Lideň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lideň
Dům čp. 42
Dům čp. 42
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 37 (2011)
Domů 26 (2016)
Nadmořská výška 670 m
Lokalita
PSČ 430 02
Obec Málkov
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Lideň (2,23 km²)
Zeměpisné souřadnice
Lideň
Lideň
Další údaje
Kód části obce 96024
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lideň (německy Glieden) je malá vesnice v Krušných horáchokrese Chomutov. Nachází se asi osm kilometrů západně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 670 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, kterou zůstala až do poloviny dvacátého století. Od roku 1989 je částí obce Málkov. V roce 2011 v Lidni žilo 37 obyvatel a roku 2016 v ní bylo evidováno 26 adres.[1]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Ľuden nebo Liden (zkráceně pravděpodobně Ľudislav nebo Ľudomír) ve významu Lidnův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Ludem (1281),[2] Ludein (1359),[3] Glidny (1571), Glyden (1629), Kliden (1629) nebo Glieden (1787). Německý tvar vznikl ze spojení k Lidni.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a nachází se v listině, kterou ji spolu s dalšími vesnicemi odkázal Chotěbor z Račic s manželkou řádu německých rytířůchomutovské komendy.[4] Na rozdíl od ostatních vesnic je s nedalekou Vysokou v listině uvedena českým názvem. Jednotlivé usedlosti obklopovaly náves a navazovala na ně radiální plužina.[5] Vesnice zůstala součástí chomutovského panství až do konce šestnáctého století. Městské urbáře v ní v letech 1560 a 1563 uvádí osm poddaných. Podle chomutovského privilegia z roku 1571 museli kupovat pivo z vrchnostenského pivovaru, ale prodávat ho směli pouze při svatbách, křtech, posvíceních a církevních svátcích.[6]

Roku 1623 koupil hasištejnské panství, jehož součástí tehdy Lideň byla, Jaroslav Bořita z Martinic.[7] Po třicetileté válce je však jako majitel uváděn Otto z Trauburku, kterému patřilo panství Poláky.[8] Berní rula z roku 1654 ve vsi zaznamenala osm chalupníků a jednoho obyvatele závislého na obci. Hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka, ale pěstovalo se také žito a len, ze kterého se vyráběla příze.[6] Tereziánský katastr vydaný v roce 1747 v Lidni uvádí deset hospodářství, ke kterým patřilo přes 216 strychů půdy. Kromě zemědělců tu žili také tři nádeníci a jeden tkadlec.[9]

V roce 1779[6] byl u vesnice otevřen málo výnosný důl na železnou rudu,[10] ale brzy zanikl.[6] V díle Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera je však označen jako vydatný a provozovaný ještě na počátku devatenáctého století.[11] V devatenáctém století ve vesnici dvakrát hořelo. Při požáru v roce 1835 shořely čtyři usedlosti s kaplí svatého Floriána a roku 1893 vyhořelo dokonce devět domů.[6] V letech 1897–1898 byla postavena silnice z Celné. Obec ji financovala díky okresní podpoře ve výši pěti korun na jeden metr délky.[9] Roku 1898[12] ve vesnici žilo osm rodin, jejichž obživou bylo zemědělství, tři domkáři s malými pozemky a tři řemeslníci: zedník, tesař a švec. K obci patřilo 222 hektarů pozemků a pošta byla denně donášena z Křimova.[6] Děti chodily do školy ve Vysoké.[11]

Po skončení druhé světové války vzniklo lesní družstvo, které sdružilo správu okolních lesů, ale roku 1954 přešlo do majetku podniku Státní lesy. V sedmdesátých letech dvacátého století bylo ve vesnici postaveno několik rekreačních chat. Na konci dvacátého století byla v rámci Programu obnovy vesnice opravena kaple znovuvysvěcená v roce 1999, zaveden místní rozhlas a zřízeno veřejné osvětlení.[13]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Lideň leží ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 2,23 km²[14]Ústeckém kraji asi tři kilometry severozápadně od Málkova a osm kilometrů západně od Chomutova.[15]

