Lesní lem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchý lesní lem s třemdavou bílou

Lesní lem je přírodní společenstvo tvořící přechodový pruh mezi lesním a nelesním prostředím (zpravidla polem či loukou). Je to obvykle zapojený porost středně vysokých a vyšších širokolistých bylin s vmíšenými křovinami. Mísí se zde druhy lesní a luční i specificky lemové; oproti zapojenému lesnímu porostu je zde více světla, oproti louce či poli zase více vlhkosti.

Jako stabilní společenstvo se vyskytují na krajích lesa na svazích s mělčí půdou, na skalních hranách, ostrožnách a lesních světlinách. Mohou vznikat i jako sekundární společenstva na úrodnějších půdách (loukách, pastvinách) ponechaných ladem; zde se však zpravidla jedná pouze o jedno ze sukcesních stadií a jsou posléze nahrazovány zapojeným porostem keřů a stromů.[1]

Na převážně bylinná společenstva lesního lemu pak obvykle navazuje lesní plášť, tvořený zapojenými křovinami a hustě zavětvenými okrajovými stromy lesa.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vlhčí lesní lem s černýšem hajním

V teplých a suchých oblastech střední Evropy převládají druhově bohaté suché lesní lemy (svaz Geranion sanguinei), v nichž dominují bohatě kvetoucí druhy, jako třemdava bílá, kakost krvavý, smldník jelení, pryšec mnohobarvý, pryšec chvojka, plamének přímý, třezalka tečkovaná, kamejka modronachová, šalvěj luční, dobromysl obecná, ožanka kalamandra a další.[1]

Ve vyšších polohách rozlišujeme společenstva mezofilních lesních lemů (svaz Trifolion medii) s druhy, jako jsou řepík obecný, černýš hajní, jetel prostřední, vikev lesní aj.; nalezneme je též na zastíněných stanovištích s hlubším půdním profilem v nížinách.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lesní plášť z trnek a dalších keřů

Lesní lemy mají značný ekologický význam. Z hlediska biodiverzity se zde uplatňuje ekotonální (přechodový) efekt, tzn. že v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, navíc se mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu. Lesní lemy jsou obvykle sídlem množství druhů ptáků, kteří zde hnízdí či mají úkryt, a hmyzu, zejména motýlů. Dobře vyvinutý lesní plášť chrání lesní porost před nepříznivými povětrnostními a klimatickými vlivy, především silnými bořivými větry.[2]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Lemová společenstva jsou v intenzivně obdělávané krajině poměrně vzácná. Mnoho jich bylo zničeno herbicidy, rozoráno ve snaze využít maximum orné půdy až k samému okraji lesa nebo degradovalo na zapojené porosty křovin.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d CHYTRÝ, Milan, ed. Katalog biotopů České republiky. Praha: AOPK, 2001, s. 140–143.
  2. KODET, Vojtěch; POKORNÝ, Pavel; STEJSKAL, Daniel a KUNSTMÜLLER, Ivan. Není les jako les. In: Česká společnost ornitologická [online]. 15. 12. 2007 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=1661

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOČÍ, Martin, ed., CHYTRÝ, Milan a KUČERA, Tomáš, ed. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 304 s. ISBN 80-86064-55-7.