Morocco Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Morocco Open
Grand Prix De SAR La Princesse Lalla Meryem

Založeno 2001
Odehráno Morocco Open 2018
Místo Rabat, MarokoMaroko Maroko
Dějiště Club des Cheminots
Souřadnice
Povrch antuka / venku
Soutěže 32 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace 250 000 USD
Prize Money 226 750 USD
Období duben a květen
WTA Tour
2001–2004 Tier V
2005–2008 Tier IV
2009– WTA International

Morocco Open, oficiálně sponzorským názvem Grand Prix De SAR La Princesse Lalla Meryem, je profesionální tenisový turnaj žen hraný v hlavním marockém měste Rabatu. Spolu s mužskou událostí Grand Prix Hassan II, konanou v Marrákeši, představují jediné turnaje v nejvyšší úrovni profesionálního tenisu, mužského ATP World Tour a ženského WTA Tour,[1] probíhající na africkém kontinentu.

Turnaj byl založen roku 2001 v rámci Tier V a od sezóny 2009 se řadí do kategorie WTA International Tournaments. Pojmenován byl na počest marocké princezny Lally Meryem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po založení probíhal Morocco Open v letech 2001–2004 v Casablance, odkud se přemístil na dva ročníky 2005–2006 do Rabatu. Následně se mezi roky 2007–2012 stalo dějistěm město Fes, aby se další tři sezóny 2013–2015 pořadatelství ujala Marrákeš, kde se hrálo v areálu Royal Tennis Club de Marrakech. V roce 2016 se turnaj po jedenácti letech vrátil do marocké metropole Rabatu na dvorce Club des Cheminots. V sezónách 2001–2004 byl řazen do kategorie Tier V a ročníky 2005–2008 se konaly v kategorie Tier IV.

Turnaj byl pojmenován na počest princezny Lally Meryem (nar. 1962), sestry marockého krále Muhammada VI. Odehrává se na otevřených antukových dvorcích a celková dotace činí 250 000 dolarů. Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva tenistek a čtyřhry se účastní šestnáct párů.

V ročníku 2007 se Sania Mirzaová stala první indickou tenistkou nasazenou jako číslo jedna ve dvouhře turnaje WTA Tour. V úvodním kole však nestačila na Argentinku Maríu Emiliu Salerniovou. Vedle toho figurovala i jako turnajová jednička ve čtyřhře, kterou s Vaniou Kingovou vyhrála.[2]

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Místo rok vítězka finalistka výsledek
Rabat 2018 Belgie Elise Mertensová Austrálie Ajla Tomljanovićová 6–2, 7–6(7–4)
2017 Rusko Anastasija Pavljučenkovová Itálie Francesca Schiavoneová 7–5, 7–5
2016 Švýcarsko Timea Bacsinszká Nový Zéland Marina Erakovicová 6–2, 6–1
Marrákeš 2015 Ukrajina Elina Svitolinová Maďarsko Tímea Babosová 7–5, 7–6(7–3)
2014 Španělsko María Teresa Torrová Florová Švýcarsko Romina Oprandiová 6–3, 3–6, 6–3
2013 Itálie Francesca Schiavoneová Španělsko Lourdes Domínguezová 6–1, 6–3
Fes 2012 Nizozemsko Kiki Bertensová Španělsko Laura Pousová Tiová 7–5, 6–0
2011 Itálie Alberta Briantiová Rumunsko Simona Halepová 6–4, 6–3
2010 Česko Iveta Benešová Rumunsko Simona Halepová 6–4, 6–2
2009 Španělsko Anabel Medina Garriguesová Rusko Jekatěrina Makarovová 6–0, 6–1
2008 Argentina Gisela Dulková Španělsko Anabel Medina Garriguesová 7–6(7–2), 7–6(7–5)
2007 Venezuela Milagros Sequerová Kanada Aleksandra Wozniaková 6–1, 6–3
Rabat 2006 USA Meghann Shaughnessyová Slovensko Martina Suchá 6–2, 3–6, 6–3
2005 Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová Čína Čeng Ťie 6–4, 6–2
Casablanca 2004 Francie Émilie Loitová Slovensko Ľudmila Cervanová 6–2, 6–2
2003 Itálie Rita Grandeová Itálie Antonella Serra Zanettiová 6–2, 4–6, 6–1
2002 Rakousko Patricia Wartuschová Česko Klára Koukalová 5–7, 6–3, 6–3
2001 Maďarsko Zsófia Gubacsiová Itálie Maria Elena Camerinová 1–6, 6–3, 7–6(7–5)

