy Baliunas
Narození 11. září 1965 (51 let)
New York, USA
Původ USA USA
Žánry alternativní rock, pop rock, techno, house, electronica, dance, ambient
Povolání zpěvák, hudebník, hudební skladatel, hudební producent, diskžokej
Nástroje kytara, baskytara, klávesy, bicí, perkuse
Aktivní roky 1985 – současnost
Vydavatelé Mute, Instinct, Elektra, V2
Příbuzná
témata
Vatican Commandos, Ultra Vivid Scene
Web www.moby.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moby, vlastním jménem Richard Melville Hall (* 11. září 1965, New York, USA) je americký skladatel a zpěvák.

Narodil se 11. září 1965New Yorku, kde dodnes žije. Přezdívku Moby mu po narození rodiče dali podle románu Bílá velryba (anglicky Moby Dick) od Hermana Melvilla, jeho pra-pra-pra-pra strýce.[1]

Hudbu skládá též pod jmény Voodoo Child, Barracuda, Brainstorm, UHF, The Brotherhood, DJ Cake, Lopez, Mindstorm, Schaumgummi a Pippy Baliunas.

Do popředí světového zájmu se dostal v roce 1999 po vydání alba Play a to především díky singlům „Why Does My Heart Feel So Bad?“ a „Porcelain“. Deska byla dvakrát platinová, prodalo se jí 9 milionů kopií. Na úspěch navázal alby 18 a Hotel.

Dne 1. října 2013 vyšlo Mobyho v pořadí již jedenácté studiové album s názvem Innocents. Během roku 2016 je očekávané nové album These Systems Are Failing.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Richard Melville Hall se narodil v harlemském sousedství New Yorku. Jeho matka, Elizabeth McBrideová, byla zdravotní sestřička, zatímco otec, James Frederick Hall, pracoval jako profesor chemie. Otec Richardovi zemřel, když mu byly pouhé dva roky. Se svou matkou vyrůstal v Darienu v Connecticutu.

Shrnutí kariérní biografie[editovat | editovat zdroj]

V mládí hrál na kytaru, byl členem několika kapel – Ultra Vivid Scene, punkové The Vatican Commandos a anarchistické Flipper. Poté, co se koncem osmdesátých let stal dýdžejem, jeho popularita strmě rostla. Jeho první úspěšný singl „Go" se dostal do Top 10 ve Velké Británii, známé byly také skladby „Drop a Beat" a „Next Is the E". Během této doby mu u vydavatelství Instinct Records vyšla celkem tři alba – Moby, Early Underground a Ambient.

Po úspěchu přešel k věhlasnějším firmám – v Evropě vydával u společnosti Mute Records, v USA pak u labelu Elektra. Čtvrté album s názvem Everything Is Wrong mělo nečekaný ohlas – v roce 1995 získalo od MTV ocenění „album roku" a velice vřele ho přijali jak fanoušci tak i kritika. Deska poprvé obsahuje hudbu nejednoho žánru – jsou zde prvky house, hardcore, rock, ambient, punkjungle.

V lednu 1996 vydal remixové album Everything Is Wrong – DJ Mix Album, o šest měsíců později pak sedmipísňovou nahrávku The End of Everything, tentokráte však ne jako Moby, ale jako Voodoo Child.

Ještě více kontroverzní než album Everything Is Wrong je následující Animal Rights. Techno nahrazuje hard rock, Sám se navíc ujal zpěvu. K nejznámějším písním z této desky patří „Come On, Baby“ a „That's When I Reach for My Revolver“. V limitované edici vychází v Británii Little Idiot, album jednoduché symfonické a instrumentální hudby.

Z jeho diskografie je zřejmě nejvíce kritizováno kompilační album I Like to Score, které vyšlo v roce 1997. Na albu se nachází ústřední píseň k bondovce Zítřek nikdy neumírá nebo píseň „Go“, která byla použita ve filmu Městečko Twin Peaks.

