Přeskočit na obsah

Klínovecká hornatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klínovecká hornatina
Klínovec ze severovýchodu
Klínovec ze severovýchodu

Nejvyšší bod1243,7 m n. m. (Klínovec)
Rozloha776,97 km²

Nadřazená jednotkaKrušné hory
Sousední
jednotky
Loučenská hornatina
Doupovské hory
Sokolovská pánev
Chebská pánev
Ašská vrchovina
Podřazené
jednotky
Jáchymovská hornatina
Přebuzská hornatina
Jindřichovická vrchovina
Krajkovská pahorkatina

StátČeskoČesko Česko
Horninyfylit, svor, pararula, ortorula, žula
Povodív ČR: OhřeLabe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIIA-2A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí OhřePerštejna.[1]

Poloha a sídla

[editovat | editovat zdroj]

Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.[1]

Charakter území

[editovat | editovat zdroj]

Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.[1] [3]

Geomorfologické členění

[editovat | editovat zdroj]

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.

  1. a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 
  2. Demek, Mackovčin 2006, s. 81
  3. a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Klínovecká hornatina, s. 223. Dále jen Demek, Mackovčin 2006. 
  4. CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online.