Kostel svatého Jakuba Většího (Kralupy u Chomutova)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Většího
v Kralupech u Chomutova
Chybí zde svobodný obrázek
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Chomutov
Obec Málkov
Lokalita Kralupy u Chomutova
Souřadnice
Kostel svatého Jakuba Většího
Kostel svatého
Jakuba Většího
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát krušnohorský
Farnost děkanství Kadaň
Status farní kostel
Zánik září 1976
Architektonický popis
Stavební sloh gotický, barokní
Výstavba 14. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Většího stával v zaniklé obci Kralupy u Chomutovaokrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem ve farnosti Kralupy u Chomutova.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gotický kostel v Kralupech vznikl výraznou přestavbou staršího románského kostela okolo roku 1360.[2] V první polovině osmnáctého století proběhla barokní přestavba.[3] V roce 1796 vyhořel. Opraven byl o čtyři roky později a znovu v poslední čtvrtině devatenáctého století. Zanikl spolu s vesnicí v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlíLomu Nástup. Zbořen byl v září 1976.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednolodní kostel s obdélným půdorysem měl pravoúhle uzavřený presbytář, u jehož severní strany stála pozdně gotická hranolová věž s barokním zakončením. Západní průčelí zdůrazňoval nízký rizalit se segmentovou římsouvolutovým štítem, ze kterého prostupoval okulus do spodní části trojúhelníkového tympanonu.[3] V ose průčelí se nacházel pravoúhlý portál a druhý vstup chráněný malou předsíní byl uprostřed severní stěny. Boční fasády byly rozčleněné lizénovými rámy a půlkruhově zakončenými okny.[2]

Zařízení[editovat | editovat zdroj]

Na hlavním novogotickém[2] oltáři z roku 1880 byl obraz Apoteóza svatého Jakuba od Dominika Kindermanna (1739–1817) z roku 1802. Boční oltáře zasvěcené Panně Mariisvatému Janu Nepomuckému vyrobil V. Kostečka, který je také autorem hlavního oltáře. Kromě nich v kostele byla dva starší oltáře. Oltář zasvěcený Panně Marii Bolestné zdobený sochami svaté AnnyPiety pocházel z doby okolo roku 1730 a oltář svaté Kateřiny a Valpurgy vznikl ve druhé polovině osmnáctého století. Zařízení kostela doplňovala socha svatého Jana Nepomuckého, obrazy křížové cesty (kopie děl Josefa Führicha) a kamenná křtitelnice z osmnáctého století.[3]

Oltáře, kazatelna, varhany a další součásti vybavení měly být uloženy nejprve v perštejnském kostele svatého Vendelína, ale později bylo rozhodnuto o jejich přemístění do kostela svatého Václava ve Výsluní.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 97. 
  2. a b c d Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  3. a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kralupy u Chomutova, s. 137. 
  4. LAURENČÍKOVÁ, Markéta; GAŽA, Jan. Zaniklé kostely na Chomutovsku po roce 1945. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2001. 48 s. S. 9–10.