Vrcholem jeho tvorby je album Play, na kterém Moby pracoval celých dvanáct měsíců. Obsahuje taneční písně s prvky černošské hudby ze začátku dvacátého století, hip hopu i instrumentální hudby. Základy mnoha písní tvoří nahrávky pořízené folkloristou a zpěvákem Alanem Lomaxem a jeho otcem Johnem Alanem někdy ve 30. a 40. letech především v trestaneckých táborech a věznicích. Moby v některých písních i sám zpívá a bubnuje.

1991–1993: Go a cesta ke slávě[editovat | editovat zdroj]

Mobyho první sólové vystoupení bylo sledováno i budoucím dlouholetým manažerem Erickem Härleem, který tuto příležitost později popsal na HitQuarters, říkajíc: "Hudba byla úžasná, ovšem ta show byla prošpikována technickými nehodami. To na mě jakýmsi zvláštním způsobem zapůsobilo a zaujalo mě."

Moby své první singly vypustil pod Instinct Records pod různými pseudonymy, třeba Barracuda, Brainstorm a UHF. Jeho prvním singlem byl reklamní neúspěch - rapová nahrávka s vokály Jimmyho Macka, s názvem Time's Up, představující několik remixů a stopy remixingu. Prodáno bylo jen velmi málo kopií.

Jeho první singl pod pseudonymem Moby se jmenoval Mobility, ale byl to právě remix této písně, Go, čím Moby dokázal prorazit. Go jej také poprvé dostala do "Top of the Pops".

V letech 1991 a 1992 remixoval písně od The B-52's, The Prodigy, Orbital, Pet Shop Boys, Erasure, Michaela Jacksona a Ten City. Také poskytl rap pro nahrávku zvanou Curse od skupiny Recoil.

1993–1998: Everything Is Wrong, Animal Rights, a I Like to Score[editovat | editovat zdroj]

Roku 1993 se Moby spojil s Mute Records a vydal EP s názvem Move. Ten jej opět dostal do "Top of the Pops".

Následně v roce 1995 vydal první album ve své historii s Mute Records, Everything Is Wrong. Brzké kopie z Velké Británie a Německa vyšly se speciálním bonusovým instrumentálním CD zvaném Underwater. To trvalo 43 minut a obsahovalo pět skladeb.

Everything Is Wrong brzy získalo chválu v kritice (časopis Spin jej nazvalo Albem Roku) a několik komerčních úspěchů. Moby brzy album následoval roku 1996 dvojitým albem, Everything Is Wrong - Mixed and Remixed.

Zklamaný z nedostatku zpětné vazby, jež obdržoval od hudebních médií, která usilovala o zahrnutí umělcovy nové elektronické hudby a odmítala jej brát příliš vážně, se Moby rozhodl v roce 1996 vydat punk rockové album Animal Rights. Obsahovalo cover verzi písně That's When I Reach for My Revolver od skupiny Mission of Burma a bylo následováno turném s Red Hot Chili Peppers a Soundgarden. Singl Come On Baby z Animal Rights byl třetí Mobyho skladbou zapsanou v "Top of the Pops". Byl pozoruhodný ve svém velmi agresivním vzhledu a působení. Je ironií, že jakmile se Moby rozhodl změnit směr, elektronická hudba, se kterou začal a odstoupil od ní, začala nyní nabírat popularitu a uznání u umělců jako jsou The Chemical Brothers a The Prodigy. Opět roku 1996, Moby přispěl písní Republican Party do AIDS přínosného alba Offbeat: A Red Hot Soundtrip, jehož produkcí byla Red Hot Organization.

Dle manažera Ericka Härleho album téměř zničilo jeho kariéru, protože nový směr nejenže nechal diváky chladné - s nezaujatými médii a značně prořídlou řadou stálých fanoušků - ale také způsoboval zmatek mezi lidmi, kteří nevěděli, za jaký typ umělce mají Mobyho vlastně považovat. Härle uvedl, že: "Mobymu se podařilo vymazat všechnu svou dobrou práci z brzkých dob a my se teď potýkáme s problémem zápasení o sebemenší uznání. V očích mnoha lidí v tomto oboru se stal 'zastaralým'".

