Nahovětvec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxNahovětvec
alternativní popis obrázku chybí
Nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Podčeleď Caesalpinioideae
Rod nahovětvec (Gymnocladus)
Lamarck, 1785
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Větévka nahovětevce dvoudomého s nezralými lusky

Nahovětvec (Gymnocladus) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to opadavé stromy s velkými dvakrát zpeřenými listy a nápadnými lusky. Pocházejí z jižní Asie a ze Severní Ameriky. V České republice je občas pěstován severoamerický nahovětvec dvoudomý.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nahovětevce jsou opadavé beztrnné stromy s tlustými větvemi, dorůstající výšky až 40 metrů. Borka je hrubá, hluboce brázditá. Listy jsou rozměrné, dvakrát zpeřené, složené z vejčitých, celokrajných, řapíčkatých lístků. Palisty jsou drobné, listovité a brzy opadavé. Stromy jsou dvoudomé (samčí a samičí), případně jsou na rostlině jednopohlavné i oboupohlavné květy. Květy jsou zelenavě bílé až purpurové, pravidelné, na dlouhých úzkých stopkách a nepřipomínají klasické motýlovité květy bobovitých. Samčí květy jsou uspořádány v krátkých vrcholových latách a je v nich nebo není přítomen zbytek semeníku, samičí květy jsou v protáhlých vrcholových hroznech a obsahují krátké sterilní tyčinky. V květech je vyvinuto terčovité receptákulum. Kalich je trubkovitý, zakončený 5 téměř stejně dlouhými, kopinatými, špičatými laloky. Koruna je složena ze 4 nebo 5 korunních lístků, je asi stejně dlouhá jako kalich nebo o něco delší. V samčích květech je 10 tyčinek které nepřesahují délku koruny, jsou volné, s tlustými nitkami, střídavě delší a kratší. Semeník v samičích a oboupohlavných květech je přisedlý nebo krátce stopkatý, se 7 nebo více vajíčky a krátkou tlustou čnělkou. Plodem je masivní plochý dřevnatý lusk pukající dvěma chlopněmi. Prostor mezi velkými okrouhlými semeny je vyplněn povidlovitou dužninou. Semena mají velmi tvrdé osemení.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod nahovětvec zahrnuje v závislosti na pojetí celkem 3 až 5 druhů. Nahovětvec dvoudomý pochází z východních oblastí Severní Ameriky, ostatní druhy jsou rozšířené v jižní Asii (Čína, Vietnam, Myanmar, sv. Indie ap.).[1][3] V České literatuře jsou často uváděny pouze 2 druhy: nahovětvec dvoudomý a nahovětvec čínský.[4][5][6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]

Listy a dužnina plodů nahovětevce dvoudomého obsahují jedovatý alkaloid cytisin a byl zaznamenán případ úmrtí po požití většího množství dužniny. Lusky a kůra nahovětevce čínského obsahují saponiny.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Nahovětvec dvoudomý je v České republice pěstován jako okrasná dřevina a parkový strom, nápadný zejména žlutým podzimním olistěním a samičí exempláře i velkými lusky. V zimním období vynikne koruna s tlustými řídkými větvemi. Je to atraktivní strom, který vynikne nejlépe jako solitéra.[4][5][8] Jiný druh není z ČR uváděn.[9]

Dřevo nahovětevce dvoudomého je těžké, tvrdé a středně snadno opracovatelné. Běl je zelenavě bílá, zatímco jádrové dřevo je třešňově červené. Je občas používáno na sloupy, železniční pražce, na stavbu mostů a zřídka i jako ozdobné dřevo do interiérů. Podobné využití má i dřevo nahovětevce čínského.[2]

Pražená semena severoamerického nahovětevce dvoudomého byla v minulosti používána jako náhrada kávy. Saponiny z lusků a kůry nahovětevce čínského jsou používány k omývání jemných výrobků. Ze semen se spolu s dalšími ingrediencemi vyrábí mýdlo.[2]

Přehled druhů a jejich rozšíření[editovat | editovat zdroj]

[3][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Gymnocladus [online]. Dostupné online. 
  2. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  3. a b The Plant List: Gymnocladus [online]. Dostupné online. 
  4. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  5. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 
  7. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  8. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 
  10. International Legume Database: Gymnocladus [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]