Jodid hlinitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jodid hlinitý
Struktura
Struktura
Vzhled
Vzhled
Obecné
Systematický název Jodid hlinitý
Sumární vzorec AlI3
Vzhled Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 407,69 g/mol (bezvodý)

515.786 (hexahydrát)

Molární koncentrace cM 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání 189,4 °C (bezvodý)

185 °C, rozklad (hexahydrát)

Teplota varu 360 °C
Hustota 3,98 g/cm3 (bezvodný)

2,63 g/cm3 (hexahydrát)

Rozpustnost ve vodě rozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v ethanolu a etheru.
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stějně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu,která by neměla být vystavena atmosféře.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.

2Al + 6 HI → 2AlI3 + 3H2

 

 

 

 

Al2O3 + 6 HI → 2AlI3 + 3H2O

 

 

 

 

2Al + 3I2 → 2AlI3

 

 

 

 

Reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.

Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.

3AlI → 2Al + AlI3

 

 

 

 

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.