V roce 1997 Moby vydal I Like to Score, kolekci svých skladeb použitých ve filmech. Mezi těmito nahrávkami byla updatovaná verze The James Bond Theme, použitá v bondovce Zítřek nikdy neumírá, a New Dawn Fades (cover originálu od skupiny Joy Division), která se objevila bez vokálů ve filmu Nelítostný souboj od Michaela Manna.

Moby se objevil jako speciální host v seriálu Space Ghost Coast to Coast od Williams Street v epizodě, kde je Space Ghost posedlý Kletbou Kintavé.

Moby se svým DJ setem v NASA Rewind 4. března 2004 v New Yorku

1999-2004: Play, 18, a celosvětový úspěch[editovat | editovat zdroj]

Mobyho úspěch v pozdějších letech 1990 jej vedl k zahájení Area One festivalu; vystupoval zde v roce 2001

V roce 1999 Moby vydal album Play. Zpočátku mělo album jen mírný prodej, ale nakonec se o rok později prodalo přes deset milionů desek po celém světě. Každá píseň v albu byla mezinárodně licencována pro různé filmy, reklamy a TV pořady, stejně tak i pro nezávislé filmy a neziskové organizace. Moby se s tímto albem dostal do "Top of the Pops" hned třikrát. Play obsahuje mixy písní z nahrávání Alana Lomaxe; Sounds of the South: A Musical Journey From the Georgia Sea Islands to the Mississippi Delta. Pro píseň Natural Blues Moby zmixoval Trouble So Hard představenou Veraem Hallem ze sestavení Sounds of the South od Alana Lomaxe.

Roku 2000 Moby přispěl svou písní Flower do nového zpracování filmu 60 sekund od Nicolase Cage.

V červenci 2001 vyšlo DVD Moby: PlaytheDVD s produkcí Mobyho a Jeffa Rogerse a v roce 2002 bylo nominováno cenou Grammy Award. DVD obsahovalo různé sekce: "Live on TV", množství hudebních videí z alba (nepočítaje South Side s Gwen Stefani), Give An Idiot a Camcorder (Mobymu byla dána kamera a pásku později upravila Tara Bethune-Leamenová), a osmdesáti osmi minutový Mega Mix všech remixů obsažených v albu. Mega Mix byl doprovázen vizuály vytvořenými v Torontu v Crushi, pod vedením režisérky Kathi Prosserové.

Roku 2002 vydal další album, 18, jež získalo zlatá a platinová ocenění ve více jak třiceti zemích a prodalo se přes čtyři miliony kopií. Moby s těmito dvěma alby (Play a 18) vystupoval po světě a zahrál tak dobrých 500 koncertů v průběhu čtyř let.

V roce 2001 založil Area:One Festival, populární turné festival, jež představoval eklektickou škálu hudebních žánrů. Area:One Fest zahrnoval umělce OutKast, New Order, Incubus, Nelly Furtado, Paula Oakenfolda a také samotného Mobyho. Area2 turné (2002) představovalo Davida Bowieho, Mobyho, Blue Man Group, Busta Rhymese a Carla Coxe.

Během několika dalších let Moby přepsal Is It Any Wonder se Sophie Ellis-Bextorovou, zremixoval Beastie Boys, Davida Bowieho, Nase a Metallicu, přepsal a byl producentem nahrávku Early Mornin pro čtvrté studiové album In the Zone od Britney Spears, a spolupracoval s Public Enemy na Make Love, Fuck War, jež vydal ještě před prezidentskými volbami ve Spojených Státech v roce 2004. Moby také použil svou píseň Extreme Ways ve filmech týkajících se Bourne.

