Přeskočit na obsah

Konstantin II. Řecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konstantin II. Řecký
král řecký
Portrét
Konstantin II. v roce 1987
Doba vlády196473
Narození2. června 1940
Psychiko
Řecko Řecké království
Úmrtí10. ledna 2023 (ve věku 82 let)
Athény
Řecko Řecko
Pohřbenkrálovské pohřebiště, palác Tatoi, Řecko
16. ledna 2023
PředchůdcePavel I. Řecký
NástupcePavel Řecký a Dánský
ManželkaAnne-Marie Dánská
PotomciAlexie
Pavel
Nikolas
Teodora
Filippos
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecPavel I. Řecký
MatkaFrederika Hannoverská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin II. Řecký (řecky Κωνσταντίνος, Kontantinos; 2. června 1940 Psychiko10. ledna 2023 Athény) byl v letech 19641973 král Řecka. Nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 1964 a vládl de iure do roku 1973, kdy ho vojenská junta svrhla a vyhlásila republiku, de facto však vládl jen do roku 1967, kdy opustil Řecko. Stal se šestým a posledním králem Řecka z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Princ Konstantin řecký a dánský se narodil 2. června 1940 v Psychiku (blízko Athén) jako jediný syn řeckého krále Pavla I. a jeho ženy Frederiky Hannoverské. Pojmenován je po svém dědečkovi králi Konstantinovi I..

Vystudoval tři vojenské akademie, a to leteckou, armádní a námořní. Navštěvoval také speciální školu leteckých ozbrojených sil NATO v Německu a Athénskou univerzitu, kde studoval práva.

V mládí hodně sportoval. V roce 1960 se zúčastnil letních olympijských her v Římě a vyhrál zlatou medaili v jachtingu (třída Dragon). Měl černý pásek v karate, byl dobrý plavec a běžec, také jezdil na koni a hrál squash.

V roce 1964, krátce před uzavřením sňatku, král Pavlos zemřel a Konstantinos nastoupil na trůn. Byl tehdy hodně nezkušený a pod silným vlivem své matky. V zemi probíhal boj za demokratizaci politického života. Řecko bylo polarizované mezi monarchisty a republikány.

Převrat a vláda vojenské junty

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Řecká vojenská junta.

V roce 1967 se měly konat volby, avšak v noci z 20. na 21. dubna 1967 provedli tři armádní důstojníci Georgios Papadopulos, Nikolaos Makarezos a Stylianos Pattakos státní převrat a zavedli v zemi výjimečný stav. Záhy byl rozpuštěn parlament a vlády v zemi se ujala vojenská diktatura (junta) s ultranacionálními a protilevicovými rysy. Následně se junta začala zbavovat svých odpůrců ve všech významných oblastech kulturního a společenského života. Řecký král Konstantin II. po nezdařeném ozbrojeném povstání proti režimu opustil zemi. Junta na to reagovala ustavením regenta. Král pobýval v Římě, kam za ním představitelé junty poslali prostředníky vyjednat podmínky jeho návratu do země, král však trval na úplném zavedení demokracie. S tím nový režim nesouhlasil. V listopadu 1968 byla vyhlášena ústava, která sice nezrušila monarchii, ale zbavila krále veškerých možných práv. V roce 1973 došlo k dalšímu převratu a ve zfalšovaném všelidovém hlasování bylo rozhodnuto, že se Řecko stane republikou. Monarchie tak byla zrušena a král měl zakázán návrat do země. Události v červenci 1974 vedly k pádu vojenského režimu, byla obnovena civilní vláda a vyhlášeno další referendum, v němž většina Řeků potvrdila zrušení monarchie.

Život v exilu

[editovat | editovat zdroj]

Král Konstantin II. se do Řecka vrátil až v roce 1981 na pohřeb své matky Friederiky. Bylo mu dovoleno strávit ve své vlasti pouze několik hodin. Na začátku 90. let se začal objevovat častěji v řeckých médiích. V roce 1992 uzavřel dohodu s konzervativní vládou premiéra Konstantina Mitsotakise, v níž postoupil většinu svých pozemků v Řecku neziskové nadaci výměnou za bývalý královský palác Tatoi a možnost odvézt si z Řecka movitý majetek.

Spor s řeckou vládou

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 navštívil Řecko znovu, ale vládě se nelíbilo jeho cestování po zemi a žádala ho, aby ihned Řecko opustil. V roce 1994 druhá vláda Andrease Papandrea zbavila Konstantina veškerého zbylého majetku v Řecku i řeckého občanství. Konstantinos tehdy žaloval stát za porušování lidských práv u mezinárodního soudu a získal peněžní kompenzaci ve výši 4 mil. € za propadlý majetek. Nebylo mu však vráceno řecké občanství ani pas, pokud si nepořídí příjmení, které Konstantinos do té doby odmítal používat, odvolávaje se na to, že jeho rodina příjmení nemá. Používal královský titul podle mezinárodních protokolů,[zdroj⁠?!] ale ústava řecké republiky šlechtické tituly neuznává[zdroj⁠?!]. Až do roku 1994 byl jeho oficiální řecký pas vystaven na jméno Konstantinos, bývalý král Řecka. Nový zákon toto zakazuje, ale Konstantinos se odmítal podřídit a dále používá titul Král Konstantin.

V roce 1964 se oženil s princeznou Anne-Marií, sestrou dánské královny Markéty II. Z jejich svazku vzešlo pět dětí:

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Konstantin I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
Pavel I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Viktorie
 
Konstantin II. Řecký
 
 
 
 
 
Jiří V. Hannoverský
 
 
Ernest Augustus Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Marie Sasko-Altenburská
 
 
Arnošt August Brunšvický
 
 
 
 
 
 
Kristián IX.
 
 
Thyra Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Frederika Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
Vilém II. Pruský
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
Viktorie Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich VIII. Šlesvicko-Holštýnský
 
 
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
 
 
 
 
 
 
Adléta z Hohenlohe-Langenburgu
 

Konstantin II. byl pravnuk německého císaře Viléma II. a prapravnuk britské královny Viktorie a dánského krále Kristiána IX.. Mezi jeho předky patří také ruský car Mikuláš I.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]