Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Pamětní deska na Národní třídě v Praze připomínající události ze 17. listopadu 1989.
Slavený ČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Druh státní
Význam a smysl Připomínka uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a události ze 17. listopadu 1989
Datum 17. listopad
Oslavy Pokládání věnců, zapalování svíček
Souvisí s Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939
Sametová revoluce

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva[1] (slovensky: Deň boja za slobodu a demokraciu) je státní svátek České republiky a státní svátek Slovenské republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. V České republice je daný dle § 1 zákona číslo 245/2000 Sb.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Svátek se slaví jako připomenutí dvou událostí moderních českých dějin spojených se studenty českých vysokých škol.

17. listopad 1939[editovat | editovat zdroj]

Pohřeb Jana Opletala 16. listopadu 1939.
Podrobnější informace naleznete v článku Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939.

V reakci na demonstrace 28. října a nepokoje spojené s pohřbem studenta Jana Opletala rozhodlo vedení Nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečností složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizaci a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.[2]

Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci československé exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.

17. listopad 1989[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Sametová revoluce.
Pamětní deska na Albertově odkazující k událostem 17. listopadu 1989

Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. V 15:40 se na Albertově nacházelo přibližně 500 až 600 lidí, ale jejich počet poměrně rychle narůstal nově příchozími.[3] Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. Státní bezpečnost odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí,[3] ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí.[4] V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla ale směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující dojít[5][6], jak hlásal leták vytištěný k manifestaci.[7] Mezi odhodlanými byl i poručík StB Ludvík Zifčák,[8] který byl později pokládán za mrtvého studenta Martina Šmída.[3] Na Vyšehrad postupně dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem. V 18:15 byla demonstrace oficiálně ukončena.[3]

Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Přibližně 5 000 lidí pokračovalo směrem na Karlovo náměstí. Přibližně v 19:12 přišel rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat.[3][6] Policejní kordon zatarasil Most 1. máje, čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující zahnuli na Národní třídu a pokračovali směrem na Václavské náměstí. V 19:25 byla kordonem přehrazena Národní třída v prostoru Perštýna. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny.[7] Jelikož se policejní velitelé obávali opakování předchozí situace z Vyšehradské ulice, kdy dav uzávěru obešel, došlo o čtvrt hodiny později k uzavření ulic Mikulandské a Voršilské, a k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Přibližně 10 000[5] demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrující pokračovali v pokojné a nenásilné demonstraci za provolávání hesel jako Máme holé ruce.[4] V této části demonstrace byl ještě demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod.[3][5]

Přibližně ve čtvrt na devět došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) následně začaly demonstrující surově bít obušky. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. "uličky", kde byli demonstranti brutálně biti.[5] Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena[7]; někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů.[3] I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno.[4]

Slavení svátku[editovat | editovat zdroj]

Vzpomínková akce k výročí 17. listopadu 1939 u Hlávkovy koleje v Praze v roce 2012

Změna názvu svátku[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. března 2016 schválila Poslanecká sněmovna přejmenování státního svátku. Pokud by tento návrh úspěšně prošel legislativním procesem, nesl by svátek nově název „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii”, který má výrazněji odkazovat na události 17. listopadu 1939. Tento krok byl kritizován některými pravicovými opozičními poslanci a historiky.[9] Poslanecký návrh zákona byl zamítnut Senátem a poslanci nedokázali jeho veto přehlasovat.[10] V prosinci 2018 schválili poslanci změnu názvu svátku na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.[11] Novela zákona vstoupila v platnost 1. dubna 2019.[1]

Zneužití výročí[editovat | editovat zdroj]

Tohoto svátku pravidelně využívají k demonstracím a sebepropagaci příslušníci krajní pravice, přičemž dochází i ke střetům, např. s anarchisty.[12][13]

Otevírací doba obchodů[editovat | editovat zdroj]

Přestože je Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva státním svátkem, nevztahuje se na něj Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě[14], kdy musí obchody s rozlohou nad 200 metrů čtverečních prodejny zavřít nebo omezit otevírací dobu na určité státní svátky svátky. Státní svátek 17. listopadu v tomto zákoně jmenován není, takže mohou mít obchody otevřeno podle standardní otevírací doby.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zákon č. 245 ze dne 1. 4. 2019, Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, § 1. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online.
  2. FLIEGER, Jan (Dav). 17. listopad – Mezinárodní den studentstva. Valka.cz [online]. 2006-11-15 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f g Totalita.cz - pátek 17. listopadu 1989 - průběh demonstrace [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné online. 
  4. a b c KAPAVÍK, Radim. Sametová revoluce '89 - 17.-18. listopad 1989 [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14. 
  5. a b c d Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 1) - Obecný popis událostí 17. 11. 1989-19. 11. 1989, [cit. 2008-12-07]. Dostupné online.
  6. a b ŠIŠKA, Miroslav. Rozbuška vybuchla na Národní. Novinky.cz [online]. 16. listopadu 2009 [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. 
  7. a b c LISTOPADOVÉ UDÁLOSTI V DATECH [online]. spolecnost89 [cit. 2008-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-28. 
  8. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 6) - Úloha por. Zifčáka, [cit. 2009-10-23]. Dostupné online.
  9. KOPECKÝ, Josef. Poslanci přejmenovali 17. listopad. Ostuda, zlobí se TOP 09 i ODS. iDNES.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. 
  10. Poslanci nepřehlasovali Senát, 17. listopad dnem studentů nebude. ČT24 [online]. 2016-04-19 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  11. Osudový 17. listopad má připomínat vedle boje za svobodu i studentstvo. iDNES.cz [online]. 2018-12-07 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  12. Týden 17. 11. 2009
  13. Hospodářské noviny 17. 11: 2013
  14. INFO@AION.CZ, AION CS-. 223/2016 Sb. Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (česky) 
  15. Otevírací doba obchodů 17. 11. 2019 - Kaufland, Tesco a další | Rexter.cz. www.rexter.cz [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]