Dav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dav (něm. Masse, Menge, angl. crowd, mass, mob, fr. masse, foule atp.)  je náhodné nebo úmyslné dočasné shromáždění většího počtu osob ve stejném prostoru, které spojuje postoj k určitému problému, osobě či skupině. Dav není sociální skupinou v sociologickém smyslu slova, ale sociálním agregátem, což je sociální útvar, v němž se výrazně mění individuální psychika zúčastněných pod vlivem psychologické nákazy, na základě nápodoby a v důsledku oslabení nebo úplné absence sociální kontroly.[1]  

Přítomnost v davu má vliv na chování jednotlivců (tzv. davové nebo též kolektivní chování), silně se zde projevuje princip nápodoby, dav je velmi sugestibilní a má sklon k hysterickému chování. Jednání jedinců je ovlivněno anonymitou a poklesem sociální a racionální kontroly.[2]

Davové chování bylo a je předmětem zájmu psychologů a sociologů (např. Jan Kučera, Gustave Le Bon, José Ortega y Gasset, Gabriel Tarde, Sigmund Freud, Scipio Sighelelo, William McDougall).[3]

Klasifikace davu dle R. W. Browna[editovat | editovat zdroj]

  • dav aktivní
    • útočný dav (dav lynčující, terorizující či dav vzpoury)
    • únikový dav (vznikající panikou)
    • získávací dav
    • expresivní dav
  • dav pasivní (posluchačstvo)
    • příležitostné
    • záměrné

Klasifikace davu dle Gustava Le Bona[editovat | editovat zdroj]

Gustave Le Bon definuje dav jako shromáždění lidí s novými vlastnostmi, které se značně liší od vlastností samotných jednotlivců davu. Charakteristickými znaky jsou ztráta uvědomělé osobnosti a fakt, že city a myšlenky davu jsou zaměřeny stejným směrem. Toto zaměření vytváří jakousi kolektivní duši. Davy mají malou schopnost uvažovat, ale naopak jsou velmi dobře uzpůsobeny ke konání činů.[4]

Roztřídění davů dle Gustava Le Bona[editovat | editovat zdroj]

  1. Davy různorodé
    1. Anonymní (pouliční)
    2. Neanonymní (poroty, parlamenty)
  2. Davy stejnorodé
    1. Sekty (politické, náboženské)
    2. Kasty (vojenské, kněžské)
    3. Třídy (měšťanská, selská)

Davy různorodé

V různorodých davech převažují neuvědomělé city nad racionálním uvažováním. Tyto skupiny jsou tvořeny libovolným počtem jedinců bez ohledu na jejich zaměstnání či vzdělání. Základním rozlišovacím faktorem je rasa, jejíž duše ovlivňuje duši celého davu (čím více duše rasy nabývá na síle, tím se vlastnosti davů stávají méně zřetelnými).

Davy stejnorodé

1)     Sekta – uskupení, jehož členy spojuje společné pouto, přesvědčení, přestože jednotlivci jsou jinak odlišní

2)     Kasta – příslušníci kasty mají identické zaměstnání, stejně tak jako výchovu a prostředí, ve kterém žijí

3)     Třída – je tvořena jedinci různého původu, kteří sice mají rozdílné zaměstnání a přesvědčení, ale spojují je jisté životní zvyky, zájmy či podobná výchova

Vlastnosti davu dle Gustava Le Bona[editovat | editovat zdroj]

Gustave Le Bon ve svém díle Psychologie davu [4] rozpracoval teorii davu a masy. Le Bon tvrdí, že začleněním jednotlivce do tzv. psychologického davu vzniká kolektivní vědomí bez ohledu na zaměstnání, povahu či inteligenci jednotlivých jedinců. V kolektivní duši mizí individualita a převládají neuvědomělé vlastnosti. Proto davy nejsou schopné provést čin, který vyžaduje vyšší inteligenci.

Specifické vlastnosti davu vznikají ze tří hlavních příčin:

1)     Pocit nepřekonatelné moci davu, který je zapříčiněný příslušností k většímu počtu lidí. Ten umožňuje jednotlivci podvolit se svým pudům, za které následně ztrácí pocit zodpovědnosti. 

2)     Duševní nákaza – způsobuje, že jedinec obětuje svůj osobní zájem zájmu kolektivnímu. Tohoto aktu je schopen výhradně jako součást davu, jelikož je to vlastnost protichůdná jeho přirozené povaze.

3)     Sugestibilita – tj. tendence přebírat myšlenky davu, jejímž následkem je výše uvedená duševní nákaza.

