Fluorkyan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorkyan
Obecné
Systematický názevFluorkyan
Anglický názevCyanogen fluoride
Německý názevFluorcyan
Sumární vzorecFCN
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS1495-50-7
PubChem137036
SMILESFC#N
InChIInChI=1S/CFN/c2-1-3
Key: CPPKAGUPTKIMNP-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost45,0158 g/mol
Teplota tání−82 °C (−115,6 °F; 191 K)
Teplota varu−46 °C (−51 °F; 227 K)
Hustota1,026 g/dm3
Rozpustnost ve vodětéměř nerozpustný
Struktura
Dipólový moment2,17[1]
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°35,98 kJ/mol
Standardní molární entropie S°225,40 J/K*mol
Bezpečnost
GHS01 – výbušné látky
GHS01
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS06 – toxické látky
GHS06
NFPA 704
0
4
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorkyan je anorganická sloučeninachemickým vzorcem FCN. Je to lineární toxická sloučenina složená z atomů fluoru, uhlíku a dusíku. Při pokojové teplotě je to výbušný plyn. Využívá se v organické syntéze a může být připraven pyrolýzou 2,4,6-trifluor-1,3,5-triazinu nebo fluorací dikyanu.[2]

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan je připravován pyrolýzou 2,4,6-trifluor-1,3,5-triazinu při teplotě 1300 °C a tlaku 50 mm.[3] Výtěžek je přibližně 50 %. Vedlejšími produkty reakce mohou být dikyan a CF3CN.[2]

Další metodou přípravy fluorkyanu je fluorace dikyanu.[4]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan je jedovatý bezbarvý plyn. Fluorkyan má bod varu −46,2 °C a bod tání −82 °C. Při laboratorní teplotě se kondenzovaná fáze rychle mění na polymerní materiály. Kapalný FCN po iniciaci exploduje při teplotě −41 °C.

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan reaguje s benzenem za přítomnosti chloridu hlinitého za vzniku benzonitrilu s 20% konverzí.[3] Reaguje také s alkeny za vzniku alfa,beta-fluoronitrilů.[5] FCN se také přidává k alkenům, kde se dvojná vazba nenachází na kraji sloučeniny, za přítomnosti silného kyselého katalyzátoru.

Skladování[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan lze skladovat v lahvích z nerezové oceli po dobu delší než jeden rok při teplotě -78,5 °C (teplota pevného suchého ledu).[3]

Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan prudce reaguje za přítomnosti fluoridu boritého či fluorovodíku.[3] Čistý plynný fluorkyan nelze při laboratorní teplotě a atmosférickém tlaku zažehnout jiskrou. Směs fluorkyanu se vzduchem je náchylnější ke vznícení než čistý fluorkyan.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Fluorkyan se využívá při syntéze barviv a fluorescenční materiály.[6] Je také užitečný jako fluorační činidlo. Beta-fluornitrily, které vznikají reakcí fluorkyanu s alkeny, jsou užitečnými meziprodukty pro přípravu polymerů, beta-fluorkarboxylových kyselin a dalších sloučenin obsahujících fluor. Pomocí fluorkyanu lze připravit užitečné aminy. Fluorkyan je velmi těkavý fumigant, dezinfekční prostředek a hubič živočišných škůdců.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyanogen fluoride na anglické Wikipedii.

  1. GAIL, Ernst; GOS, Stephen; KULZER, Rupprecht. Cyano Compounds, Inorganic. Příprava vydání Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a08_159.pub3.. (anglicky) 
  2. a b FAWCETT, F. S.; LIPSCOMB, R. D. Cyanogen Fluoride: Synthesis and Properties. Journal of the American Chemical Society. 1964-07, roč. 86, čís. 13, s. 2576–2579. Dostupné online [cit. 2023-06-24]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01067a011. (anglicky) 
  3. a b c d FAWCETT, F. S.; LIPSCOMB, R. D. CYANOGEN FLUORIDE. Journal of the American Chemical Society. 1960-03, roč. 82, čís. 6, s. 1509–1510. Dostupné online [cit. 2023-06-24]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01491a064. (anglicky) 
  4. SHURVELL, Herbert F. Force constants and thermodynamic properties of the unstable linear triatomic molecules hypocyanic acid, deuterated hypocyinic acid, and cyanogen fluoride. The Journal of Physical Chemistry. 1970-11, roč. 74, čís. 24, s. 4257–4259. Dostupné online [cit. 2023-06-24]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100718a013. (anglicky) 
  5. Preparation of cyanogen fluoride. Původci vynálezu: Robert D. LIPSCOMB, Smith William CHANNING. US. Patentový spis 3008798. 1961-11-14. Dostupné: <online> [cit. 2023-06-24].
  6. BERNARDI, Fernando; CACACE, Fulvio; OCCHIUCCI, Giorgio. Protonated Cyanogen Fluoride. Structure, Stability, and Reactivity of (FCN)H + Ions. The Journal of Physical Chemistry A. 2000-06-01, roč. 104, čís. 23, s. 5545–5550. Dostupné online [cit. 2023-06-25]. ISSN 1089-5639. DOI 10.1021/jp993986b. (anglicky)