Krásná Lípa (přírodní památka)
 Krásná Lípa | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Lorberova loučka – oplocená část území | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. května 1992 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Chomutov |
| Nadm. výška | 583–603 m n. m. |
| Rozloha | 1,23 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Chomutov |
| Umístění | Křimov (k. ú. Krásná Lípa u Křimova) |
| Souřadnice | 50°29′2,76″ s. š., 13°22′0,48″ v. d. |
  Krásná Lípa | |
| Další informace | |
| Kód | 1540 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krásná Lípa je přírodní památka v Krušných horách. Nachází se východně od Krásné Lípy u Křimova v okrese Chomutov.[2] Důvodem ochrany území je výskyt jediné populace kriticky ohroženého koniklece otevřeného na úpatí Krušných hor.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1540 a spravuje ji Krajský úřad Ústeckého kraje.[3] Od 3. listopadu 2009 je území součástí evropsky významné lokality Bezručovo údolí s celkovou rozlohou 11,95 km², ve které se nachází další dvě maloplošná chráněná území: přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Bezručovo údolí.[4]
Prostor přírodní památky býval do poloviny dvacátého století využíván jako pastvina s řídkým porostem dubů a vysokým podílem konkurenčně slabých druhů rostlin. S omezením hospodářské činnosti začala pastvina zarůstat a velká část populace koniklece byla zničena zahrádkáři.[5] Ochrana lokality a záchrana populace koniklece otevřeného je zásluhou chomutovského botanika a ochránce přírody Josefa Lorbera. Existuje proto návrh chráněné území přejmenovat na Lorberova loučka.[6][7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka s rozlohou 1,23 hektaru se nachází v nadmořské výšce 583–603 metrů.[3] Jádrem chráněného území s výskytem koniklece je oplocená část, kterou představuje ekotonové lemové společenstvo lesa a drnových zemědělských porostů, na něž na západě navazuje malá xerotermní stráň. Na jižní straně lokalita navazuje na extenzivně využívané trvalé travní porosty, zatímco od severu do chráněného území pronikají obvykle jednoleté plevelné druhy rostlin ze sousední zemědělské plochy.[8] Na východě chráněné území přechází do smíšeného lesa.[9]
Abiotické faktory
[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Geologické podloží tvoří proterozoické horniny krušnohorského krystalinika. Konkrétně se na lokalitě vyskytují tzv. šedé ruly bohaté na křemen a živec a granáticko-muskovitické pararuly[10] s přechodem do dvojslídných svorů.[9] Z geomorfologického hlediska území leží v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina.[11] Na zvětralinách podloží se vyvinul půdní typ kambizem dystrická.[12]
Přírodní památka leží v povodí Chomutovky. V rámci Quittovy klasifikace podnebí se nachází v mírně teplé oblasti MT4, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů.[13]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnějším rostlinným druhem v chráněném území je kriticky ohrožený koniklec otevřený (Pulsatilla patens), který se zde vyskytuje v počtu přibližně sta trsů a jednotlivých rostlin. Na suchomilné stráňce roste několik jedinců silně ohroženého prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a k ohroženým druhům patří zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon).[5] K dalším význačným druhům v oplocence patří prasetník plamatý (Hypochaeris maculata). V porostu stráně převládá kopretina chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a roste na ní také smldník jelení (Peucedanum cervaria), kakost krvavý (Geranium sanguineum) a česnek viničný (Allium vineale).[8] Fauna nebyla zkoumána.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b PP Krásná Lípa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-06]. Dostupné online.
- ↑ EVL Bezručovo údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b ONDRÁČEK, Čestmír. Plán péče o přírodní památku Krásná Lípa na období 2008–2017 [online]. Krajský úřad Ústeckého kraje, rev. 2009-05-25 [cit. 2019-05-06]. S. 6. Dále jen Plán péče (2009). Dostupné online.
- ↑ Plán péče, s. 13.
- ↑ BEČVÁŘ, Michal. Hvozdík Lorberův nese jméno chomutovského botanika a učitele. Chomutovské noviny. Květen 2019, čís. 5, s. 14.
- ↑ a b Plán péče, s. 4.
- ↑ a b Plán péče, s. 5.
- ↑ a b Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Krásná Lípa, s. 91.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-05-06]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-04]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná Lípa na Wikimedia Commons
