Jodid fosforitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jodid fosforitý
Phosphorus-triiodide-2D-dimensions.png
Phosphorus-triiodide-3D-vdW.png
Obecné
Systematický název Jodid fosforitý
Anglický název Phosphorus triiodide
Německý název Phosphortriiodid
Sumární vzorec PI3
Vzhled temně červený prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
Vlastnosti
Molární hmotnost 411,687 17 g/mol
Teplota tání 61,2 °C
Teplota varu 200 °C (rozklad)
Hustota 4,18 g/cm3
Rozpustnost ve vodě rozklad
Bezpečnost
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R14, R34, R37
S-věty S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid fosforitý (PI3) je anorganická sloučenina fosforu a jodu. Za běžných podmínek se jedná o nestabilní červenou tuhou látku, která prudce reaguje s vodou. Je poměrně rozšířeným omylem,[1] že je jodid fosforitý příliš nestabilní na to, aby se dal skladovat. Ve skutečnosti je běžně v prodeji. Široce se používá v organické chemii pro konverzi alkoholů na alkyljodidy. Je též silným redukčním činidlem. Fosfor tvoří s jodem také tetrajoddifosfan (P2I4), existence jodidu fosforečného (PI5) při pokojové teplotě je však nejasná, spíše se jedná o kokrystalizát jodidu fosforitého s jodem.[2]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Jodid fosforitý rozpuštěnýsirouhlíku má v zásadě nulový dipólový moment, protože vazba P-I nemá téměř vůbec dipólový charakter. Tato vazba je navíc slabá, PI3 je mnohem méně stabilní než jiné fosforité halogenidy; standardní slučovací entalpie je jen −46 kJ/mol (pevná látka). Atom fosforu má NMR posun 178 ppm (vyšší kmitočet než H3PO4).

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Jodid fosforitý bouřlivě reaguje s vodou za vzniku kyseliny fosforité (H3PO3) a jodovodíkové (HI), uvolňují se též malá množství fosfanu a sloučenin P-P. S alkoholy tvoří alkyljodidy; tato reakce je hlavní oblastí použití PI3.

PI3 má také silné redukční účinky. Redukuje sulfoxidy na thioethery, a to i při −78 °C.[3] Zahřívání roztoku PI3 v 1-jodobutanu s červeným fosforem vyvolává redukci na P2I4.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Obvyklou metodou přípravy je přímá reakce prvků, většinou přidáváním jodu do roztoku bílého fosforu v sirouhlíku:

P4 + 6 I2 → 4 PI3

Lze také využít převod PCl3 na PI3 působením jodovodíku nebo některých kovových jodidů.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jodid fosforitý se používá v laboratoři pro konverzi primárních nebo sekundárních alkoholů na alkyljodidy.[4] Alkohol je tu mnohdy nejen reaktantem, ale i rozpouštědlem. PI3 se často generuje in situ reakcí červeného fosforu s jodem za přítomnosti alkoholu. Například konverzí methanolu lze získat jodmethan:[5]

PI3 + 3 CH3OH → 3 CH3I + H3PO3

Alkyljodidy jsou sloučeniny užitečné pro nukleofilní substituční reakce a pro přípravu Grignardových reagencií.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phosphorus triiodide na anglické Wikipedii.

  1. L. G. Wade, Jr., Organic Chemistry, 6th ed., p. 477, Pearson/Prentice Hall, Upper Saddle River, New Jersey, USA, 2005.
  2. Arnold F. Holleman, Nils Wiberg: Lehrbuch der Anorganischen Chemie, 102. Auflage, de Gruyter, Berlin 2007, ISBN 978-3-11-017770-1.
  3. J. N. Denis, A. Krief. Phosphorus tri-iodide (PI3), a powerful deoxygenating agent. J. Chem. Soc., Chem. Commun.. 1980, s. 544–5. DOI:10.1039/C39800000544. (anglicky) 
  4. B. S. Furnell et al., Vogel's Textbook of Practical Organic Chemistry, 5th edition, Longman/Wiley, New York, 1989.
  5. KING, C. S.; HARTMAN, W. W. Methyl Iodide. Org. Synth.. 1943. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 399. (anglicky)