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Místo rok vítězky finalistky výsledek
Rabat 2018 Rusko Anna Blinkovová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
Španělsko Georgina García Pérezová
Maďarsko Fanny Stollárová
6–4, 6–4
2017 Maďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
Srbsko Nina Stojanovićová
Belgie Maryna Zanevská
2–6, 6–3, [10–5]
2016 Švýcarsko Xenia Knollová
Srbsko Aleksandra Krunićová
Německo Tatjana Mariová
Rumunsko Ioana Raluca Olaruová
6–3, 6–0
Marrákeš 2015 Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
Německo Laura Siegemundová
Ukrajina Maryna Zanevská
6–1, 7–6(7–5)
2014 Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Švýcarsko Romina Oprandiová
Polsko Katarzyna Piterová
Ukrajina Maryna Zanevská
4–6, 6–2, [11–9]
2013 Maďarsko Tímea Babosová
Lucembursko Mandy Minellaová
Chorvatsko Petra Martićová
Francie Kristina Mladenovićová
6–3, 6–1
Fes 2012 Česko Petra Cetkovská
Rusko Alexandra Panovová
Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Rumunsko Alexandra Cadanțuová
3–6, 7–6(7–5), [11–9]
2011 Česko Andrea Hlaváčková
Česko Renata Voráčová
Rusko Nina Bratčikovová
Rakousko Sandra Klemenschitsová
6–3, 6–4
2010 Česko Iveta Benešová
Španělsko Anabel Medina Garriguesová
Česko Lucie Hradecká
Česko Renata Voráčová
6–3, 6–1
2009 Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
Rumunsko Sorana Cîrsteaová
Rusko Maria Kirilenková
6–3, 2–6, 10–8
2008 Rumunsko Sorana Cîrsteaová
Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Jekatěrina Makarovová
6–2, 6–2
2007 USA Vania Kingová
Indie Sania Mirzaová
Rumunsko Andreea Ehrittová-Vancová
Rusko Anastasia Rodionovová
6–1, 6–2
Rabat 2006 Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
USA Ashley Harkleroadová
USA Bethanie Matteková
6–1, 6–3
2005 Francie Émilie Loitová
Česko Barbora Strýcová
Španělsko Lourdes Domínguezová
Španělsko Nuria Llagosteraová
3–6, 7–6(7–5), 7–5
Casablanca 2004 Francie Marion Bartoliová
Francie Émilie Loitová
Slovinsko Katarina Srebotniková
Belgie Els Callensová
6–4, 6–2
2003 Argentina María Emilia Salerniová
Argentina Gisela Dulková
Ukrajina Jelena Tatarkovová
Slovensko Henrieta Nagyová
6–3, 6–4
2002 Rakousko Patricia Wartuschová
Maďarsko Petra Mandulová
Argentina Gisela Dulková
Španělsko Conchita Martínez Granadosová
6–2, 6–1
2001 Švédsko Åsa Carlssonová
Bulharsko Lubomira Bačevová
Argentina María Emilia Salerniová
Španělsko María J. M. Sánchezová
6–3, 6–7(4–7), 6–1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morocco Open na anglické Wikipedii.

  1. Wta tournament info [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Google Books (Pratiyogita Darpan), červenec 2007 [cit. 2016-05-03]. S. 34. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]