Ekoton


Ekoton je přechodná zóna, která se nachází v hraničním pásmu mezi dvěma či více sousedními ekosystémy nebo biotopy (resp. jejich biocenózami) a ve které dochází k více či méně plynulé přeměně jedné biocenózy v druhou, přičemž zde dochází k jejich aktivní interakci a jsou zde přítomny osobité vlivy a mechanismy, které se nevyskytují v sousedících biocenózách. Hranice mezi společenstvy může být ostrá, daná například změnou obhospodařování pozemku, nebo naopak pozvolná, mozaikovitá či difúzní. V místech přechodu může docházet k ekotonálnímu (okrajovému) efektu, kdy v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, neboť krom druhů obou z nich se zde navíc mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu. Tento jev však není univerzální a závisí na prostorovém měřítku, šířce ekotonu a intenzitě narušení prostředí.[1]
Ekoton je často spojován s tzv. okrajovým efektem (edge effect), kdy může docházet ke zvýšení druhové diverzity v důsledku překrývání ekologických nároků druhů sousedních společenstev.[2] Tento jev však není univerzální a závisí na šířce ekotonu, charakteru okolního prostředí a míře narušení krajiny.[3]
V současné krajině vzniká mnoho sekundárních ekotonů v důsledku fragmentace přirozených stanovišť (například zemědělskou činností, výstavbou komunikací nebo urbanizací). Tyto nově vzniklé hranice mohou ovlivňovat mikroklimatické podmínky, migrační trasy organismů i druhové složení společenstev.[4]
Ekotony lze chápat v různých měřítkách krajinného systému – od celé biosféry až po jednotlivé populace. Ekotonální zóna může být vyvinuta např. mezi dvěma sousedícími biomy – tak lesostep je plošně rozsáhlým ekotonem mezi biomy stepi a temperátního listnatého lesa, lesotundra mezi biomy tundry a tajgy a podobně. Na nižších úrovních lze sledovat ekoton mezi vegetačními zónami (např. parková hranice lesa přecházejícího s rostoucí nadmořskou výškou v horské louky) nebo jednotlivými společenstvy (např. lesem, lesním lemem a loukou, polní kulturou a travatým remízem, v břehových porostech apod.). Ekotony se vyskytují též na gradientu ekologických podmínek (světlo–stín, pH půdy, vlhkost…). K typickým ekotonálním společenstvům v krajině patří lesní lemy, lesní plášť, porosty křovin na lesních okrajích apod. Mohou nabývat různých tvarů, co se týče patrovitosti společenstva, ostrosti hranice, šíře ekotonu a jeho prostupnosti z jedné či druhé strany.
Ekotonální společenstva mají v krajině významnou úlohu. Z ekologického hlediska plní v kulturní krajině často úlohu stabilizačních prvků a refugií pro množství druhů, vyznačují se vysokou biodiverzitou, slouží i jako biokoridory pro migraci. Důležitá je též jejich funkce krajinotvorná, estetická (kvetoucí křoviny a světlomilné ovocné dřeviny v lesním plášti na jaře) i produkční. Slouží též jako nárazník a filtr pro zachycení a odstínění škodlivých vlivů jednoho společenstva vůči druhému (vliv větru, hnojiv, pesticidů, typických škůdců atp.). Stabilita ekotonů závisí na charakteru okolní krajiny; některé mohou být dlouhodobě stabilní, jiné podléhají rychlým změnám v důsledku sukcesních procesů nebo antropogenního tlaku.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kilianová, Helena: Ekotony v současné krajině: analýza a modelování ekotonů v povodí Trkmanky. Univerzita Palackého, Olomouc 2009
- Kolbek J., Valachovič M. (eds.): Vegetační výzkum a mapování regionů. Hranice v geobotanice (referáty z 1. a 2. česko-slovenského geobotanického seminára, Křivoklát – jún 2000, Malá Fatra – jún 2002). Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti, Supplement 11, 2004
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Murcia, C. (1995)...
- ↑ Murcia, C. (1995). Edge effects in fragmented forests: implications for conservation. Conservation Biology, 9(3), 617–626.
- ↑ Ries, L.; Fletcher, R. J.; Battin, J.; Sisk, T. D. (2004). Ecological responses to habitat edges: mechanisms, models, and variability explained. Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics, 35, 491–522.
- ↑ Fahrig, L. (2003). Effects of habitat fragmentation on biodiversity. Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics, 34, 487–515.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekoton na Wikimedia Commons