Eurasijský ekonomický svaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Eurasijský svaz)
Skočit na: Navigace, Hledání
Eurasijská ekonomická unie
Vlajka EAHU
Vlajka EAHU
Členské státy
Členské státy
Zkratka EAEU (EAHU)
Vznik 1994 – původní návrh
18. listopad 2011 – vznik odsouhlasen
29. května 2014 – podepsání smlouvy
1. ledna 2015 – ustanovení
Sídlo Rusko Moskva, Rusko
(komise)
Bělorusko Minsk, Bělorusko
(dvůr)
Kazachstán Almaty, Kazachstán
(rozvojová banka)
Členové

Rusko Rusko
Bělorusko Bělorusko
Kazachstán Kazachstán
Arménie Arménie
Kyrgyzstán Kyrgyzstán

kandidátské země
Tádžikistán Tádžikistán
Uzbekistán Uzbekistán
Úřední jazyk arménština, běloruština, kazaština, kyrgyzština, ruština
Nejvyšší rada prezidenti
Mezivládní rada předsedové vlád
Rada komise místopředsedové vlád
Kolegium komise Viktor Christěnko

Eurasijská ekonomická unie (zkratka EAEU), případně též Eurasijský hospodářský svaz (EAHU), zkracováno Eurasijská unie (EEU), je ekonomická unie sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán. Dohoda o vzniku unie, jejíž účelem je přispívat k užší integraci členských zemí, byla podepsána dne 29. května 2014 v Astaně prezidenty tří států – Ruska, Běloruska a Kazachstánu, přičemž v říjnu se připojila i Arménie. V platnost dokument vstoupil 1. ledna 2015. Dohoda o vstupu Arménie vstoupila v platnost o den později, tedy 2. ledna. Dohoda o vstupu Kyrgyzstánu vstoupila v platnost 6. srpna 2015.

EAHU vznikala postupně na základě mezinárodních smluv, jako například Úmluva o založení Eurasijské celní unie, či Úmluva o založení Euroasijského ekonomického společenství [1], které vedly k bližší ekonomické integraci mezi některými státy v postsovětském prostoru. Vznik Euroasijské unie dovršili prezidenti Ruské federace (Vladimir Putin), Kazachstánu (Nursultan Nazarbajev) a Běloruska (Alexandr Lukašenko) v roce 2014; Putin podle českých novinářů mimo jiné s cílem obnovit ruský vliv v postsovětském prostoru.[2] O vstupu uvažují i některé další postsovětské republiky jako Tádžikistán a Uzbekistán.

Názvy[editovat | editovat zdroj]

  • rusky Евразийский Экономический СоюзJevrazijskij Ekonomičeskij Sojuz
  • bělorusky Еўразійскі эканамічны саюзJeŭrazijski Ekanamičny Sajuz
  • kazašsky Еуразиялық Экономикалық Одақ
  • arménsky Եվրասիական տնտեսական միություն
  • kyrgyzsky Евразиялык экономикалык биримдик

Namísto jednoznačného názvu "Eurasijská ekonomická unie" nebo zkratky EEU používají ČTK a některá další media nesprávné označení "Euroasijská hospodářská unie" a zkratku EAHU. Chyba je zejména ve slově "euroasijská", které má být "eurasijská".[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé s návrhem na založení Euroasijského svazu přišel kazašský prezident Nursultan Nazarbajev v moskevském projevu v roce 1994,[3] větší ohlas zaznamenalo ohlášení stejného plánu ruským premiérem Vladimirem Putinem v říjnu 2011.[4] Následně 18. listopadu 2011 podepsali prezidenti Běloruska, Kazachstánu a Ruska úvodní dohodu, která počítá se založením Eurasijského ekonomického svazu do roku 2015. Projekt se inspiruje integrační snahou Evropské unie a součástí dohody už je plán na založení Eurasijské komise po vzoru Evropské komise.[5][6]

Dohoda o Eurasijském ekonomickém svazu byla podepsána 29. května 2014 v Astaně, svaz vzniknul 1. ledna 2015, zakládajícími členy jsou Ruská federace, Kazachstán a Bělorusko.[7] Dohoda předpokládá postupné zřízení společného trhu s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil a společnou energetickou, průmyslovou, zemědělskou a dopravní politiku.[7]

Orgány svazu[editovat | editovat zdroj]

Logo Euroasijské ekonomické unie

Orgány Svazu byly zřízeny na základě dohod z 18. listopadu 2011 jako regulační orgány Eurasijského ekonomického prostoru a Celního svazu. Jsou čtyři: Nejvyšší rada, Mezivládní rada, Komise a Soud.

