Jestřebí (okres Česká Lípa)
| Jestřebí | |
|---|---|
 Vyhlídka z jestřebského hradu na obec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Česká Lípa |
| Obec s rozšířenou působností | Česká Lípa (správní obvod) |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°36′31″ s. š., 14°35′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 835 (2023)[1] |
| Rozloha | 22,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 259 m n. m. |
| PSČ | 471 61, 472 01 |
| Počet domů | 230 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jestřebí 142 471 61 Jestřebí obec@jestrebi.eu |
| Starosta | Ing. Karel Schreiner |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jestřebí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 561665 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jestřebí (německy Habstein) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, ležící 9 km jihovýchodně od města Česká Lípa a 6 km severozápadně od města Doksy. Dnešní obec je nástupcem původního městečka Krušina, které leželo přímo na úpatí hradního kopce a dodnes se z něj dochovala jen uprostřed hřbitova stojící zvonice původního, později rovněž zaniklého kostela. Do obce Jestřebí spadají vesnice Újezd, Pavlovice a Popelov a samoty či zaniklá sídla Podolec, Nový Svět a Chvístec (německy Quis). Žije zde 835[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
|
MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV |
Část obsahu této stránky, přístupná nyní pouze v její historii, byla odstraněna kvůli podezření z porušení autorských práv, neboť se nápadně podobá textu z: Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Odstraněný text bez vysvětlení neobnovujte. Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL a licence CC BY-SA 3.0, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Nápověda:Svolení autora nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL a CC BY-SA 3.0. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude po týdnu posouzeno jeho odstranění. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Wikipedie:Potřebuji pomoc. |
|
Pro vkladatele šablony: Najděte autora a vložte mu na diskusní stránku:
{{subst:copyvio autor|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~případně použijte pro nové přispěvatele:
{{subst:copyvio nováček|Jestřebí (okres Česká Lípa)|2=https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/}} --~~~~a vložte sem: * [[Jestřebí (okres Česká Lípa)]] z [https://jestrebi.eu/historie-a-pamatky/] --~~~~ |
Pod jestřebským hradem vznikla vesnice Krušina, prvně jmenovaná roku 1352 a od roku 1405 označována jako městys. Není však jasné, zda tato obec ležela severozápadně od hradu na břehu Novozámeckého rybníka nebo se jedná o dnešní polohu s jiným jménem. Okolo roku 1480 má již obec jednoznačně stejné jméno jako dnes, neboli Jestřebí. Od počátku je centrem řemesel a obchodu nevelkého jestřebského zboží. Již rokem 1407 se zde uvádí mlýn a v 16. století zde fungoval pivovar. To již bylo Jestřebí součástí rodící se domény Wartenberků s centrem na Novém Zámku v nedalekých Zahrádkách. Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Řemeslníci se postupně sdružovali do cechů, z nichž je doložen první z roku 1706, a to pro zedníky a pokrývače. Na přelomu 18. a 19. století zde bylo nejméně 13 cechů, z nichž některé sdružovaly i více řemesel. Působilo zde 32 cechovních mistrů, mistr mlynářský a hostinec.
Okolo roku 1806 byla dokončena císařská silnice od Mladé Boleslavi na Lípu a Rumburk, na níž byla v Jestřebí napojena silnice na Prahu, která se až doposud městysu vyhýbala. V roce 1867 byla dokončena železniční trať z Bakova do Lípy a to vedlo k rozvoji vyhlášených dobytčích trhů v městečku. Do roku 1900 se konaly na návsi a potom pro ně bylo zřízeno tržiště v ulici za školou. Za nákupem dobytka sem jezdili vlakem obchodníci až z Nizozemska. Po uzavření obchodů probíhal před školou jarmark se zbožím místní produkce, ale i s výrobky z okolních měst, jako např. cukrovinky z Dubé a obuv z Mimoně. Městys vybavený poštou, záložnou, četnickou stanicí, třemi pekaři, sedmi hostinci, dvěma řezníky atd. Takto fungovalo až do roku 1945.[4]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Farní kostel sv. Ondřeje, zasvěcený apoštolu Ondřejovi byl zbudován jako náhrada za vyhořelý kostel původní v letech 1780–1781 a dne 30. listopadu 1781 byl kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem z Horní Police, P. Wenzelem Hocke. Prvním farářem byl v následujícím roce ustanoven P. Florián Knobloch. V letech 1788 - 1790 se pak dokončovala vnitřní výzdoba. Autorem maleb v kostele je jezuitský malíř Josef Kramolín,[5] který rovněž pracoval na výzdobě kostela v nedalekém městysu Holany.
