V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Fridrich z Thun-Hohenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Friedrich von Thun-Hohenstein
Friedrich von Thun und Hohenstein 1881 Mukarovsky
Friedrich von Thun und Hohenstein 1881 Mukarovsky
Narození 8. května 1810
Děčín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 24. září 1881 (ve věku 71 let)
Děčín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Manžel(ka) Leopoldina Thunová
Děti František Antonín z Thun-Hohensteina
Jaroslav Thun-Hohenstein
Příbuzní Franz Anton II. von Thun und Hohenstein a Lev Thun-Hohenstein (sourozenci)
Funkce člen Panské sněmovny (Rakousko)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Franz Anton I. von Thun und Hohenstein
matka Theresie Marie hraběnka z Brühl
manželka Leopoldina hraběnka z Lamberg
dcera Theresie hraběnka Thun-Hohenstein
syn Franz Thun und Hohenstein
dcera Karolina hraběnka Thun-Hohenstein
dcera Marie hraběnka Thun-Hohenstein
dcera Ernestina hraběnka Thun-Hohenstein
dcera Wilhelmina hraběnka Thun-Hohenstein
dcera Leopoldina hraběnka Thun-Hohenstein
syn Eduard Thun-Hohenstein
syn Friedrich Thun-Hohenstein
syn Jaroslav Thun-Hohenstein
dcera Josefina hraběnka Thun-Hohenstein
bratr Leopold Lev Thun-Hohenstein
bratr Franz Anton II. von Thun und Hohenstein
sestra Anna Marie hraběnka Thun-Hohenstein

Hrabě Bedřich František Josef Michael z Thun-Hohenštejna (německy Friedrich Franz Joseph Michael Graf von Thun und Hohenstein, 8. května 1810 Děčín[1]24. září 1881 Děčín[2]) byl rakouský diplomat.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vstoupil do rakouských diplomatických služeb. V letech 1843 až 1847 byl v Turíně, následně ve Stockholmu a od roku 1849 v Mnichově. V roce 1850 byl vyslancem na kongresu ve Frankfurtu. Po založení Německého spolku se stal prezidentem jeho zemského sněmu. V roce 1855 sloužil v Lombardii u slavného českého vojevůdce, polního maršála Josefa Radeckého z Radče. V letech 1857 – 1863 působil jako vyslanec a zplnomocněný ministr v Petrohradě. Pak odešel ze státní služby.

Jako český velkostatkář byl zvolen do Českého zemského sněmu. Od roku 1879 byl dědičným členem Panské sněmovny Říšské rady.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Děčín
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Děčín

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Protokolle des preußischen Staatsministeriums. Svazek 4/2 S. 656.
  • Meyers Großes Konversations-Lexikon. Svazek 19, Leipzig 1909, S. 510–511 Digitalisat.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]