Fluorid borný
| Fluorid borný | |
|---|---|
 Rezonanční struktury fluoridu borného | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid borný |
| Sumární vzorec | BF |
| Vzhled | nestabilní plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13768-60-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-383-0 |
| PubChem | 6336604 |
| SMILES | [B-]=[F+] |
| InChI | InChI=1S/BF/c1-2 Key: YFSQMOVEGCCDJL-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 29,81 g/mol |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 115.90 kJ mol−1 |
| Standardní molární entropie S° | 200.48 J K−1 mol−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid borný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem BF. Fluorid borný byl objeven jako nestabilní plyn a až v roce 2009 se zjistilo že tvoří stabilní komplexy s přechodnými kovy, stejně jako oxid uhelnatý. Fluorid borný je izoelektronický s oxidem uhelnatým a dvouatomovou molekulou dusíku, každá molekula má 14 elektronů.[1]
Struktura[editovat | editovat zdroj]
Experimentální měření délky vazby B-F vyšlo 1,26267 Å. Přestože je fluorid borný izoelektronický s oxidem uhelnatým a dvouatomovou molekulou dusíku, výpočetní studie se obecně shodují na tom, že skutečný řád vazby je mnohem nižší než 3. Jeden z uváděných vypočtených vazebných řádů pro fluorid borný molekulu je 1,4 ve srovnání s 2,6 pro oxid uhelnatý a 3,0 pro N2.
Fluorid borný je neobvyklý tím, že dipólový moment molekuly je převrácený a fluor má kladný náboj, přestože je elektronegativnějším prvkem. To je vysvětlováno tím, že orbitaly 2sp boru jsou přeorientovány a mají vyšší elektronovou hustotu.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid borný lze připravit průchodem plynného fluoridu boritého při teplotě 2000 °C přes tyčinku boru. Lze jej kondenzovat při teplotách kapalného dusíku (−196 °C).[2]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Fluorid borný tvoří polymery obsahující fluor s 10 až 14 atomy boru. Fluorid borný reaguje s fluoridem boritým za vzniku B2F4. Spolu s B2F4 tvoří fluorid borný B3F5, což je nestabilní žlutá olejovitá látka při teplotě nad −50 °C a při rozkladu tvoří B8F12.[2]
BF reaguje s acetylenem za vzniku 1,4-diborcyklohexadienového systému. Fluorid borný může kondenzovat s 2-butynem za vzniku 1,4-difluoro-2,3,5,6-tetramethyl-1,4-diboracyklohexadienu. Reaguje také s acetylenem za vzniku 1,4-difluoro-1,4-diboracyklohexadienu.[2] Propen reaguje s fluoridem borným za vzniku směsi cyklických a necyklických molekul, které mohou obsahovat fluorid borný nebo BF2.[3]
Fluorid borný téměř nereaguje s tetrafluorethylenem a fluoridem křemičitým.[3] Fluorid borný reaguje s arsanem, oxidem uhelnatým, fluoridem fosforitým, fosfanem a chloridem fosforitým za vzniku aduktů jako (BF2)3B•AsH3, (BF2)3B•CO, (BF2)3B•PF3, (BF2)3B•PH3 a (BF2)3B•PCl3.[3]
Fluorid borný reaguje s kyslíkem: BF + O2 → OBF + O; s chlorem: BF + Cl2 → ClBF + Cl; a oxidem dusičitým: BF + NO2 → OBF + NO.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boron monofluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ HILDENBRAND, Donald L.; MURAD, Edmond. Dissociation Energy of Boron Monofluoride from Mass‐Spectrometric Studies. The Journal of Chemical Physics. 1965-08-15, roč. 43, čís. 4, s. 1400–1403. Dostupné online [cit. 2023-06-12]. ISSN 0021-9606. DOI 10.1063/1.1696932. (anglicky)
- ↑ a b c Advances in Inorganic Chemistry and Radiochemistry. [s.l.]: Academic Press 445 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-057863-7. S. 147. (anglicky) Google-Books-ID: VupzlLU9NB0C.
- ↑ a b c VIDOVIC, Dragoslav; ALDRIDGE, Simon. Coordination chemistry of group 13 monohalides. Chemical Science. 2011, roč. 2, čís. 4, s. 601. Dostupné online [cit. 2023-06-13]. ISSN 2041-6520. DOI 10.1039/c0sc00508h. (anglicky)
- ↑ LIGHT, G. C.; HERM, R. R.; MATSUMOTO, J. H. Kinetics of some gas-phase elementary reactions of boron monofluoride. The Journal of Physical Chemistry. 1985-11, roč. 89, čís. 23, s. 5066–5074. Dostupné online [cit. 2023-06-13]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100269a036. (anglicky)