- Socha sv. Antonína Paduánského na podstavci s reliéfy trojice světců a Archanděla Michaela. Socha je památkově chráněna od roku 1958 a je řazena mezi mezi důležité doklady sochařství severních Čech z počátku 19. století (byla vytvořena pravděpodobně v roce 1819).[6]
- Zvonice při vstupu do areálu jestřebského hřbitova (na úpatí hradního kopce) je pozůstatkem původního farního kostelíka obce Krušina. V jádře se jedná o gotickou stavbu, později doplněnou novější fasádou. Dnes se zde nachází jediný zvon s velice příjemným zvukem, který nechal pro neznámý kostel ulít hrabě Jakub Černín z Chudenic. Dodnes se nezjistilo odkud a jak se tento zvon do Jestřebí dostal. V přízemí zvonice se nachází malá márnice.
- Svatá cesta se nachází u jedné ze zdí jestřebského hřbitova. Tvoří ji sedm výklenkových kaplí zasvěcených Panně Marii Sedmibolestné. Větší kaple uprostřed se sochou Panny Marie byla nazývána „Lurdskou jeskyní″.[7] Jedná se v podstatě o křížovou cestu, rozšířenou o zastavení z Ježíšova života od jeho dětství (např. Útěk do Egypta nebo Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě). Je to barokní architektura, místy poněkud poškozená. Spolu se hřbitovem je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky.[8]
- Zřícenina hradu Jestřebí se tyčí v dominantní poloze na pískovcovém skalním suku nad obcí. Jedná se o částečně do skály vysekaný hrad vyhledávaný hojně turisty. Nejpozoruhodnějším zbytkem hradu je v pískovci vytesaná prostora s významnými relikty šlapacího kola rumpálu. Pozoruhodná je rovněž absence klasických hradeb. Vrchol skalního bloku byl opatřen cimbuřím.
- Barokní fary v Jestřebí a v Pavlovicích
- Zděné a roubené domy v Pavlovicích a v Jestřebí jako příklady původní německé lidové architektury
- Dlážděná cesta s Knížecí studánkou v Pavlovicích
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Do katastru Jestřebí zasahuje národní přírodní rezervace Novozámecký rybník, která je zapsána mezi světově významné mokřady Ramsarské úmluvy. Dále pak zde byla zapsaná přírodní rezervace Slunečný dvůr, v jehož sousedství, z převážné části už mimo katastr obce, bylo další chráněné území Konvalinkový vrch.[9] V červenci 2012 byla na katastrech Jestřebí a sousedního města Doksy vyhlášena nová národní přírodní památka Jestřebské slatiny a jak Sluneční dvůr, tak Konvalinkový vrch do ní byly zahrnuty a samostatný status ztratily.
Do katastru obce Jestřebí zasahuje krajinná památková zóna Zahrádecko, prohlášená vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb., ze dne 1. července 1996, o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny.
V části katastru obce Jestřebí – k. ú. Pavlovice byla prohlášena opatřením obecné povahy vesnická památková zóna Pavlovice.
Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]
Fotbalový tým mužů TJ Jestřebí-Provodín zakončil sezonu 2018/2019 v okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky. V sezóně 2019/2020 opět hraje o přední příčky v OP.[10]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
U obce je důležitá křižovatka silnic (I/9 a I/38). Přímo v Jestřebí se nacházejí autobusové zastávky Jestřebí, škola a Jestřebí, křiž., přičemž na druhé z těchto zastávek zastavují i dálkové autobusy na trase z Prahy do Nového Boru a Rumburka. Dále jsou na území obce autobusové zastávky Jestřebí, Újezd, Jestřebí, Podolec a Jestřebí, Pavlovice. Železniční stanice Jestřebí, ležící na železniční trati 080 z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Jedlové, se však nachází v sousední obci Provodín.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Ondřeje -
Zvonice a hřbitov v Jestřebí -
Obec Jestřebí s hradem -
Kostel a kaple v Pavlovicích -
Vesnička Popelov v údolí Švábského potoka, chaloupka – příklad místní německé lidové architektury
.jpg)
_2018_(1).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Obec Jestřebí | Historie obce. jestrebi.eu [online]. [cit. 2024-02-23]. Dostupné online.
- ↑ TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 4. Praha: freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-287-0. Kapitola Máchův kraj, s. 76.
- ↑ Památkový katalog: Socha sv. Antonína Paduánského [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Místopis.eu: Jestřebí.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 125634 : hřbitov se zvonicí a sloupem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 22.
- ↑ Radek Valenta. OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam kulturních památek v Jestřebí (okres Česká Lípa)
- Národní památkový ústav - památkový katalog (krajinná zóna i kulturní památky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřebí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jestřebí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jestřebí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce Jestřebí
- Hrad Jestřebí – historie, foto, plány, stará vyobrazení
- Jestřebí hrad - fotogalerie[nedostupný zdroj]
- Fotografie z Jestřebí - stránky Petra Randuse[nedostupný zdroj]
- Fotografie kostela a hřbitova v Jestřebí[nedostupný zdroj]
- Neoficiální stránky obce Jestřebí
- Sbírka zákonů k Jestřebským slatinám
