Přeskočit na obsah

Arsan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arsan
3D model
3D model
3D model
3D model
Obecné
Systematický názevArsan
Triviální názevarsenovodík
Ostatní názvyarsin, arsenid vodíku
Anglický názevArsine
Německý názevArsenwasserstoff
Sumární vzorecAsH3
VzhledBezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS7784-42-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)232-066-3
Indexové číslo033-006-00-7
Vlastnosti
Molární hmotnost77,95 g/mol
Teplota tání−116,3 °C (157 K)
Teplota varu−62,4 °C (210 K)
Teplota rozkladu500 °C
Hustota0,004 93 g/cm3(plyn)
1,640 g/cm3 (−64 °C)
Dynamický viskozitní koeficient0,014 58 cP (0 °C)
0,011 4 cP (15 °C)
0,019 81 cP (100 °C)
Rozpustnost ve vodě0,05 g/100 ml (17 °C)
0,07 g/100 ml (25 °C)
Ionizační energie10,03 eV
Struktura
Krystalová strukturakrychlová
Hrana krystalové mřížkya= 640 pm
Koordinační geometrieTrigonální pyramida
Dipólový moment0,20 D
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°66,44 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt15,4 J/g
Entalpie varu ΔHv214,1 J/g
Standardní molární entropie S°222,7 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°68,91 kJ/mol
Měrné teplo0,488 JK−1mol−1 (konst. tlak, 25 °C)
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH220 H330 H373 H410
R-větyR12, R26, R48/20, R50/53
S-větyS1/2, S9, S16, S28, S33, S36/37, S45, S60, S61
NFPA 704
4
4
2
 
Teplota vzníceníSamovznítitelný plyn
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arsan (dříve arsin, triviální název arsenovodík; AsH3) je bezbarvý, prudce jedovatý plyn česnekového zápachu. Vzniká například rozkladem arsenidů kyselinami nebo působením vodíku ve stavu zrodu na sloučeniny arsenu. Je silným redukčním činidlem. Na vzduchu je samovznítitelný.[zdroj?]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Arsan je připravován reakcí As3+ s H- ekvivalenty.

4 AsCl3 + 3 NaBH4 → 4 AsH3 + 3 NaCl + 3 BCl3

Jako alternativa, mohou být použity i zdroje As3− které reagují s H+ za vrzniku arsanu.

Zn3As2 + 6 H+ → 2 AsH3 + 3 Zn2+
Na3As + 3 HBr → AsH3 + 3 NaBr

Reaktivita

[editovat | editovat zdroj]

Rozklad zahříváním

[editovat | editovat zdroj]
2 AsH3 → 3 H2 + 2 As

Tato reakce je základem Marshovy zkoušky ve forenzní toxikologii, který prokazoval přítomnost arsenu, jenž byl oblíbeným jedem. Byl používán ve formě oxidu arsenitého, neboli arseniku.

2 AsH3 + 3 O2 → As2O3 + 3 H2O

Arsan reaguje prudčeji v přítomnosti silných oxidačních činidel, například manganistanu draselného, chlornanu sodného nebo kyseliny dusičné.

Reakce s halogeny

[editovat | editovat zdroj]

Reakce s halogeny (fluor, chlor) nebo nějaké jejich sloučeniny, jako chlorid dusitý (NCl3), jsou velmi nebezpečné a mohou způsobit explozi.

Bezpečnost

[editovat | editovat zdroj]

Arsan je velmi toxický plyn s vysokou smrtností otrav. Způsobuje hemolýzu a selhání ledvin. Jako pozdní následek otravy (po několika měsících) se může objevit periferní neuropatie. Arsan patří mezi prokázané karcinogeny.[2]

K většině případů otrav dochází v důsledku kontaminace jiných plynů arsanem. Dochází k tomu, pokud kov s příměsí arsenu reaguje se silnou kyselinou nebo zásadou (např. při reakci zinku s kyselinou chlorovodíkovou). Příležitosti k tomu jsou například při zpracování kovů, pokovování, pájení, restaurování obrazů nebo při čištění zásobníků a potrubí používaných pro sloučeniny arsenu.[2]

Na kůži a v očích arsan způsobuje poleptání (případně – při kontaktu se zkapalněným plynem – i omrzliny). Je možné, že je schopen vstupovat do těla ranami na kůži.[2]

Práh čichového vnímání arsanu je okolo 0,5 ppm, ale tato koncentrace již může být toxická a proto neposkytuje dostatečné varování. Vdechování plynu o koncentraci 3–10 ppm způsobuje klinické příznaky otravy během několika hodin. Půlhodinová expozice 25 až 50 ppm se již považuje za smrtelnou. 250 ppm usmrcuje velmi rychle.[2]

  1. a b Arsine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Arsine - International Programme on Chemical Safety - Poisons Information Monograph 044

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]