Nejvyšší euroasijská ekonomická rada (Высший евразийский экономический совет) je nejvyšším orgánem svazu, skládá se z prezidentů členských zemí. Druhým nejvyšším orgánem je Mezivládní rada sestávající z předsedů vlád členských zemí. Stálým orgánem svazu je Euroasijská ekonomická komise. V jejím čele stojí rada komise, v níž zasedá vždy jeden místopředseda vlády za každou členskou zemi. V předsednictví výše uvedených orgánů se prezidenti/premiéři/vicepremiéři po roce střídají. Stálým výkonným orgánem komise je kolegium komise, v němž jsou tři zástupci každého členského státu. Předsedou kolegia je Boris Viktorovič Christěnko. Posledním orgánem svazu je jeho soud.

Členové[editovat | editovat zdroj]

Eurasian Economic Union member states map.png
Rozloha 20 007 860 km² (1. na světě)
Obyvatelstvo
•  celkem
•  hustota

169 669 400 (2013)
8,36 obyv./km²
Časové pásmo UTC +3 až +12

Iniciativu k založení Eurasijské ekonomické unie započal Vladimir Putin během svého třetího prezidentského období. Unie by měla sjednotit několik postsovětských států, původně se mluvilo o Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.[8] Ruský premiér Medveděv také zmínil Gruzii jako možného člena.[9] Podle deníku The New York Times by několik kandidátů na prezidenta v Kyrgyzstánu v roce 2011 bylo pro schálení vstupu do unie.[10] Vláda Tádžikistánu prohlásila, že členství v unii zvažuje.[11] Gruzínský premiér prohlásil že studuje možnosti přistoupení k Eurasijské unii, ale později prohlásil, že hlavní strategií Gruzie je integrace s Evropskou unií.[12][13] V srpnu 2013 Ukrajina požádala o pozorovatelský status.[14] V květnu 2014 Arménie a Kyrgyzstán oznámily své rozhodnutí o vstupu do Eurasijského svazu.[15]

Ruský politolog Dmitrij Orlov roku 2011 uvedl, že do Eurasijské unie by se časem mohly kromě postsovětských států připojit také státy údajně kulturně a historicky blízké jako: Finsko, Maďarsko, Česko, Bulharsko, Vietnam, Mongolsko, Kuba nebo Venezuela.[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurasian Union na anglické Wikipedii.

  1. http://www.worldtradelaw.net/document.php?id=fta/agreements/eaecfta.pdf
  2. ČTK; jsf. Kyrgyzstán se stal pátým členem ruské Euroasijské hospodářské unie. iHNed.cz [online]. 2015-08-06 [cit. 2015-08-07]. Dostupné online.  
  3. KILNER, James. Kazakhstan welcomes Putin's Eurasian Union concept. The Daily Telegraph [online]. 2011-10-6 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  4. PUTIN, Vladimir. Новый интеграционный проект для Евразии — будущее, которое рождается сегодня. Известия [online]. 2011-10-3 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.  (rusky) 
  5. Russia sees union with Belarus and Kazakhstan by 2015. BBC News [online]. 2011-11-18 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.  (anglicky) 
  6. НОВИКОВА, Анастасия. Евразийские комиссары получат статус федеральных министров. Известия [online]. 2011-11-17 [cit. 2011-11-22]. Dostupné online.  (rusky) 
  7. a b РИА Новости. Договор о создании Евразийского экономического союза подписан в Астане [online]. Астана: РИА Новости, 2014-5-29, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Putin's Eurasian push challenges west by Neil Buckley, Financial Times, 6 October 2011.
  9. "Medvedev wants Georgia to join Eurasian Union", 7 August 2013. 
  10. Schwirtz, Michael."Kyrgyzstan Votes for a President, Feeling the Pull of Russia", 29 October 2011. Ověřeno k 19 November 2011. 
  11. Putin calls for 'Eurasian Union' of ex-Soviet republics [online]. BBC, 2011-10-04, [cit. 2011-10-04]. Dostupné online.  
  12. "Georgian Prime Minister leaves open possibility of joining Eurasian Union", 4 September 2013. 
  13. "Georgian PM commented on his statement on Eurasian Union", 6 September 2013. 
  14. Ukraine seeking observer status in Eurasian Economic Union - Yanukovych [online]. interfax-ukraine, 2013-12-19, [cit. 2013-12-19]. Dostupné online.  
  15. Газета.Ru. Армения и Киргизия хотят вступить в Евразийский экономический союз [online]. Газета.Ru, 2014-5-29, [cit. 2014-06-30]. Dostupné online. (rusky) 
  16. "Moscow fleshes out 'Eurasian Union' plans", 17 November 2011. Ověřeno k 19 November 2011.