Jedovnice
| Jedovnice | |
|---|---|
 pohled přes rybník Olšovec ke kostelu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′40″ s. š., 16°45′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 982 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,24 km²[2] |
| Katastrální území | Jedovnice |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 679 06 |
| Počet domů | 723 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Havlíčkovo náměstí 71 679 06 Jedovnice tajemnice@jedovnice.cz |
| Starostka | Irena Žižková |
| Oficiální web: www | |
  Jedovnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581682 |
| Kód části obce | 58157 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedovnice (německy Jedownitz) jsou městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, přibližně 20 kilometrů severovýchodně od Brna. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel a městys si zachovává ráz malého městečka s širokou občanskou vybaveností i společenským a kulturním životem. Okolní lesy přírodního parku tvoří vstupní bránu do Moravského krasu. Vzhledem k zeměpisné poloze a štědrosti přírody jsou Jedovnice významným střediskem rekreace, turistiky a vodních sportů.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní název vesnice zněl Jedovice odvozený od obecného jména jedový. Pojmenována byla podle toho, že nějakým způsobem byla spojena s výrobou jedu. Souhláska -n- uvnitř místního jména může pocházet od starého jedovník – „kdo připravuje jed“. Číslo místního jména kolísalo mezi jednotným (které je původní) a množným.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se uvádí Bohuš z Jedovnic. Roku 1349 koupil Vok I. z Holštejna holštejnské panství, jehož součástí bylo i městečko Jedovnice. V roce 1414 se po Jedovnicích píše Štěpán neznámého rodu (snad Štěpán Kropáč z Holštejna), v roce 1415 nechal na polovině městečka s tvrzí zapsat věno své manželce Jiří z Holštejna a Jedovnic. Před rokem 1437 získal jeho polovinu Jedovnic Jan Tunkl z Drahanovic, druhou polovinu Jedovnic tehdy vlastnil Heník z Valdštejna a Židlochovic, roku 1447 získal i Tunklovu polovinu s tvrzí. Heníkův syn Hynek celé Jedovnice roku 1464 prodal Matěji ze Želetavy, jehož rodu patřily až do roku 1575, kdy městečko koupil majitel rájeckého panství Bernard Drnovský z Drnovic.
Privilegium Rudolfa II. z 26. září 1579 potvrdilo statut městečka a zároveň s ním Jedovnice získaly právo dvou výročních trhů, týdenního trhu každé pondělí a potvrzení odpradávna užívaného znaku společně s právem pečetit zeleným voskem.[5] Od roku 1667 vlastnili Jedovnice Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.
V roce 1793 zde bylo 113 domů a 803 obyvatel, roku 1846 to bylo 144 domů a 1046 obyvatel. Škola zde byla už v 18. století, nová dvoupatrová budova byla postavena v roce 1900.[6]
Na přelomu 19. a 20. století se uvažovalo o vybudování železniční tratě z Blanska do Vyškova, která by v Jedovnicích měla jednu ze svých zastávek. Především z finančních důvodů nebylo toto nikdy realizováno.[zdroj?]
23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- klasicistní kostel svatého Petra a Pavla z let 1783–1785 s moderní výzdobou ze 60. let 20. století (Mikuláš Medek, Karel Nepraš, Jan Koblasa, Josef Istler a Ludvík Kolek)
- fara z roku 1781
- kamenný kříž u kostela z roku 1800
- kamenný kříž v Chaloupkách z roku 1801
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1717 – Havlíčkovo náměstí
- socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1900 – Havlíčkovo náměstí
-
Kříž ve Wanklově ulici -
socha sv. Jana Nepomuckého na Havlíčkově náměstí -
socha K. H. Borovského na Havlíčkově náměstí -
kříž u kostela v Jedovnicích -
kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích -
kříž v ulici Na Větřáku -
Kříž V Chaloupkách
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K roku 2011 bylo v Jedovnicích napočteno 2 748 obyvatel.[8] K 1.1.2020 zde trvale pobývalo 2 810 obyvatel.
| 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1933 | 1831 | 1742 | 1760 | 1857 | 1932 | 2171 | 2455 | 2492 | 2731 | 2810 |
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- František Tomáš Bratránek (1815 – 1884) – augustinián a profesor německé literatury na Jagellonské universitě v Krakově.
- František Bedřich Ševčík (1824 – 1896) – matematik a akustik, profesor na vídeňské polytechnice.
Školství
[editovat | editovat zdroj]Městys zřizuje Základní školu Jedovnice, Nad Rybníkem, pro spádové obce pak slouží 300 žákům.[10]
V městysi působila Střední zemědělské škola, která byla v 50. letech 20. století nahrazena dnešní Střední průmyslovou školou Jedovnice. Od vzniku má strojírenský charakter studia.[11]
Jihomoravský kraj zde zřizuje Základní uměleckou školu Jedovnice, jejíž historie se píše do roku 1967.[12]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]- turistické informační centrum se nachází v centru městyse na ulici Palackého
- rybník Olšovec o ploše cca 42 hektarů
- rybníky Budkovan, Vrbový, Dubový, Dymák
- okolí Rudického propadání – ponor Jedovnického potoka
- blízký Moravský kras
- dvě naučné stezky
- přírodní park Rakovecké údolí
- zaniklá středověká osada Bystřec
- naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání
- Típeček
- stromořadí Lažánky-Jedovnice
- Hrubá lípa
- Singletrail Moravský kras – tři okruhy cyklostezek v lesích jihovýchodně od Jedovnic.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Aschheim, Německo
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jedovnický kostel a fara -
hasičská zbrojnice -
Socha K. H. Borovského -
Socha sv. Jana nepomuckého -
rybník Olšovec -
hráz rybníka
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 352.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 88, 94.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ KURZY.CZ. Jedovnice, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Obec Jedovnice Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné online.
- ↑ O nás [online]. ZŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15.
- ↑ Historie školy [online]. SPŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Z historie školy [online]. ZUŠ Jedovnice [cit. 2018-01-29]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedovnice na Wikimedia Commons - Jedovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Zaniklá osada Bystřec
