Přeskočit na obsah

Horní Benešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Horní Benešov (část obce))
Horní Benešov
Mírové náměstí
Mírové náměstí
Znak města Horní BenešovVlajka města Horní Benešov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHorní Benešov
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°58′ s. š., 17°36′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 214 (2024)[1]
Rozloha20,40 km²[2]
Katastrální územíHorní Benešov
Nadmořská výška568 m n. m.
PSČ793 12
Počet domů486 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykova 32
793 12 Horní Benešov
podatelna@hbenesov.cz
StarostaIng. Pavel König
Oficiální web: www.hbenesov.cz
Horní Benešov
Horní Benešov
Další údaje
Kód obce597350
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Benešov (německy Bennisch[4], polsky Beneszów Górny) do roku 1926 Benešov, je město v okrese Bruntál. Leží ve Slezsku na hlavní silnici mezi Opavou (20,5 km) a Bruntálem (13 km). V Horním Benešově žije přibližně 2 200[1] obyvatel.

Městský znak je polcený; v pravém poli je zobrazena půlka slezské orlice a vlevo dvě hornické motyky.

Části města

[editovat | editovat zdroj]
  • Horní Benešov
  • Luhy

Obě části leží na katastrálním území Horní Benešov.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Horní Benešov, „Perla Slezska“, byl založen roku 1253 na místě starší hornické osady a má za sebou dlouhou hornickou tradici. Ve městě se těžilo zlato, stříbro, měď a železné rudy. V okolí se ještě dobývá břidlice. Velkého rozmachu dosáhl v minulosti i textilní průmysl (benešovské plátno). Do konce druhé světové války 1945 žili v Horním Benešově téměř výhradně Němci. Česky se obec roku 1869 nazývala pouze Benešow, v letech 1880–1926 Benešov.

Železniční doprava s Opavou (zahájená 29. června 1892) musela být kvůli půdním poklesům v důsledku těžby v roce 1970 pozastavena – vlaky končily ve stanici Svobodné Heřmanice, v roce 1981 bylo odstraněno těleso dráhy. 11. prosince 2005 byla provozována pouze do Jakartovic, od léta 2014 jsou vlaky provozovány opět až do Svobodných Heřmanic, ovšem pouze v sezoně o víkendech. Důlní činnost byla v roce 1992 ukončena a také výroba textilu byla silně omezena, z toho důvodu zde značně vzrostla nezaměstnanost.

Původně gotický kostel sv. Kateřiny pochází z roku 1253. Několikrát byl zničen. V letech 1474, 1717, 1740, 1767 a 1820 postihl město požár.

Od 1. ledna 1978 do 23. listopadu 1990 byly částmi obce Horní Benešov vesnice Horní Životice a Staré Heřminovy.

V roce 1873 se v Horním Benešově v židovské rodině narodil pozdější nájemce tamního pivovaru, Fritz Kohn,[5] dědeček Johna Kerryho, který v roce 2004 neúspěšně kandidoval na funkci amerického prezidenta a v roce 2013 se stal americkým ministrem zahraničí. Zastupitelé města mu udělili čestné občanství Horního Benešova. Na udělení čestného občanství John Kerry, ač byl kontaktován společnosti Media Flov, která město Horní Benešov zastupovala, nikdy nereagoval.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celého města Horní Benešov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 4256 4200 4442 4367 3826 3376 3409[p 1] 1727 2199 2499 2286 2602 2483[p 2]
Poznámka
  1. ↑ z toho: 79 Čechoslováků, 3283 Němců; 3343 řím. kat., 26 evang., 8 čsl., 15 izrael., 17 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 2 347 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 4 Němci, 8 Poláků; 568 řím. kat., 10 čsl. hus., 17 evang., 7 pravosl., 1 567 bez vyzn.

V celém městě Horním Benešov je evidováno 514 adres: 512 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 440 domů, z toho 399 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Horního Benešova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1980 1991 2001
Počet obyvatel 3023 3101 3256 3140 2754 2589 2286 2273 2162

V samotném Horním Benešově je evidováno 414 adres: 412 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 327 trvale obydlených.

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Horním Benešově.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Kateřiny
    Kostel sv. Kateřiny
  • Hřbitovní kaple Panny Marie
    Hřbitovní kaple Panny Marie
  • Pošta
    Pošta
  • Masarykova ulice
    Masarykova ulice
  • Městský úřad
    Městský úřad

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819. 
  5. ↑ Whitmore, Brian. Hearing of roots, Czech village roots Kerry on. The Boston Globe. February 22, 2004. Dostupné online [cit. January 8, 2008]. 
  6. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
    Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 17. 
    Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
    Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077. 
  7. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  8. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Horní Benešov
Části obce
Města a obce správního obvodu obce s rozšířenou působností Bruntál
Města a obce správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Horní Benešov
Města a obce okresu Bruntál
Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • Krasov • Krnov • Křišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá Štáhle • Město Albrechtice • Mezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • Rusín • Rýmařov • Ryžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Horní_Benešov&oldid=24138807“