Katastrální území lze z geologického hlediska rozdělit do tří oblastí. Podél severní hranice a na severovýchodním úbočí Malé skály se vyskytují prekambrické dvojslídné a biotitické ruly. Většinu území tvoří předvaryské intruzivní horniny (metagranity, metagranodiority a ortoruly) a v jižní části se nacházejí metamorfované prekambrické spodnokorové a plášťové horniny. V geomorfologickém členění Česka leží v geomorfologickém celku Krušné hory a v podcelku Loučenská hornatina na rozhraní okrsků Přísečnická hornatina a Bolebořská vrchovina. Hranice mezi okrsky vede ve směru jihozápad–severovýchod od Vysoké k Lidni a déle k Nebovazům. Nejvyšším bodem území je vrch Malá skála (695 m) východně od vesnice, zatímco nejnižší bod je ve výšce okolo 510 metrů u silnice do Zelené. Samotná vesnice stojí ve výšce 655–680 metrů.[16]

Z půd se vyskytují především kambizemě a podzoly na severozápadě a východně od vesnice. Velmi úzký pruh půdy podél západní hranice území u Vysoké patří mezi organosoly, konkrétně rašeliny. V území se nenachází žádné vodní plochy. Významnější vodním tokem je Hutná, která teče podél části severní hranice. Na jihozápadě hranici tvoří jedna ze zdrojnic Lideňského potoka, který se u Málkova vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.[16]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 67 obyvatel (z toho 31 mužů) německé národnosti, kteří byli členy římskokatolické církve.[17] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 86 obyvatel německé národnosti, z nichž se všichni kromě jednoho evangelíka hlásili k římskokatolické církvi.[18]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[19][20]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 117 96 86 79 70 67 86 51 30 2 1 2 4 37
Domy 16 17 16 17 15 14 16 16 7 1 1 1 6 8

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Kříž u silnice do Vysoké

Po zrušení poddanství se Lideň roku 1850 stala samostatnou obcí,[12] kterou zůstala až do 1. ledna 1955, kdy byla připojena jako část obce k Vysoké.[6] Od 1. července 1960 byla spolu s ní přičleněna k Místu a od 1. ledna 1989 k Málkovu.[21] Starosty v devatenáctém století byli Karl Olbert (1848–1872), Wnzel Olbert, Bernard Görg, Bernard John a Karl Tautermann.[12]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Lidni žilo 44 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[22]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Celná leží na silnici třetí třídy číslo III/22321 ze Zelené do Celné.[23] Ve vesnici není žádná zastávka linkové autobusové dopravy. Nejbližší se nachází 2,6 km daleko v Zelené. Nejbližší pravidelně obsluhovaná železniční zastávka je v Málkově na železniční trati Chomutov–Cheb. Vesnicí ani jejím blízkým okolím nevede žádná značená turistická trasa, ale po silnici je značena cyklotrasa č. 3080 z Vikletic do Celné.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Ve středu vesnice stojí kaple svatého Floriána z roku 1840. Menší kaplička svatého Huberta,[15] ve které bývala dřevěná socha Piety, se nachází východně od vsi u polní cesty do Strážek. Na západním okraji vesnice stojí u silnice do Vysoké kříž.[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-11-25 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lideň, s. 507. 
  3. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Lideň, s. 228. 
  4. LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. Kapitola Majetkový vývoj chomutovské komendy, s. 14. 
  5. VOLF, Martin. Historická zmínka o tzv. Křimovském újezdě v zrcadle archeologických pramenů. In: SMOLNIK, Regina. ArchaeoMontan 2013. Drážďany: Landesamt für Archäologie Sachse, 2014. Dostupné online. ISBN 978-3-943770-14-8. S. 124, 126. (česky, německy)
  6. a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lideň, s. 147–148. Dále jen Binterová 2002. 
  7. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hasištejn – hrad, s. 131. 
  8. VACHATA, Zdeněk. Vysoká a Lideň. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 3, s. 5. Dále jen Vachata 2000. ISSN 0231-5076. 
  9. a b Vachata 2000, s. 6
  10. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Železnorudné doly na žilách, s. 49. 
  11. a b Vachata 2000, s. 9
  12. a b c Vachata 2000, s. 7
  13. Vachata 2000, s. 8
  14. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Lideň [online]. [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  15. a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  16. a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  17. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  18. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  19. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  20. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  21. Binterová 2002, s. 149
  22. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  23. Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. 
  24. Vachata 2000, s. 10

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lideň, s. 147–148. 
  • VACHATA, Zdeněk. Vysoká a Lideň. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 3, s. 4–10. ISSN 0231-5076. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]