Jodid antimonitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodid antimonitý
Antimoon kwalitatieve analyse.png
Obecné
Systematický název Jodid antimonitý
Anglický název Antimony triiodide
Německý název Antimon(III)–iodid
Sumární vzorec SbI3
Sb2I6 (dimer)
Vzhled červená krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
SMILES [SbH3+3].[I-].[I-].[I-]
I[Sb](I)I
InChI 1S/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
1/3HI.Sb.3H/h3*1H;;;;/q;;;+3;;;/p-3/r3HI.H3Sb/h3*1H;1H3/q;;;+3/p-3
1/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost 502,473 g/mol
Teplota tání 171 °C
Teplota varu 401 °C
Hustota 4,920 g/cm3 (pevná látka)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v benzenu
Měrná magnetická susceptibilita -0,293 010−6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodid antimonitý je anorganická sloučenina se vzorcem SbI3. Tato rubínově červená krystalická látka je popsána pouze jako dimerní forma tj. jediná izolovaná sloučenina s obecným vzorcem SbxIy.
Antimon je v něm obsažen v oxidačním stavu +III.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Jodid antimonitý má strukturu závisející na skupenství; plynný SbI3 vytváří pyramidální molekuly, jak bylo očekáváno v teorii VSEPR. V pevném skupenství je ovšem Sb centrum obklopeno osmistěnem tvořeným šesti jodidovými ligandy, tři z nich jsou blíže a zbylé tři vzdálenější[1].U podobného jodidu bismutitého je všech šest vazeb Bi–I stejně dlouhých.[2]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Jodid antimonitý se může vyrobit dvěma způsoby; slučováním elementárního antimonu s jodem:

2 Sb + 3 I2 → Sb2I6

nebo reakcí oxidu antimonitého s kyselinou jodovodíkovou:

Sb2O3 + 6 HI → Sb2I6 + 3 H2O.

Použití[editovat | editovat zdroj]

SbI3 byl používán jako dopant v přípravě termoelektrických materiálů.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimony triiodide na anglické Wikipedii.

  1. Hsueh, H.C., Chen, R.K., Vass, H., Clark, S.J., Ackland, G.J., Poon, W.C.K., Crain, J. (1998).  "Compression mechanisms in quasimolecular XI3 (X = As, Sb, Bi) solids". Physical Review B 58 (22): 14812–14822. doi:10.1103/PhysRevB.58.14812. 
  2. Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
  3. D.-Y. Chung, T. Hogan, P. Brazis, M. Rocci-Lane, C. Kannewurf, M. Bastea, C. Uher, M. G. Kanatzidis (2000).  "CsBi4Te6: A High-Performance Thermoelectric Material for Low-Temperature Applications". Science 287 (5455): 1024–7. doi:10.1126/science.287.5455.1024. PMID 10669411.