Dřezovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Gleditsia)
Jak číst taxoboxDřezovec
alternativní popis obrázku chybí
Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
Roddřezovec (Gleditsia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kvetoucí dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)

Dřezovec (Gleditsia) je rod rostlin patřící do čeledi bobovité (Fabaceae). Dřezovce jsou dřeviny se složenými listy a často s nápadnými dlouhými trny. Pocházejí z Asie, ze Severní Ameriky a Jižní Ameriky.

Některé druhy jsou pěstovány v celé řadě kultivarů jako okrasné dřeviny. V České republice se pěstují kultivary dřezovce trojtrnného.

Kmen dřezovce čínského (Gleditsia sinensis)
Lusk dřezovce čínského
Hough Romeyn Beck: Handbook of the trees of the northern states and Canada east of the Rocky mountains, 1907, s. 288: dřezovec trojtrnný

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dřezovce jsou opadavé jednodomé nebo dvoudomé stromy, vzácně keře se střídavými složenými listy. Jsou většinou trnité; z kmene a větví vyrůstají obvykle jednoduché nebo větvené, někdy nápadné trny. Listy jsou jednoduše zpeřené nebo dvakrát zpeřené, v některých případech i obojí na téže rostlině. Listy jsou složené z početných střídavých až téměř vstřícných lístků, které jsou na okraji pilovité až vroubkované, řidčeji celokrajné. Na brachyblastech jsou listy často nahloučené do svazečků. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou uspořádány v úžlabních nebo výjimečně vrcholových hroznech nebo klasech, řidčeji latách. Květy jsou drobné, žlutavě zelené až zelenavě bílé. Okvětí je 3četné až 5četné. Koruna je stejně dlouhá nebo o něco delší než kalich. Tyčinek je 6 až 10 a vyčnívají z květu. Semeník je přisedlý nebo krátce stopkatý, s krátkou čnělkou a vrcholovou bliznou. Obsahuje jedno i více vajíček. Plodem je nápadný vejčitý nebo eliptický nepukavý nebo jen obtížně pukající plochý lusk. Semena jsou zploštělá, tvrdá.[1][2]

V přírodě se množí semeny nebo kořenovými výstřelky (výmladky z kořenů).[3] Dřevinám rodu dřezovec vyhovuje v ČR kvalitní hlinitá půda a snášejí i písčitou půdu. Sázejí se na teplé a světlé stanoviště, solitérně, někdy v menší skupině. Neplodné nebo beztrnné kultivary se někdy vysazují do stromořadí. Vzácnější druhy nebo americké selekce se v ČR roubují v únoru až březnu ve skleníku nebo v březnu až dubnu na dřezovec trojtrnný.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod dřezovec zahrnuje 12 až 16 druhů. Je rozšířen v jihozápadní, střední a východní Asii a v Severní a Jižní Americe.[1] Nejvíce druhů se vyskytuje v Číně, některé zasahují též do Vietnamu, Koreje nebo Japonska. V Severní Americe rostou dva druhy, dřezovec trojtrnný (G. triacanthos) a dřezovec vodomilný (G. aquatica) a v oblastech se společným výskytem i kříženec těchto druhů Gleditsia ×texana. Na Kavkazu roste dřezovec kaspický (G. caspica), v severovýchodní Indii dřezovec Gleditsia assamica. V Jižní Americe roste jediný druh, Gleditsia amorphoides, rozšířený v jižní Brazílii, Paraguayi, Bolívii, Uruguayi a severní Argentině.[5][1][6]

Některé zdroje uvádějí výskyt i v tropické Africe, a sice druhu Gleditsia africana. Taxon byl však přeřazen do rodu Erythrophleum a platné vědecké jméno je Erythrophleum africanum.[7] (Rozšíření: Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jižní Súdán, Kongo, Konžská demokratická republika, Mosambik, Namibie, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Středoafrická republika, Tanzanie, Togo, Zambie, Zimbabwe.)