V roce 2003 byl Moby hlavní hvězdou na jevišti Pyramid v Glastonbury.

2005–2008: Hotel, Last Night, a další aktivita[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 Moby vydal album Hotel pod vydavatelstvím Pacha. Namísto spoléhání se jen na vzorky vokálů, všechny vokály a instrumentály byly prováděny živě ve studiu, Mobym a vokalistkou Laura Dawn.

Hotel "zplodil" dva z Mobyho největších evropských hitů, Lift Me Up a Slipping Away, a oba dva byly evropskou jedničkou v singlech. Britská stanice ITV použila speciálně zremixovanou verzi Lift Me Up pro reportážní hudbu u Formule 1.

V roce 2006 přijal nabídku ujmout se soundtracku pro film Southland Tales, očekávaný roku 2007, od Richarda Kellyho, protože byl fanouškem Kellyho předchozího filmu Donnie Darko.

Moby se v roce 2007 rozhodl založit rockovou skupinu, The Little Death, se svými přáteli Laurou Dawnovou, Daronem Murphym a Aaronem A. Brooksem. The Little Death vydala své album v roce 2010. Roku 2008 Moby vydal Last Night, eklektické album elektrotaneční hudby, inspirováno nocí strávenou venku ve své New Yorské čtvrti (Lower East Side). Mezi singly z Last Night patří například Alice, Disco Lies, I Love to Move in Here, nebo Ooh Yeah. Album bylo zpracováváno v Mobyho domovském studiu v New Yorském Manhattanu, a představovalo množství návštěvních vokalistů, zahrnujíc Wendy Starlandovou, Grandmastera Caze (jednoho z textařů Rapper's Delight), Sylviu ze skupiny Kudu, British MC Aynzli, a Nigerian 419 Squad.

Od roku 2007 do 2008 provozoval řadu New Yorských klubových akcí zvaných Degenerates.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Singlu „Thousand" (česky „Tisíc“) bylo vydáno pouze 1000 kusů a bubny v něm znějí rychlostí 1000 BPM, což je asi 16 úderů za sekundu. Díky tomu se tato píseň dostala do Guinessovy knihy rekordů.
  • Jeho oblíbenými kapelami jsou Pantera, Sepultura nebo Bad Brains. Je fanouškem Spice Girls. Jeho oblíbená píseň je „Spice Up Your Life“ a nejoblíbenější členkou Emma Bunton.
  • Je zatvrzelý vegan.
  • Vystudoval filozofickou fakultu.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

Kompilace a ostatní nahrávky[editovat | editovat zdroj]

  • 1991 – Instinct Dance (jako Moby/Barracuda/Brainstorm/Voodoo Child)
  • 1993 – Early Underground
  • 1996 – Rare: The Collected B-Sides 1989-1993
  • 1996 – Everything Is Wrong – DJ Mix Album (remixové album)
  • 1996 – The End of Everything (jako Voodoo Child)
  • 1997 – I Like to Score (kompilační album)
  • 2000 – Songs 1993-1998 (kompilační album)
  • 2000 – Play: The B Sides (béčkové písně z alba Play)
  • 2003 – 18 B Sides + DVD (DVD, remixy, koncert a béčkové písně z alba 18)
  • 2005 – Moby: Live - Hotel Tour 2005 (Live DVD z koncertu a remixované CD)
  • 2004 – Baby Monkey (jako Voodoo Child)
  • 2006 – Go - The Very Best of Moby (výběrová deska největších hitů)
  • 2007 – Go - The Very Best of Moby: Remixed (remixové album největších hitů)

Videografie[editovat | editovat zdroj]

  • Play: The DVD (2001)
  • 18 B Sides + DVD (2003)
  • The Hotel Tour 2005 (2006)
  • Go: The Very Best of Moby (2006)
  • Go: A Film About Moby (2006)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moby na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://archives.cnn.com/2000/SHOWBIZ/Music/02/08/moby/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]