Holubinka bílá
 Holubinka bílá | |
|---|---|
 Holubinka bílá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula delica Fr. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka bílá nebo také holubinka bezmléčná (Russula delica Fr.) je nejedlá, houba z čeledi holubinkovitých. Za nejedlou je považována díky své nepříjemné chuti.
Zejména staré plodnice mohou být hostiteli parazitické houby rovetky cizopasné (Asterophora parasitica (Bull. ex Fr.) Sing.)[1]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Agaricus exsuccus (Pers.) anon.
- Lactarius exsuccus (Pers.) W.G.Sm.
- Lactarius piperatus var. exsuccus Pers. 1800
- Lactarius piperatus ß exsuccus Pers.
- Lactifluus exsuccus (J. Otto) Kuntze
- Russula delica f. flavispora (Romagn.) anon. ined.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Klobouk má v průměru 5-14 cm, masitý, v mládí téměř polokulovitý, poté klenutý a s nápadně podvinutým okrajem, v dospělosti a ve stáří uprostřed je hluboce prohloubený, na okraji stále podvinutý a i v dospělosti hladký, nerýhovaný, často nepravidelně zprohýbaný. V mládí je čistě bílý, pak většinou nažloutlý a rezavě skvrnitý. Pokožka klobouku je neslupitelná.
Lupeny jsou husté, čistě bílé, často s modrozeleným nádechem, v dospělosti na ostří okrové až hnědavé, husté a poměrně tenké a úzké (5-9 mm). Poraněním a po zaschnutí zelenají.
Třeň je 25-60 mm dlouhý a 15-30 mm široký, válcovitý, dolů většinou zúžený, tuhý, plný. Barva je v mládí bílá, později s okrovými skvrnami. V místě připojení lupenů je třeň obvykle se zřetelným, světle modrozeleným kroužkem.
Dužnina je bílá, zasycháním hnědne. Chuť je ve třeni obyčejně mírná, v lupenech ostrá a nepříjemná. Vůně ovocná, slabě po rybách.
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusy jsou 9-12 x 8-10 μm velké. Výtrusný prach je bledě smetanový.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Holubinka bílá roste v srpnu až září ve všech lesích, zvláště pak listnatých, na půdách všech typů. Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.
Nejčastější záměny[editovat | editovat zdroj]
Holubinka bílá je nejvíce podobná bílým ryzcům (ryzec peprný, ryzec plstnatý) od kterých je však snadno rozeznatelná absencí mléka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Biolib - Holubinka bílá [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 49.
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 75. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
- Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 359. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
- Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 222. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka bílá na Wikimedia Commons - Galerie holubinka bílá na Wikimedia Commons
- Holubinka bílá na Biolibu
- Holubinka bílá na Nahuby.sk
