Bromid hlinitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bromid hlinitý
[[Soubor:Molekula bromidu hlinitého | 280px | ]]
Obecné
Systematický název Bromid hlinitý
Anglický název Aluminium bromide
Německý název Aluminiumbromid
Sumární vzorec AlBr3
Vzhled bílá hygroskopická práškovitá nebo krystalická pevná látka
Registrační číslo CAS
7784-27-2 (hexahydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 231-779-7
PubChem
UN kód 1725
SMILES Br[Al](Br)Br
InChI 1S/Al.3BrH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Číslo RTECS BD0350000
Vlastnosti
Molární hmotnost 266,693 g/mol
Teplota tání 97,1 °C
Teplota varu 255 °C
Hustota 3,205 g/cm3 (18 °C)
Rozpustnost ve vodě reaguje
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
alkoholy (reaguje)
diethylether
aceton
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
tetrachlormethan
sirouhlík
kapalné uhlovodíky
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -513,4 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 42,2 J/g
Entalpie varu ΔHv 188 J/g
Standardní molární entropie S° 180,2 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -490,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,377 JK-1g-1
Bezpečnost
NFPA 704
NFPA 704.svg
1
3
1
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Bromid hlinitý (AlBr3) je chemická sloučenina, patří mezi halogenidy. Nejobvyklejší formou je dimer (Al2Br6), který je za normálních podmínek hygroskopická krystalická pevná látka.

Je mírně toxický, LD50 je 1 598 mg/kg.

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Bromid hlinitý se vyrábí několika způsoby, například:

6/n "[AlBr]n" → Al2Br6 + 4 Al nebo

2 Al + 6 HBr → Al2Br6 + 3 H2, také přímou reakcí hliníku s bromem:

2 Al + 3 Br2 → Al2Br6.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Bromid hlinitý reaguje s tetrachlormethanem při teplotě asi 100 °C, přitom vzniká tetrabrommethan:

4 AlBr3 + 3 CCl4 → 4 AlCl3 + 3 CBr4.

S fosgenem reaguje za vzniku karbonylbromidu a chlorobromidu hlinitého:

AlBr3 + COCl2 → COBr2 + AlCl2Br.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Bezvodá forma se používá jako katalyzátor při Friedel-Craftově alkylaci (používá se i bezvodý chlorid hlinitý).

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.