Jan Hilbert Vávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Hilbert Vávra
Jan Hilbert Vávra
Jan Hilbert Vávra
Základní informace
Narození 9. dubna 1888
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. ledna 1950 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Povolání zpěvák
Nástroje hlas
Hlasový obor baryton
Rodiče Jan Vávra otec
Příbuzní Miloš Vávra bratr
Karel Vávra bratranec
Antonín Vávra strýc
Václava Vávra strýc
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob pěvce Jana Hilberta Vávry, člena ND na Vinohradském hřbitově v Praze

Jan Hilbert Vávra, křtěný Jan Josef Jaromír, uváděn též jako Hilbert Vávra (9. dubna 1888 Praha[1]8. ledna 1950 Praha), byl český operní pěvec, hudební pedagog, malíř a sochař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze v rodině herce Národního divadla Jana Vávry. Rod Vávrů byl starobylý, jeho děd Jan Vávra byl mlynářem a z jeho šesti synů byli tři úspěšní umělci spjatí z Národním divadlem. Jan Hilbert měl mladšího bratra Miloše, který vystudoval medicínu, ale celý svůj život "ochotničil". Jeho strýčkové Antonín a Václav Vávrové byli členové Národního divadla. Umělecké tradici se začal věnovat i on. Zpěvu ho zprvu učil jeho strýc Antonín Vávra a později v letech 1906–1907 se školil u italského barytonisty a pedagoga Mattia Battistiniho. Následně se studiu věnoval také v Berlíně (1913–1914) a mezi roky 1914 až 1915 pokračoval ve studiu u barytonisty Dinha Gillyho v Paříži. Mezi tím se roku 1913 v Praze oženil s Boženou Fuchsovou.[2]

Kromě herectví se věnoval rovněž malbě a sochařině. V těchto oborech mu byli učitelé Jaroslav Šetelík (malba), Hanuše Folkmann a Jaroslav Brůha (v sochařství). Vávra tvořil hlavně portréty a busty hudebních osobností.

V roce 1911 se stal sólistou opery opavského německého divadla, kde absolvoval svůj divadelní debut. V následujícím roce hostoval v Národním divadle v roli Evžena Obětina a v červnu téhož roku vystoupil v opeře Nikolaje Rimského-Korsakova „Sněguročka“ v roli Mizgira, tehdy již jako člen Národního divadla. V Národním divadle setrval s přestávkami v letech 1914, 1916, a 1919 až do roku 1930. Později zde však ještě několikrát hostoval. V letech 1932–1933 byl ředitelem divadla Uranie a byl také dlouholetým pedagogem, neboť v letech 1939–1950 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři.

Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v Národním divadle Brno (1911–1916, konec 20. let), ve Východočeském divadle (1919, 1927), v Divadle na Vinohradech (1919, 1931), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1925), v divadle Uranie (1929), ve Velké operetě (1930) a v Malé operetě (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o loutkové divadlo,[3] v roce 1917 např. realizoval a inscenoval maňáskové představení operyČarostřelec“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě „U kanónu“ v Lamačově a Burianově slavné komedii. „C. a k. polní maršálek“ (1930).

Jan Hilbert Vávra zemřel 8. ledna 1950 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradkém hřbitově s bustou svého otce, kterou sám vytvořil.

Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.

Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Umělecké dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech[4]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 – Rubešův salon, Topičův salon, Mazáčova síň

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatimního a Národního)
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)
  • 2008 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V–Vik)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Jana Vávry farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze
  2. Matriční záznam o sňatku Jana Hilberta Vávry s Boženou Fuchsovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  3. Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 33, Datum vydání: 15.08.1941, O dobrou loutkovou hru….
  4. sochařství info.cz, Jan Hilbert Vávra - Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]