Kralupy u Chomutova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kralupy u Chomutova
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Počet obyvatel 0
Domů 0
Nadmořská výška 327 m
Lokalita
Obec Málkov
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kralupy u Chomutova (7,03 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kralupy u Chomutova
Kralupy
u Chomutova
Další údaje
Zaniklé obce.cz 37
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kralupy u Chomutova (dříve Německé Kralupy[1], německy Deutsch Kralup) jsou zaniklá obec v okrese Chomutov. Stávala asi 8 km jihozápadně od Chomutova a 6 km severovýchodně od Kadaně. Zanikla v roce 1976 v důsledku těžby hnědého uhlílomu Nástup.[2] Dosud existuje katastrální území Kralupy u Chomutova s rozlohou 7,03 km², které spadá pod obec Málkov.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen od procesu loupání kůry (kralupové jsou lidé, kteří koru loupali). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Cralupech (993), Cralup (1207), in Kralob (1361), Cralup (1352), Kralup (1405), w Cralupiech (1431), Kralupy (1638), Kralup a Kralupy (1787), Kralupy a Kralupp (1854) nebo Německé Kralupy a Deutsch-Kralup (1872).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Uvádí se, že první písemná zmínka o Kralupech pochází z roku 993.[5] Daná listina (týkající se práva výběru cla na zdejší obchodní stezce) je považována za falzum ze třináctého století.[6]

První hnědouhelný důl Josef (plným jménem Josef Terezie Bedřich a Augustin) u Kralup existoval od čtyřicátých do padesátých let devatenáctého století. Kromě uhlí se v něm těžily také kamenečné břidlice. Od konce devatenáctého století se na severním okraji obce nacházel důl Elsa (později Ludmila), který v roce 1920 získala Poldina huť. Pracovalo zde 100 až 180 horníků, kteří těžili 6 až 12 m mocnou sloj uloženou v hloubce kolem 110 metrů. Uhlí se odváželo vlečkou ke kralupskému nádraží, odkud se dopravovalo do provozů mateřského podniku. Celková produkce dolu v období 1899 až 1940 činila 1 500 000 tun uhlí.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1351 obyvatel (z toho 657 mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků, 1319 Němců a sedmnáct cizinců. Kromě třinácti evangelíků, čtyř židů a tří lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1281 obyvatel: 63 Čechů, 1202 Němců a šestnáct cizinců. Devět se jich hlásilo k evangelickým církvím, sedm k církvi československé, šest k jiné (neuvedené) církvi, jedenáct bylo bez vyznání a ostatní byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Obyvatelé 932 1 033 1 064 1 227 1 177 1 351 1 281 832 873 733
Domy 146 157 160 163 171 183 199 179 180 171

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 840 hlasů v Kralupech získaly 716 hlasů Sudetoněmecká strana, 67 hlasů Německá sociální demokracie, KSČ nezískala žádný hlas a 57 hlasů dostaly jiné české strany.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Sloup Nejsvětější Trojice z Kralup stojí v Zelené

Dominantou obce byl barokní kostel svatého Jakuba Většího zbořený v roce 1976.[11] Naproti němu bývala přízemní faravaleně zaklenutými a plochostropými prostorami postavená po požáru v roce 1796.[12] Před farou stávala malá výklenková kaple.[13] Dalšími významnými budovami byly pozdně klasicistní radnice z roku 1848, škola z období 1780–1800 a několikrát přestavovaný hostinec U Čápa z první poloviny osmnáctého století s valeně zaklenutým průjezdem. Kromě nich ve vesnici bývala řada drobných památek:[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27., čís. 2, s. 43. ISSN 0231-5076. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kralupy u Chomutova [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 363. 
  5. a b Federální statistický úřad. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850–1970 (1. díl). Svazek 1. Praha: Federální statistický úřad, 1978. S. 460, 461. 
  6. RAK, Petr. Přemyslovská Kadaň. [s.l.]: [s.n.] S. 54. 
  7. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 132–133. 
  8. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  10. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 13. ISSN 0231-5076. 
  11. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  12. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kralupy u Chomutova, s. 137. 
  13. Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  14. Národní památkový ústav. Detail dokumentu - U0004539 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]