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

V dřezovci japonském (Gleditsia japonica) byl prokázán obsah saponinů, flavonoidů a fenylpropanoidů.[8]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Gleditsia je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Caesalpinioideae a tribu Caesalpinieae. V minulosti byl řazen do čeledi Caesalpiniaceae (sapanovité), která byla v systému APG vřazena na základě fylogenetických studií do široce pojaté čeledi Fabaceae. Nejblíže příbuzným rodem je Gymnocladus (nahovětvec). Oba rody zřejmě vznikly v oblasti východní Asie v období eocénu.[9][10]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření druhů[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dřezovce jsou atraktivní dřeviny vysazované zejména jako solitér. Vyžadují světlé a teplé stanoviště a jsou dosti odolné proti suchu. V České republice je v různých kultivarech pěstován především dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Jednotlivé kultivary se liší zejména vzrůstem a habitem nebo barvou listů.[4] Mimo tento druh roste v českých botanických zahradách a arboretech:

Dřeň plodů dřezovce trojtrnného (G. triacanthos) využívali američtí Indiáni jako sladidlo, zahušťovadlo a v léčitelství.[13] Dřezovec čínský (G. sinensis) je využíván v tradiční čínské medicíně,[14] dřezovec japonský (G. japonica) v Koreji.[8]

Dřevo dřezovce trojtrnného je vlastnostmi podobné dřevu akátovému, je pevné, obtížně opracovatelné a trvanlivé. Je používáno zejména na pražce, vodní stavby, mosty apod.[15]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Gleditsia. In: Flora of China [online]. [2010], vol. 10, s. 2. [cit. 11. 2. 2024]. Dostupné z: http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=113623
  2. KOBLÍŽEK, Jaroslav. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2., rozš.. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). In: NOVOTNÝ, Petr; FULÍN, Martin a BAŽANT, Václav. Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy. Certifikovaná metodika. Strnady: Výzk. ústav lesního hosp. a myslivosti, v. v. i., 2022, s. 115. Lesnický průvodce 1/2022. ISBN 978-80-7417-233-5, ISSN 0862-7657. Dostupné také z: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/08/LP_1_2022.pdf
  4. a b c HORÁČEK, Petr. a kol. Gleditsia. databaze.dendrologie.cz [online]. [31.12.2006] [cit. 13.2.2024]. Dostupné online. 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SCHNABEL, Andrew; McDONEL, Patrick E. & WENDEL, Jonathan F. Phylogenetic relationships in Gleditsia (Leguminosae) based on ITS sequences. American Journal of Botany. February 2003, roč. 90, čís. 2, s. 310–320. Dostupné online. 
  7. WFO Plant List [online]. Dostupné online. 
  8. a b HAN, S. T. et al. Medicinal Plants in the Republic of Korea: information on 150 commonly used medicinal plants. Manila: WHO, 1998. ISBN 92-9061-120-0. 
  9. SCHNABEL, Andrew et al. Phylogenetic relationships in Gleditsia (Leguminosae) nased on ITS sequences. American Journal of Botany. 2003, čís. 90/2). 
  10. CHRISTENHUSZ, Maarten J. M.; FAY, Michael F.; CHASE, Mark W. Plants of the World. An illustrated encyclopedia of vascular plants. [s.l.]: Kew Publishing, 2017. ISBN 978-1-84246-636-0. (anglicky) 
  11. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Gleditsia. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 13.2.2024]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. USHER, Carol. Trees. New York: DK Publishing, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7566-1359-0. 
  14. VALÍČEK, Pavel; ANDO, Vladimír; POTUŽÁK, Miloš; ČÍŽEK, Hubert. Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. 1. vyd. Hradec Králové: Svítání, 1998. 321 s. ISBN 80-86198-01-4. 
  15. WAGENFÜHR, Rudi. Dřevo: obrazový lexikon. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 347 s. ISBN 80-247-0346-7. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOBLÍŽEK, J. Gleditschia L. – dřezovec. In: SLAVÍK, Bohumil, ed.; SMEJKAL, Miroslav; DVOŘÁKOVÁ, Marie & GRULICH, Vít. Květena České republiky. 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1995, s. 326. ISBN 80-200-0384-3.
  • NOVOTNÝ, Petr; FULÍN, Martin a BAŽANT, Václav. Katalog taxonů introdukovaných dřevin s potenciálem lesnického využití na stanovištích s nižší dostupností vláhy: certifikovaná metodika. Strnady: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2022, s. 114–120, lit. na s. 167–192 a 193–195. Lesnický průvodce, 1/2022. Certifikované metodiky pro praxi. ISBN 978-80-7417-233-5, ISSN 0862-7657. Dostupné také z: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/08/LP_1_2022.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]