Jaroslav Brůha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Brůha
Narození 11. února 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. ledna 1969 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař, medailér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Brůha (11. února 1889, Praha31. ledna 1969, Praha) byl český sochař a medailér.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Brůha v šesti letech ztratil otce a při dětské hře se zranil a přišel o oko. Vyučil se štukatérem, což mu umožnilo vydělávat si na vlastní studia. V letech 1908–1911 absolvoval střední Uměleckoprůmyslovou školu u prof. Drahoňovského.

Na Akademii výtvarných umění začal studovat ve 22 letech, nejprve u Josefa Myslbeka (1911–1914) a poté u Stanislava Suchardy (1915–1916). Během studií se věnoval portrétu a byl oceněn za sochu Šimon Lomnický žebrá na mostě – motiv ztvárněný ve slavném obrazu malíře Jaroslava Čermáka.

Myslbek v době Brůhových studií dokončoval sochu Hudba pro Národní divadlo a pomník Karla Hynka Máchy, ale lyrizmus Myslbekovy pozdní tvorby ovlivnil jeho žáka méně, než poválečná vlna sociálního civilismu.

Jaroslav-Brůha, pražský Sokol I
Jaroslav-Brůha, pražský Sokol II

Jaroslav Brůha měl blízko k sokolskému hnutí a již ve dvacátých letech vytvořil dva rozměrné pískovcové reliéfy pro budovu Sokola na Malé Straně. Jeho reliéfy zdobí také fasádu budovy Zdravotní pojišťovny na Žižkově, nerealizované zůstaly návrhy pro dveře Svatovítského chrámu. Brůha je autorem několika návrhů medailí a platidel.

Jeho první velká zakázka plastik pro veřejnou budovu je 19 reliéfů znázorňujících jednotlivá řemesla a čtyři robustní sochy nad portálem bývalého Domu odborů na Perštýně jako symboly práce. Alegorická zobrazení lidských činností byla oblíbeným motivem a Brůha je spolu s Karlem Štiplem realizovali např. pro budovu Ministerstva zemědělství. Ve stejné době realizovali podobné zakázky i Otto Gutfreund nebo Karel Dvořák.

Při návrzích pomníků uplatnil sochař realistický portrét (Dr. Podlipný, 1935), patos (Pomník padlým, 1938) i schopnost ztvárnit monumentální gesto (J.A. Komenský pro Naarden, nerealizováno).

Alegorické sochy Republiky a Vítězství pro všesokolský slet v Praze patřily mezi vrcholná Brůhova díla a byly vytvořeny v atmosféře blížící se války jako antické ideály krásné ženy-bojovnice. Díla se zachovala pouze na dobových fotografiích.

Mnohé návrhy pomníků získaly ocenění, ale nebyly realizovány (ve 20. letech T. G. Masaryk, za Protektorátu Neruda, Smetana).

Po válce Brůha vyhověl požadavkům na realistické ztvárnění postav a vytvořil pomník Rudé armády pro Olšanské hřbitovy, nebo plastiky ke II. celostátní spartakiádě s dělníky a nezbytným symbolem dívky s holubicí. Jeho návrh pomníku Barikádníků pro Vinohrady nebyl realizován.

Vracel se ale i k soutěžním návrhům pomníků osobností (B. Němcová, Jan Hus) a vytvořil busty V. Zítka, S.K. Neumanna, malíře Podešvy a básníka Hlaváčka.

K jeho posledním dílům patří socha dívky Prodavačka karafiátů (1958) v hale železničního nádraží v Klatovech.

Jaroslav Brůha zemřel v Praze 31. ledna 1969 ve věku nedožitých 80 let.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1949 Pražský Aleš 1949: XXIII. Členská výstava, Pavilon Jednoty výtvarných umělců, Praha
  • 1975 Jaroslav Brůha: Výběr z díla, Galerie Nová síň, Praha

Realizace a návrhy[editovat | editovat zdroj]

J. Brůha: pomník Dr.Jana Podlipného
  • 1915 (?) štít rezidence Františka Lützowa
  • 1920 (?) Návrh fontány před Rudolfinum (s Celdou Kloučkem), nerealizováno
  • 1920 (?) Reliéfy, bývalá Zdravotní pojišťovna, Havlíčkovo nám. v Praze
  • 1926 Reliéfy, Tyršův dům (Sokol), Praha (400 x 600 cm, pískovec)
  • 1930 (?) Alegorické plastiky, bývalé sídlo Spolku inženýrů-architektů (Dům Svět Odbor. federace), Staré Město, nyní hotel Prezident (patrně zničeno)
  • 1930 (?) Plastiky - Alegorie Hornictví, Hutnictví, Zemědělství, Organizace, bývalý Dům odborů na Perštýně v Praze, nyní KŘ Policie hlavního města Prahy
  • 1935 Pomník dr. Podlipného, Libeň, Elsnicovo nám.
  • 1938 Pomník padlým, Břevnov, Řečického ul.
  • 1938 Alegorie Republiky a Vítězství pro Všesokolský slet v Praze (zničeno)
  • 1945 Pomník Rudé armády, Olšanské hřbitovy
  • 1955 (?) Dívčí postava, nádraží Klatovy

Podobizny[editovat | editovat zdroj]

  • Vilém Zítek
  • S.K. Neumann
  • František Podešva (malíř)
  • Karel Hlaváček (básník a výtvarník)
  • Božena Němcová

Medailérská tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • 1925 Medaile min. zemědělství
  • 1932 Pamětní medaile ke 100. výročí narození dr. Tyrše
  • 1955 Jubilejní stokoruna

Nerealizované návrhy pomníků[editovat | editovat zdroj]

  • Komenský, Smetana, Neruda, Žižka
  • Pomník barikádníků, Vinohrady
  • Pomník pro Lidice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Brůha, 1975, Hofmeisterová J, kat. 20 s. + 1, SČVU Praha
  • Karlíková Prunarová Ludmila, Jaroslav Brůha, Výtvarné umění, 13,3,1963/05/28,107-113

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]