U většiny davů lze pozorovat následující vlastnosti:

1.     Popudlivost, proměnlivost a dráždivost davů

2.     Lehkověrnost davů a snadnost, s jakou podléhající sugesci

3.     Přehnanost a zjednodušení citů a davy

4.     Nesnášenlivost, autoritativnost a konzervativnost davu

5.     Mravnost davů

Faktory působící na dav dle Gustava Le Bona    [editovat | editovat zdroj]

Nepřímé faktory je možné nalézt na počátku všech davových přesvědčení. Jsou jakousi prvotní fází při vzniku nových myšlenek.

·       Rasa se řadí na první místo a svou důležitostí převyšuje všechny ostatní faktory. Z tohoto důvodu vidíme velké rozdíly v chování a přesvědčení různých zemí.

·       Tradice je soubor idejí a přesvědčení, který vznikl v minulosti a v průběhu času se pozměňuje nebo zaniká. Bývá nahrazen novými tradicemi, aby mohlo docházet k pokroku. Dala by se přirovnat k duši národa, bez které je jeho existence nemožná.

·       Doba nebo čas způsobují hromadění myšlenek a zrod přesvědčení. Působením času zanikají tradice nebo se formují nové politické názory, což může trvat staletí.

·       Politické a sociální instituce jsou výsledkem idejí, citů a mravů. Jsou produktem rasy, a proto je nemůžeme změnit. Násilnými převraty může docházet ke změně názvů, podstata však zůstává stejná. Samy o sobě nemají žádnou působnost, ale když jsou úzce spjaty s povahou národa, jejich moc se stává nadpřirozenou.

Bezprostřední faktory pokračují ve formování přesvědčení a myšlenek, které vznikly na základě nepřímých faktorů. Formují ideu, resp. názor do koncové podoby, a tak dochází k vypuknutí vzpoury či svrhnutí vlády.

·       Obrazy, slova a formule -  význam slov je nepodstatný, nicméně obrazotvornost, kterou vyvolávají, je hybnou silou působící na davy.

·       Iluze – jeden z hlavních faktorů ve vývoji národů. Davy dávají přednost oslňující iluzi před pravdou a skutečností. Vládne minulosti a patří jí budoucnost. Ten, kdo dokáže přesvědčit dav o iluzi, snadno ho dokáže ovládat.

·        Zkušenost – má moc ustálit pravdu v duši národa a zničit iluze, které jsou nebezpečné anebo neužitečné, protože zkušenosti nabité jednou generací nemají užitek pro jinou.

·       Rozum – na davy nelze působit logickými úvahami, proto ti, co davy manipulují, působí na city davu, které jsou největšími hybnými silami (např. čest, náboženská víra, láska k vlasti nebo touha po slávě).

Vůdci davů[editovat | editovat zdroj]

V okamžiku, kdy se shromáždí určité množství jedinců, začnou podléhat autoritě, tj. svému vůdci. Vůdce často pochází z řad vedených, sám je zhypnotizovaný ideou a od běžných příslušníků davu ho odlišuje silná vůle k vykonávání činů. Vůdci davů postrádají pud sebezáchovy a jsou nuceni obětovat své osobní zájmy a rodinu na úkor svého přesvědčení. Vůdci svou autoritu uplatňují především skrze despotismus.

  • Dělení vůdců: 

1)     Energičtí s pevnou, ale okamžitou vůlí – bouřliví, stateční, smělí, řízení náhlé akce

Mají značnou ale pouze dočasnou energii. Jakmile pomine podnět, který vyvolali, a vše se vrátí do všedního života, stanou se neschopnými přemýšlet a vést druhé. Jsou vůdci pouze pod podmínkou, že je vede někdo jiný.

2)    S pevnou a trvalou vůlí – mají větší vliv

Jsou to zakladatelé náboženství či tvůrci velkých děl. Disponují trvalou vůlí, neobyčejně vzácnou a silnou schopností, která překoná všechny překážky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sociologický ústav AV ČR. Velký sociologický slovník. Praha :Karolinum, 1996. 80-718-4164-1.
  2. Podle GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha : Vodnář, 2000. ISBN 80-86226-07-7. S. 55, heslo Dav.  
  3. Geist, Bohumil. Sociologický slovník. Praha :Victoria Publishing, 1992. 80-856-0528-7.
  4. a b LE BON, Gustave. Psychologie davu. Praha : KRA, 1994.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo dav ve Wikislovníku
  • Dav - 7 mýtů o davové psychologii. ideje.cz [online]. Prague Media Group s.r.o. [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.