Pokovování
Pokovování je jedna z metod povrchové úpravy kovů či jiných materiálů (např. plastů).
Druhy pokovování[editovat | editovat zdroj]
- chemické
- galvanické neboli elektrolytické
- vakuové
Princip[editovat | editovat zdroj]
Princip pokovování spočívá v tom, že částečky určitého kovu, které jsou přítomny v roztoku jeho soli, se usadí na povrchu materiálu, který do tohoto roztoku vložíme.
Příklad[editovat | editovat zdroj]
Mějme stříbrný prsten, který chceme pokovit rhodiem. Prsten se ponoří do roztoku rhodité soli, konkrétně síranu rhoditého. K prstenu je připojen záporný náboj a prsten se pak stává katodou. Anodu tvoří čisté rhodium. Jakmile dojde k uzavření obvodu, rhodium z roztoku se přitáhne ke katodě a vytvoří povlak v řádech jednotek mikrometrů na stříbrném prstenu. Síranový aniont je přitahován k rhodiové anodě a postupně s ní reaguje zpět na síran rhoditý. V důsledku toho rhodiová anoda mizí, a proto musí být měněna. Prsten se pak vyjme z roztoku již s vrstvou rhodia. Toto je galvanické neboli elektrolytické pokovování.
Využití v průmyslu[editovat | editovat zdroj]
Pokovování se také používá při výrobě nejrůznějších předmětů. Pokovování chrání kovové povrchy před korozí za současného zvýšení jejich estetického vzhledu. Klasickým příkladem je chromování chirurgických nástrojů i jiných zařízení používaných v medicíně (sterilizátory, zubařské nástroje a podobné předměty sloužící k vyšetření pacienta). V civilním životě nalezneme chromované předměty často ve vybavení koupelen, jako součást luxusních automobilových doplňků a v řadě dalších aplikací.
