Křtěnov
| Křtěnov | |
|---|---|
 Křtěnov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Boskovice |
| Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′42″ s. š., 16°25′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 214 (2023)[1] |
| Rozloha | 2,82 km²[2] |
| Katastrální území | Křtěnov u Olešnice |
| Nadmořská výška | 527 m n. m. |
| PSČ | 679 74 |
| Počet domů | 74 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křtěnov 17 679 74 Olešnice na Moravě info@krtenov.cz |
| Starosta | Pavel Bartoš |
| Oficiální web: www | |
  Křtěnov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581810 |
| Kód části obce | 76694 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Křtěnov se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Jde o krátkou řadovou obec při Olešnickém potoku, která leží u silnice z Olešnice do Hodonína. Žije zde 214[1] obyvatel.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název obce je český – slovo původně znamená pokřtěné místo.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starší historie[editovat | editovat zdroj]
Kdy a kým byla obec založena, není známo. J. Višinka v dějinách Olešnice se domnívá, že jméno Kčenov, Křtěnov a podobně vzniklo podle zakladatele obce a bylo několikráte měněno (až v roce 1926 bylo Kčenovu nařízeno užívat jméno nynější, ačkoli proti tomu tehdejší obecní zastupitelstvo protestovalo).
V polovině 11. století byl na území mezi Litomyšlí a Černou Horou hustý prales a v něm se kromě jiných újezdů nacházel i újezd olešnický, tj. olešnická Moravská Strana. Město Olešnice bylo založeno ve druhé polovině 13. století. Dříve byl založen Crhov nebo s určitostí crhovská tvrz, protože crhovský katastr sahá až po samou Olešnici a taktéž až po Křtěnov, kde katastrální hranici tvoří Olešnický potok. Loucký, neboli panský dvůr si zabral lepší pozemky až po samou Olešnici a mezi olešnickým a prosetínským katastrem. Západně od Olešnického potoka, na stávajícím místě, byla založena zdejší malá obec. Mohlo tomu být koncem 13. století.
Obec byla hned z počátku rozdělena na 10 půllánových zemědělských usedlostí a 4 čtvrtláníky nebo podsedky. Historické zprávy však pochází až z 15. století, první z roku 1447, kdy Jan z Pernštejna napsal své manželce Bohunce kromě jiných okolních obcí i tuto obec. Dále je známo, že v roce 1482 Vilém a Vratislav z Pernštejna propustili poddaným ve vsi Kčenov právo odůmrtí. O čtyři roky později pánové z Pernštejna získali zboží hradu Louka. S hradem byl spojen i Kčenov a tím se dostal ke kunštátskému panství stejně jako Olešnice. V roce 1500 byl Kčenov osvobozen od čepování panského vína a v roce 1515 od bezplatného vožení panských ryb.
Další záznamy o Křtěnově pochází až z doby po třicetileté válce, z let 1656 až 1678. Jsou to záznamy zapsané hrabětem z Lamberka, Fridrichem Kašparem, panujícím na Kunštátě. Byly pořízeny za účelem zavedení či utužení roboty. Uvádí ve Křtěnově 15 poddaných, 10 pololáníků, 1 čtvrtláník a 4 podsedníci. V té době už byla obec očíslována a stálo zde 24 chalup. Hospoda č. 21, mlýn č. 22 i mlýn Podhrázský č. 23 byly panské. Počet obyvatel Křtěnova z té doby není znám, ale je zřejmé že jich bylo velmi málo. Plné osídlení Křtěnova je až po roce 1680.
20. století[editovat | editovat zdroj]
Období do druhé světové války se vyznačovalo snahou o zvyšování kulturní a životní úrovně. Hasičský sbor byl založen již před první světovou válkou, 1. dubna 1898, regulace potoka byla provedena v roce 1931 stejně jako elektrifikace.
Rok 1938 se vyznačoval odhodláním bránit svou vlast. Obětí nacismu v období prvního stanného práva se v obci stal člen požárního sboru mlynář na Podhrázském mlýně Vilém Tocháček. Dne 28. září 1941 byl ve Křtěnově brněnským gestapem zatčen. Byl uvězněn v Brně v Kounicových kolejích a třetí den na tamějším popravišti popraven. Průběh celé války je popsán ve křtěnovské kronice.
V roce 1948 komunisté v Československu násilím uchopili moc a nastolili podle Sovětského svazu další totalitu, komunistickou. Lidé byli zavíráni většinou za podezření z vlastizrady a udělovaly se exemplárně vysoké tresty. Soudy ztratily nezávislost a strana, jak bylo v případě křtěnovských občanů prokázáno, navrhovala i výši trestu. Toto běsnění postihlo v letech 1952–1953 také Křtěnov, a to pro výstrahu celého okolí. Začátkem roku 1952 byl do obce nasazen konfident a pomocí něho bylo dne 8. února 1953 zatčeno 11 nevinných mužů z obce. Tři z nich byli souzeni veřejným soudem v olešnické sokolovně jako největší zločinci národa a jenom o vlásek unikli trestu nejvyššímu, trestu smrti.
Po 40 letech vlády komunistické totality přišla v listopadu 1989 sametová revoluce. V roce 1991–1993 došlo k plné rehabilitaci odsouzených.[4] Strůjci procesu však potrestáni nebyli.
Starostové a předsedové MNV obce[editovat | editovat zdroj]
- 1897–1900 Doskočil Josef
- 1900–1912 Kintr Jan
- 1912–1933 Fučík Vincenc
- 1933 Procházka Karel
- 1933–1945 Šafařík Dominik
- 1945 Kintr Jan
- 1945–1954 Doskočil František
- 1954–1964 Fučík František
- 1964–1966 Leopold Adolf
- 1966–1971 Procházka František
- 1971–1977 Čupr Josef
Dne 1. 8. 1977 provedeno sloučení s obcí Olešnicí, což znamenalo konec samostatnosti a největší úpadek obce. Od listopadu 1990 byla samostatnost obce obnovena.
- 1990–2002 Procházka Emil
- 2002–2014 Miroslav Doskočil
- od 2014 Pavel Bartoš
Znak[editovat | editovat zdroj]
Hlavní figurou uplatněnou na znaku obce se stala labuť z erbu Rožnovských ze Křtěnova. Modrá dominantní barva připomíná Podhrázský rybník. Zubří hlava připomíná někdejší významnou feudální vrchnost – pány z Pernštejna. Návrhy praporu většinou opakují figury z návrhů obecního znaku, barva praporu opět připomíná barvu praporce pánů z Pernštejna.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- P. Emanuel Tocháček (1889–1973), katolický duchovní a včelařský odborník
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Počet domů | Počet obyvatel |
|---|---|---|
| 1790 | 31 domů | 212 obyvatel |
| 1834 | 36 domů | 232 obyvatel |
| 1890 | 43 domů | 274 obyvatel |
| 1900 | 43 domů | 299 obyvatel |
| 1920 | 46 domů | 308 obyvatel |
| 1930 | 46 domů | 260 obyvatel |
| 1960 | 45 domů + 56 bytů | 209 obyvatel |
| 1990 | 49 domů + 61 bytů | 205 obyvatel |
| 2001 | 62 domů | 222 obyvatel |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Malá obec Křtěnov si nese tragický osud [online]. Česká televize, 2013-01-19 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Z minulosti obce Křtěnov [zdroj?]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křtěnov na Wikimedia Commons - Křtěnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
